Judita Přemyslovna (1201–1230): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: + {{Autoritní data}} za použití AWB
Řádek 71: Řádek 71:
* {{de}} [http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.data.image.s/s714941a.jpg Rodokmen rodu Sponheimů]
* {{de}} [http://aeiou.iicm.tugraz.at/aeiou.encyclop.data.image.s/s714941a.jpg Rodokmen rodu Sponheimů]


{{Autoritní data}}
{{Portály|Rakousko|Středověk}}
{{Portály|Rakousko|Středověk}}



Verze z 4. 1. 2019, 20:31

Šablona:Infobox - panovnice Judita Přemyslovna (1201[1]2. červen 1230) byla korutanská vévodkyně a dcera Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.

Život

Roku 1213[2] se Judita provdala za korutanského vévodu Bernarda. Ke sňatku se pojí romantický příběh o lásce na první pohled:

… na jeden z velkých svátků … pozvala králova dcera Judita cizince a kleriky, chudé i bohaté, aby jim pro očistu lila na ruce vodu, opatřila je jídlem a pitím a aby jim poté rozdělila dary. I stalo se, že se této slavnosti účastnil také Bernard se svým doprovodem. Když k němu pro omývání rukou mladá žena přistoupila, stáhl pro ni ze svého prstu zlatý, malým kamenem ozdobený prsten…
— Jan z Viktringu[3]

Vévodovi Judita porodila syny Oldřicha, Filipa a Bernarda a dceru Markétu. Narození třetího syna Bernarda zřejmě zaplatila životem.[4] Oba jsou podle informovaného kronikáře Jana z Viktringu pohřbeni v cisterciáckém klášteře Mariabrunn.[4]

V letech 1233 a znovu 1237 se Juditin bratr Václav I. dostal do konfliktu s mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Juditinu manželovi. Břeclavským vévodou se pak stal i jejich starší syn Oldřich.

Oldřich Korutanský zemřel bez přímého dědice a o Korutany pak usilovali Juditin mladší syn Filip i její synovec Přemysl Otakar II., přičemž vévodství díky tzv. Poděbradské smlouvě na nějaký čas připadlo Přemyslovi.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. KOLEKTIV. Přemyslovci.Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 564. 
  2. {title}. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01. 
  3. KOLEKTIV. Člověk českého středověku. Praha: Argo, 2009. ISBN 80-7203-448-0. S. 74. 
  4. a b kolektiv, str. 565.

Externí odkazy