Dýchací řetězec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kjůba39 (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Mitochondrial electron transport chain—Etc4.svg|thumb|Elektronový transportní řetězec v mitochondriích]]
[[Soubor:Mitochondrial electron transport chain—Etc4.svg|náhled|Elektronový transportní řetězec v mitochondriích]]
'''Dýchací řetězec''' tvoří terminální (závěrečnou) fázi aerobního [[katabolismus|katabolického]] procesu známého jako [[buněčné dýchání]]. Jedná se o [[elektronový transportní řetězec]], spolu s tím [[fotosyntéza|fotosyntetickým]] jeden ze dvou základních.
'''Dýchací řetězec''' tvoří terminální (závěrečnou) fázi aerobního [[katabolismus|katabolického]] procesu známého jako [[buněčné dýchání]]. Jedná se o [[elektronový transportní řetězec]], spolu s tím [[fotosyntéza|fotosyntetickým]] jeden ze dvou základních.


== Popis ==
== Popis ==


Je tvořen systémem [[oxidoreduktáza|oxidoreduktáz]] a mobilních [[přenašeč]]ů [[elektron]]ů nebo [[Ion|iontů]] [[vodík]]u. Zajišťuje [[reoxidace|reoxidaci]] [[nikotinamidadenindinukleotid|NADH+H<sup>+</sup>]] a [[flavinadenindinukleotid|FADH<sub>2</sub>]], z čehož získává energii na tvorbu tzv. [[proton-motivní síla|proton-motivní síly]]. na jejímž základě vzniká napříč membránou tzv. [[protonový gradient]].
Je tvořen systémem [[oxidoreduktáza|oxidoreduktáz]] a mobilních [[přenašeč]]ů [[elektron]]ů nebo [[ion]] [[vodík]]u. Zajišťuje [[reoxidace|reoxidaci]] [[nikotinamidadenindinukleotid|NADH+H<sup>+</sup>]] a [[flavinadenindinukleotid|FADH<sub>2</sub>]], z čehož získává energii na tvorbu tzv. [[proton-motivní síla|proton-motivní síly]]. na jejímž základě vzniká napříč membránou tzv. [[protonový gradient]].


U [[eukaryota|eukaryot]] je dýchací řetězec lokalizován na vnitřní membráně [[mitochondrie]], kde je multienzymatická jednotka spolu s enzymatickým komplexem pro [[oxidační fosforylace|oxidační fosforylaci]] uložena přímo v [[lipidová dvojvrstva|lipidové dvojvrstvě]]. U [[prokaryota|prokaryot]] je dýchací řetězec umístěn na [[plazmatická membrána|plazmatické membráně]].
U [[eukaryota|eukaryot]] je dýchací řetězec lokalizován na vnitřní membráně [[mitochondrie]], kde je multienzymatická jednotka spolu s enzymatickým komplexem pro [[oxidační fosforylace|oxidační fosforylaci]] uložena přímo v [[lipidová dvojvrstva|lipidové dvojvrstvě]]. U [[prokaryota|prokaryot]] je dýchací řetězec umístěn na [[plazmatická membrána|plazmatické membráně]].
Řádek 27: Řádek 27:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Elektronové transportní řetězce}}
{{Elektronové transportní řetězce}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Dýchací řetězec| ]]
[[Kategorie:Dýchací řetězec| ]]

Verze z 28. 2. 2019, 10:38

Elektronový transportní řetězec v mitochondriích

Dýchací řetězec tvoří terminální (závěrečnou) fázi aerobního katabolického procesu známého jako buněčné dýchání. Jedná se o elektronový transportní řetězec, spolu s tím fotosyntetickým jeden ze dvou základních.

Popis

Je tvořen systémem oxidoreduktáz a mobilních přenašečů elektronů nebo iontů vodíku. Zajišťuje reoxidaci NADH+H+ a FADH2, z čehož získává energii na tvorbu tzv. proton-motivní síly. na jejímž základě vzniká napříč membránou tzv. protonový gradient.

U eukaryot je dýchací řetězec lokalizován na vnitřní membráně mitochondrie, kde je multienzymatická jednotka spolu s enzymatickým komplexem pro oxidační fosforylaci uložena přímo v lipidové dvojvrstvě. U prokaryot je dýchací řetězec umístěn na plazmatické membráně.

U savců je aerobní respirace realizována čtyřmi kotvenými komplexy (multienzymová jednotka) a F0F1-ATP-syntázou (komplex pro oxidační fosforylaci). Tato multienzymatická jednotka je tvořena:

Význam

Význam dýchacího řetězce spočívá hlavně v energetice, tedy v zisku ATP. Spřažením s citrátovým cyklem a β-oxidací vzniká jakási „továrna“ na ATP. Zisk z jedné molekuly NADH+H+ je tři ATP a z jedné molekuly FADH2 dvě molekuly ATP.

Jednoduchým příkladem může být odbourání jedné molekuly glukózy, kdy se procesem glykolýzy přemění na dvě molekuly kyseliny pyrohroznové (pyruvátu) za vzniku dvou molekul ATP substrátovou fosforylací a dvou molekul NADH+H+ z NAD+. Při kyslíkovém deficitu ve svalové tkáni nebo u erythrocytů(červené krvinky) nelze využít dýchacího řetězce, a tudíž ani citrátového cyklu a vzniklý NADH+H+ se proto použije na redukci pyruvátu za vzniku laktátu a NAD+. Vznik pouze 2ATP na glukozu.

Je-li ovšem dostatečný přísun kyslíku do svalové tkáně získáme z jedné molekuly pyruvátu oxidační dekarboxylací jednu molekulu NADH+H+, pak dále v citrátovém cyklu 3 molekuly NADH+H+, jednu molekulu FADH2 a jednu molekulu GTP, která energeticky přibližně odpovídá jedné molekule ATP, dvě molekuly NADH+H+ je však nutno transportovat z cytoplazmy do mitochondriální matrix, a to si žádá dvou molekul ATP. Jednoduchou bilancí dostáváme 2+2×3+2×3+6×3+2×2+2×1-2=36 ATP na glukosu. Tento jev je známý též jako Pasteurův efekt.

Externí odkazy