Stegosauridae: Porovnání verzí
→Zástupci čeledi: Doplnění taxonu "Mongolostegus" |
doplnění odkazu |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
* Hayashi, Shoji; Carpenter, Kenneth; Watabe, Mahito; McWHINNEY, Lorrie A. (2012). "Ontogenetic histology of ''Stegosaurus'' plates and spikes". ''Palaeontology.'' '''55''' (1): 145–161. doi:10.1111/j.1475-4983.2011.01122.x. |
* Hayashi, Shoji; Carpenter, Kenneth; Watabe, Mahito; McWHINNEY, Lorrie A. (2012). "Ontogenetic histology of ''Stegosaurus'' plates and spikes". ''Palaeontology.'' '''55''' (1): 145–161. doi:10.1111/j.1475-4983.2011.01122.x. |
||
* Sereno, Paul C., and Dong Zhimin (1992). "The Skull of the Basal Stegosaur ''Huayangosaurus taibaii'' and a Cladistic Diagnosis of Stegosauria." ''Journal of Vertebrate Paleontology'' '''12''', no. 3: 318-43. http://www.jstor.org/stable/4523456. |
* Sereno, Paul C., and Dong Zhimin (1992). "The Skull of the Basal Stegosaur ''Huayangosaurus taibaii'' and a Cladistic Diagnosis of Stegosauria." ''Journal of Vertebrate Paleontology'' '''12''', no. 3: 318-43. http://www.jstor.org/stable/4523456. |
||
== Externí odkazy == |
|||
* [http://www.pravek.info/fosilni-zivocichove/stegosaurus-zastreseny-jester/ Článek o stegosaurovi na webu ''Pravěk.info''] {{cs}} |
|||
[[Kategorie:Tyreoforani]] |
[[Kategorie:Tyreoforani]] |
Verze z 22. 2. 2019, 13:46
Stegosauridae Stratigrafický výskyt: Střední jura až spodní křída, asi před 165 - 136 mil. let | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Thyreophora |
Infrařád | stegosauři |
Čeleď | Stegosauridae Marsh, 1880 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stegosauridi ("zastřešení ještěři") byla čeleď býložravých ptakopánvých dinosaurů ze skupiny Thyreophora. Vyskytovali se v období svrchní jury až spodní křídy na území několika kontinentů.
Popis
Fosilie těchto dinosaurů často obsahují charakteristické osteodermy a kostěné hřbetní pláty nebo bodce. Dlouhé kolce na ocase sloužily nepochybně k aktivní obraně před dravými teropody.[1] Největším a zároveň nejznámějším zástupcem čeledi je severoamerický Stegosaurus, který dosahoval délky až kolem 9 metrů. Podobných rozměrů však dosahoval také evropský Dacentrurus.
Historie
Fosilie stegosauridů byly objeveny již v polovině 19. století. Populární skupinou se stali již na konci stejného století, zejména díky objevu populárního rodu Stegosaurus. Fosilie těchto dinosaurů však byly objeveny i v Evropě, Asii a Africe.[2] Počátkem 20. století se objevila domněnka, že stegosauři mohli mít v těle "druhý mozek", umístěný nad pánevní oblastí. Dnes víme, že se pravděpodobmě jednalo o rozšíření nervového kanálu v podobě tzv. glykogenového tělíska, sloužícího jako zásoba tukových buněk pro lepší řízení zadních končetin.[3]
Zástupci čeledi
- Alcovasaurus
- Chialingosaurus
- Jiangjunosaurus
- Kentrosaurus
- Loricatosaurus
- Tuojiangosaurus
- ?Mongolostegus
- Dacentrurinae
- Stegosaurinae
Reference
- ↑ https://cosmosmagazine.com/palaeontology/a-twist-in-the-armoured-tail-tale
- ↑ Yves Lepage, Eric Buffetaut & Gilles Lepage (2018). The first photographs of a dinosaur excavation in Europe: Emile Savalle and the stegosaur from Octeville (Normandy, 1898). Colligo, 1(1): 35-40. doi: http://revue-colligo.fr/index.php/vol-1-num-1?id=11
- ↑ https://svpow.com/2019/01/18/did-dinosaurs-have-a-second-brain-to-run-their-back-ends/
Literatura
- Maidment, Susannah C. R. (2010). "Stegosauria: a historical review of the body fossil record and phylogenetic relationships". Swiss Journal of Geosciences. 103 (2): 199–210. doi:10.1007/s00015-010-0023-3.
- Hayashi, Shoji; Carpenter, Kenneth; Watabe, Mahito; McWHINNEY, Lorrie A. (2012). "Ontogenetic histology of Stegosaurus plates and spikes". Palaeontology. 55 (1): 145–161. doi:10.1111/j.1475-4983.2011.01122.x.
- Sereno, Paul C., and Dong Zhimin (1992). "The Skull of the Basal Stegosaur Huayangosaurus taibaii and a Cladistic Diagnosis of Stegosauria." Journal of Vertebrate Paleontology 12, no. 3: 318-43. http://www.jstor.org/stable/4523456.