Cheb: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 317: Řádek 317:
== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
* [[Jindřich Břetislav]] (?–1197), kníže a biskup pražský z dynastie Přemyslovců
* [[Jindřich Břetislav]] (?–1197), kníže a biskup pražský z dynastie Přemyslovců
*Kašpar Šlik (1396 - 1449), [[kancléř]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]
* [[Albrecht z Valdštejna]] (1583–1634), vojevůdce a politik
* [[Albrecht z Valdštejna]] (1583–1634), vojevůdce a politik
* [[Balthasar Neumann]] (1687–1753), německý barokní architekt
* [[Balthasar Neumann]] (1687–1753), německý barokní architekt

Verze z 6. 1. 2019, 11:24

Cheb
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
Znak města ChebVlajka města Cheb
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecCheb
Obec s rozšířenou působnostíCheb
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′47″ s. š., 12°22′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel31 954 (2023)[1]
Rozloha96,35 km²[2]
Nadmořská výška459 m n. m.
Počet domů3 300 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.19
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Cheb
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14
350 20 Cheb
podatelna@cheb.cz
StarostaMgr. Antonín Jalovec (VPM)[4]
Oficiální web: www.cheb.cz
Cheb na mapě
Cheb
Cheb
Další údaje
Kód obce554481
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[5]), je město ve stejnojmenném okrese a v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.

Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. Žije zde přibližně 32 tisíc[1] obyvatel. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, gymnázium a Fakulta ekonomická Západočeské univerzity.

Poloha

Cheb leží na západě Česka, v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě Aš, na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Mariánské Lázně a Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12° 22´ v. d. a rovnoběžka 50° 04´ s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. 5 km severozápadně leží Františkovy Lázně.

Historie

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu
Chebské Němky při návštěvě Adolfa Hitlera v Chebu 3. října 1938

Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.

5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfrýd), mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů. Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci. Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v Pachelbelově domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.

Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když učinili Cheb svobodným královským městem (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.

Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu "italských" legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.

Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po Sametové revoluci se zde usídlila velká komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišti.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

  • 1930 měl Cheb 31 406 obyvatel (z toho 3 493 (11 %) udávalo českou národnost)
  • 1945 měl Cheb přes 45 000 obyvatel (toto číslo je ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných uprchlíků)
  • 1947 měl Cheb jen 14 533 obyvatel (z toho drtivá část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
  • 1990 měl Cheb 29 962 obyvatel
  • 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel
  • 2016 měl Cheb 32 355 obyvatel
Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 17 826 21 575 22 875 28 064 31 761 32 735 37 599 20 178 22 133 26 650 30 886 31 847 32 893 32 401
Počet domů 1 373 1 527 1 624 1 767 1 917 1 942 2 351 2 544 1 763 1 903 2 191 2 382 2 586 2 995
Vývoj počtu obyvatel a domů města Cheb bez místních částí[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 13 541 17 376 18 908 23 835 26 969 27 891 31 893 17 837 20 061 24 851 28 846 29 724 30 515
Počet domů 801 926 1 008 1 179 1 303 1 319 1 672 1 918 1 483 1 537 1 715 1 823 1 968

Struktura populace

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 římských katolíků, 1 702 evangelíků, 10 příslušníků Církve československé husitské a 505 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 640 domech 31 398 obyvatel. 3 493 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 24 979 k německé. Žilo zde 27 368 římských katolíků, 1 901 evangelíků, 456 příslušníků Církve československé husitské a 491 židů.[9]

  • Věková struktura obyvatel obce Cheb roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Cheb roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Cheb roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Cheb roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011

Podnebí

Šablona:Počasí

Kultura

Špalíček

Stavby

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chebu.

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.

  • Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
  • Gotický Chrám svatého Mikuláše a Alžběty. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města.
  • Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.Dnes se v budově nachází známá cukrárna.
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
  • Zbytky městských hradeb s věžemi (Mlýnská věž, Písečná brána, Čertova věž)
  • Nová radnice na náměstí, barokní budova s věží podle projektu J. B. Alliprandiho z let 1722-1729
  • Velký počet historických měšťanských domů (Náměstí krále Jiřího, Jánské náměstí, Kamenná ulice, Růžový kopeček aj.)
  • Evangelický kostel Pokoje z roku 1871, novogotické halové trojlodí s věží
  • Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla.
  • Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou ze 13.–14. století.
  • Bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708–1711, patrně od K. Dienzenhofera.
  • Bývalý dominikánský klášter s kostelem svatého Václava v Dominikánské ulici
  • Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414.
  • Klášter Milosrdných sester sv. Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže. Dlouho nevyužívaná a postupně i ohrožená stavba, kulturní památka z Masarykovy první republiky, byla v průběhu roku 2016 celá srovnána se zemí. Zplanýrovaný pozemek nabízí turecký majitel k prodeji. Vyměřená pokuta za likvidaci kulturní památky byla pouhých 20 000 Kč.
  • V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple a zámek Starý Hrozňatov.
  • křižovatka Ypsilonka (technická památka)
  • železniční viadukt z roku 1898 (technická památka)

