Velryba grónská: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 21 bajtů ,  před 1 rokem
m
→‎Potrava: ještě úpr.
(prozatím tak)
m (→‎Potrava: ještě úpr.)
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.
 
Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se zpravidla [[Plankton|planktonem]] (rohovitými kosticemi v ústní dutině drobný plankton cedí) a obzvláště drobnými [[korýši]] (obzvláště [[Kril|krilem]]), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí.
 
Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika
 
== Potrava ==
Hlavní potravapotravou Velrybytéto grónskévelryby jsou hejnaje [[Kril|krilukril]] (drobouncí korýši).
 
Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}

Navigační menu