Mars (mytologie): Porovnání verzí
m Interpunkční chyby - nedá se to s nimi číst. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref> je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]]. V rámci [[interpretatio graeca]] byl ztotožněn s řeckým [[Áres|Áréem]] a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k [[Afrodíté]], ztotožněné s [[Venuše (mytologie)|Venuší]]. |
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref> je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]]. V rámci [[interpretatio graeca]] byl ztotožněn s řeckým [[Áres|Áréem]] a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k [[Afrodíté]], ztotožněné s [[Venuše (mytologie)|Venuší]]. |
||
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]] a sloužil mu druhý ze tří [[Flamen|flamines maiores]]. |
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]] a sloužil mu druhý ze tří [[Flamen|flamines maiores]]. |
||
Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků. |
Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků. |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN |
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. ({{ISBN|8085946297}}) |
||
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
||
* Scott M.: Čaroděj, Praha 2008 (ISBN |
* Scott M.: Čaroděj, Praha 2008 ({{ISBN|97880242227070}}) |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 15. 2. 2019, 17:42
| Mars | |
|---|---|
 Mars, autor Bertel Thorvaldsen | |
| Původ | římský |
| Symboly | kopí a štít |
| Sídlo | Olymp |
| Partner | Bellona |
| Rodiče | Jupiter a Juno |
| Děti | Romulus a Remus |
| Oblast uctívání | Římská říše |
| Řecký ekvivalent | Arés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mars[pozn. 1] je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio. V rámci interpretatio graeca byl ztotožněn s řeckým Áréem a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k Afrodíté, ztotožněné s Venuší.
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po Jupiterovi a sloužil mu druhý ze tří flamines maiores.
Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.
Odkazy
Poznámky
- ↑ nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 8085946297)
- Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
- Scott M.: Čaroděj, Praha 2008 (ISBN 97880242227070)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mars ve Wikislovníku