Památníky

  • Americký památník
  • Sovětský památník
  • Památník zničeného židovského hřbitova
  • Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
  • Památník 1. pěší divize americké armády
Interiér hradní kaple

Sochy

  • V. I. Lenin – původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Julius Fučík – dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Kašna rytíře Rolanda – kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal "Wastl". Originál sochy je v mázhausu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
  • Sépie – Jaroslav Róna – socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.

Zaniklé památky

Festivaly

  • Město je od roku 1970 pořadatelem Mezinárodního festivalu dechových orchestrů mladých – (FIJO). Festival se koná pravidelně každý sudý rok na přelomu června a července.[10]
  • Ve městě se konají již tradičně každoroční Vánoční trhy, kdy je na náměstí postaveno kluziště a zvonice. [11]
Vánoční trhy, 2018

Krajinné výstavy

Krajinné výstavy mají bohatou tradici – jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu.

V Chebu došlo k obnovení tradice po mnoha letech, a to ve spolupráci vždy s jedním německým/bavorským městem. Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ zahájil roku 2006 ve spolupráci bavorským městem Marktredwitz. Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostory Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program – koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem Tirschenreuth s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Spolu s bavorským městem Bayreuth přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017.

Doprava

Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu.

Městská hromadná doprava

Interier městského autobusu

Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky EgroNet. Nepřestupní jízdenka na MHD stojí 10 korun když se kupuje přes čipovou kartu jinak 12 korun.

V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.

Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V roce 1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.

Autobusový terminál

Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb. Od prosince 2012 slouží moderní autobusový terminál ve tvaru šestiúhelníku.[12] Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově.

Silniční doprava

Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na dálnici D6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, tedy Cheb – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214.

Železniční doprava

Chebské nádraží

V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádraží), a zastávka Cheb- Skalka (je využívána jen na trati do Německa). Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-Mariánské Lázně–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha.

Tratě vedoucí z a do Chebu:

Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962.

Letiště

Letiště Cheb

Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Tento rok oslaví letiště 100 let a uskuteční se k tomuto výročí letecký den.

Sport

Cheb je město s bohatou sportovní tradicí. V letech 1980 až 1995 hrál dokonce místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. V posledním desetiletí se postavila nová hokejová a tenisová hala. V Chebu se také nachází hokejový klub HC Stadion Cheb který hraje plzeňskou krajskou ligu

Místní části

Katastrální členění Chebu

Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:

Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[13]

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Cheb a Obvod obce s rozšířenou působností Cheb.

Cheb byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb ale stále existuje a skládá se ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.

Osobnosti

Partnerská města

Galerie

  • Chebské náměstí směrem ke kostelu
    Chebské náměstí směrem ke kostelu
  • Chebský hrad
    Chebský hrad
  • Kostel svatého Mikuláše
    Kostel svatého Mikuláše
  • Písečná brána, Ohře
    Písečná brána, Ohře
  • Zbytky středověkého opevnění
    Zbytky středověkého opevnění
  • Divadlo
    Divadlo

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Město Cheb má nové vedení. Starostou je Mgr. Antonín Jalovec: Cheb [online]. 2018-11-21 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7. Dostupné online. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7-9. Dostupné online. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 240. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 93. 
  10. ↑ {title}. www.kcsvoboda.cz [online]. [cit. 07-07-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-07-2016. 
  11. ↑ https://vary.idnes.cz/vanocni-trhy-advent-vanoce-namesti-krale-jiriho-kluziste-program-cheb-1e9-/vary-zpravy.aspx?c=A181109_438406_vary-zpravy_ba
  12. ↑ Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011, město Cheb, 10. 9. 2009
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  14. ↑ Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, Josef August Hecht. [online]. frantiskovylazne.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ Významné osobnosti Chebska [online]. muzeumcheb.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Cheb. Sv. 12, str. 103nn

Související články

Externí odkazy

Části města Cheb
Části obce
Ostatní
Města a obce okresu Cheb
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cheb&oldid=16837303“