Velryba grónská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpr. + Ohrožení
m výskyt jako nadpis (přehlednější)
Řádek 33: Řádek 33:
| url = https://www.iucnredlist.org/en
| url = https://www.iucnredlist.org/en
| datum přístupu = 2019-02-10
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref>
}}</ref>

== Výskyt ==
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně při pobřeží severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].


== Popis ==
== Popis ==
Řádek 89: Řádek 92:
| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
| datum přístupu = 2019-02-09
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref>
}}</ref>

=== Výskyt ===
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně při pobřeží severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].

=== Potrava ===
=== Potrava ===
Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 16. 2. 2019, 07:16

Jak číst taxoboxVelryba grónská
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Čeleďvelrybovití (Balaenidae)
RodBalaena
Binomické jméno
Balaena mysticetus
L., 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil švédský přírodovědec Carl Linné ve své publikaci Systema Naturae (10. vydání, rok 1758).[2] Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) určil druh za málo dotčený.[3]

Výskyt

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker, obecně při pobřeží severní Kanady a Aljašky V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru.

Popis

Velryba grónská dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.

Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).[4][5] Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.

Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců.

Dožívá se obvykle 40–50 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.[6][7]

Potrava

Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem)[5], do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.[8]

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.[zdroj?]

Rozmnožování

Tento kytovec se páří na konci zimy, tedy na jaře nebo na začátku léta. Samice je březí 13 až 14 měsíců a mládě tak rodí následujícího rohu během dubnačervna. Ihned po narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou a do půl hodiny dokáže samo plavat. Dosahuje délky 4–4,5 metru a hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu maximálně jednoho roku a ve věku 10 až 20 let je velryba grónská pohlavně vyzrálá.

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) určil druh za málo dotčený[3]. Populace pravděpodobně roste[3] a biologové na základě neúplných studií odhadují, že v mořích žije okolo 10 000 dospělých jedinců[3].

Velrybu grónskou může ohrozit rostoucí průmyslová aktivita (těžba ropy a zemního plynu), vyšší frekvence lodní dopravy a s tím spojený rybolov, a v neposlední řadě jejich ilegální lov porušující stanovené, velmi omezené normy.

Na základě rychle rostoucí průměrné teploty v arktické oblasti došlo během tohoto století k výraznému úbytku mořského ledu a předpoklady jsou takové, že bude-li tento trend pokračovat, v letních měsících dojde k jeho úplnému zmizení. Avšak pro velryby budou tyto krátkodobé změny spíše pozitivní, neboť by se tímto rozšířil areál možných lovišť. Celkový dopad je však neznámý či ryze spekulativní.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. LINNÉ, Carl von; SALVIUS, Lars. Caroli Linnaei...Systema naturae per regna tria naturae :secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.. Svazek v.1. Holmiae :: Impensis Direct. Laurentii Salvii, 881 s. Dostupné online. 
  3. a b c d The IUCN Red List of Threatened Species. IUCN Red List of Threatened Species [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  4. FINLEY, K. J. Natural History and Conservation of the Greenland Whale, or Bowhead, in the Northwest Atlantic. ARCTIC. 2001-01-01, roč. 54, čís. 1, s. 55–76. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1923-1245. DOI 10.14430/arctic764. (anglicky) 
  5. a b SIMON, Malene; JOHNSON, Mark; TYACK, Peter. Behaviour and kinematics of continuous ram filtration in bowhead whales (Balaena mysticetus). Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009-11-07, roč. 276, čís. 1674, s. 3819–3828. PMID: 19692400 PMCID: PMC2817290. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2009.1135. PMID 19692400. 
  6. Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt. Spiegel Online. 2007-06-13. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. 
  7. GMEINWIESER, Sabine. Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet. www.welt.de. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. 
  8. Bowhead Whale | American Cetacean Society. web.archive.org [online]. 2015-09-05 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy