Sasko: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 15 bajtů ,  před 1 rokem
drobnosti, -upravit
m (oprava odkazu)
(drobnosti, -upravit)
{{Upravit|externí odkazy nepatří do textu}}
 
{{Různé významy|tento=německé spolkové zemi}}
{{Infobox - region
 
==== Období od roku 1635 do 11. prosince 1806 ====
[[Soubor:State flag of Saxony before 1815.gif|náhled|vlevo| upright=0.7|Vlajka kurfiřtství Saského a Království Saského platná do 16. června 1815]]
V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] získal kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský]] pražským mírem v roce 1635 [[Lužice|Lužici]] ([[Horní Lužice|Horní]] i [[Dolní Lužice|Dolní]]) zprvu jako české [[léno]].
[[Vestfálský mír]] v roce 1648 však značně oslabil kurfiřtovu politickou moc. Zároveň vznikly na území kurfiřtství nové boční linie ([[Sasko-Merseburg|merseburská]] – vymřela 1738; [[Sasko-Weißenfels|weisseinfelská]] – zanikla 1746; [[Sasko-Zeitz|zeitzská]] – vymřela již v roce 1718).
==== Období od 18. května 1815 do roku 1918 ====
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byl 18. května 1815 saský král Fridrich August I. donucen odstoupit Prusku celou [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a severovýchodní část [[Horní Lužice]] společně s dalšími oblastmi, které byly integrální součástí Saského království (například částí krajů Míšeňského a Lipského, Wittenbersko, Durynský, Neustädtenský kraj, většinu biskupství Merseburg, téměř celé biskupství Naumburg a Henneberg). Celkem Sasko ztratilo 58 % území a jeho rozloha pak činila už jen 14 993 km². Navíc bylo donuceno vstoupit do [[Německý spolek|Německého spolku]].
[[Soubor:Kingdom of Saxony 1815-1918.jpg|náhled|vlevo| upright=1.3|Mapa Saského království v letech 1815–1918 (hranice krajů jsou z období před rokem 1900)]]
[[Soubor:Sachsen.jpg|náhled|vlevo| upright=1.3|Mapa Saského království z roku 1890]]
 
Za krále [[Anton I.|Antonína I.]] (1827–1836) byl pod vlivem francouzské [[červencová revoluce|červencové revoluce]] dosavadní stavovský stát přeměněn v konstituční monarchii. Ústavou ze 4. září 1831 byl zřízen dvoukomorový sněm, z nichž první komoru tvořili členové dosavadního stavovského sněmu, druhou 75 poslanců volených na 6 let. Roku 1832 byla v Sasku zrušena robota a roku 1833 a roku 1834 poddanství.
Smlouvou z 24. března 1833 přistoupilo Sasko k německému celnímu spolku, čemuž se až dosud z nechuti k Prusku bránilo. Tím se saskému průmyslu otevřela cesta k dalším odbytištím a nastartoval se výrazný hospodářský růst. Za krále [[Fridrich August II. Saský|Fridricha Augusta II.]] (1836–1854) byla roku 1837 zahájena paroplavba na [[Labe|Labi]], zakládány železnice a zřizovány telegrafy (1850). Díky průmyslovému rozkvětu rychle stoupal počet obyvatel a současně rostlo občanské sebevědomí. Rok 1848 přinesl zrušení cenzury v Sasku, svobodu shromažďovací a reformu dvoukomorového sněmu: do první komory volili největší daňoví poplatníci a do druhé každý na základě všeobecného hlasovacího práva. Když však král neschválil sněmovní návrh nové ústavy a sněm 28. dubna 1849 rozpustil, došlo v Drážďanech 3.–9. května k pouliční vzpouře, která byla s pruskou pomocí potlačena. 3. června 1850 pak byla zrušena ústava, omezena svoboda tisku a shromažďování a byl obnoven sněm ve staré podobě z roku 1831.
 
[[Soubor:Saxony small CoA.jpg|náhled|upright=0.7|Malý znak Saského království]]
 
V otázce zřízení německého spolkového státu s vyloučením [[Rakouské císařství|Rakouska]] pod předsednictvím Pruska, Sasko nejprve sympatizovalo s Pruskem a vešlo s ním a s [[Hannoversko|Hannoverskem]] ve „spolek tří králů“, ale brzy se od této myšlenky odvrátilo a postavilo se spolu s Rakouskem proti těmto snahám. Za krále [[Jan I. Saský|Jana]] (1854–1873) Sasko s obavou sledovalo rostoucí pruský vliv a žárlivě střežilo suverenitu malých německých států. Z této snahy vyplynul projekt spolku všech menších německých států (1860), který měl bránit jejich nezávislost proti Prusku i Rakousku. V [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] bylo stanovisko Rakouska Sasku a menším státům bližší, a proto se s nimi Sasko postavilo při hlasování 11. června 1866 ve spolkové radě Německého spolku na stranu Rakouska.
 
=== Období po skončení první světové války do nástupu nacismu ===
[[Soubor:Flag of Saxon republic.gif|náhled|vlevo|upright=0.7|Vlajka Saské republiky rad]]
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] převzaly 8. listopadu 1918 moc v Sasku dělnicko-vojenské rady, vůdce zdejší SPD Fleißner vyhlásil 10. listopadu 1918 Saskou republiku a 13. listopadu 1918 poslední král z rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] abdikoval na zámku [[Guteborn]] u [[Ruhland]]u. Pak zde do 14. března 1919 existovala '''Saská republika rad'''.
 
=== Zemské okresy ===
[[Soubor:Správní dělení Saska.svg|náhled|upright=2.31|Správní členění Saska]]
{|
| width="34%" valign="top" |

Navigační menu