František Hájek (soudní lékař): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m gen. + dopl.
Jik (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Zpochybněno}}
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
|titul= prof., MUDr.
|titul= prof., MUDr.

Verze z 5. 1. 2019, 09:43

František Hájek
Narození30. listopadu 1886
Čertyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. března 1962 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař
Titulprof., MUDr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tento článek je o soudním lékaři. O psychiatrovi pojednává článek František Hájek (psychiatr).

František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně[1]15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, zajímal se zejména o forenzní toxikologii.

Promoval[2] v roce 1912 a stejného roku se stal asistentem v Ústavu pro soudní lékařství v Praze, od roku 1934 tento ústav vedl. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem.

Katyň

podpisy členů komise, 30. duben 1943
Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)

Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise bezpečně stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která jednoznačně poukázala na vinu sovětských orgánů.

Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)

Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou, po propuštění publikoval brožuru, ve které údaje získané při pitvách relativizuje, úmrtí obětí posouvá do pozdějšího období a bezpochyby dovozuje vinu nacistů.

Poválečná kariéra

Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[3] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.

Reference

Literatura

Související články