Tykání: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Jméno - změna odkazu/ů na rodné jméno; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Tykání''' je v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[Jednotné číslo|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení [[Dítě|dětí]], členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků. |
'''Tykání''' je v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[Jednotné číslo|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení [[Dítě|dětí]], členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků. |
||
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání. |
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[rodné jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání. |
||
Příklady: |
Příklady: |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání) |
* Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání) |
||
* Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Nazdárek! Bůh s tebou! Zdar! Měj se! |
* Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Nazdárek! Bůh s tebou! Zdar! Měj se! |
||
* Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se! |
* Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se! |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 15. 2. 2019, 19:23
Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2. osoby jednotného čísla (ty). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení dětí, členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v češtině používá vykání (oslovování jednotlivého člověka v 2. osobě množného čísla, vy). V některých jiných jazycích, např. němčině, se obdobně využívá onikání (oslovování ve 3. osobě množného čísla, oni), případně dalších jazykových prostředků.
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního pozdravu (nazdar, ahoj, čau). Při vykání se používá formální dobrý den a na shledanou. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním jménem či přezdívkou. Oslovení pane, paní je formální a obvykle se používá jen při vykání.
Příklady:
- Petře, podej mi, prosím, pero. (tykání)
- Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání)
- Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Nazdárek! Bůh s tebou! Zdar! Měj se!
- Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se!
Související články
- Majestátní plurál
- Onkání
- Onikání
- Vykání (včetně pravidel pro tykání a vykání)
- Zdvořilost v různých jazycích
Externí odkazy
- Slovníkové heslo tykání ve Wikislovníku