Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 10 měsíci
bez shrnutí editace
 
[[Soubor:Mazaryk à Prague Sokols 1920.jpg|náhled|210px|Prezident Masaryk na sokolském sletu v roce 1920]]
Obyvatelé sebyli na základěpodle ústavy považovalipovažováni za příslušníky „československého národa“ a oficiálním jazykem byl „československý“„jazyk československý“.<ref>[http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/historie/tauchen.pdf Tauchen, J.: K některým otázkám právní úpravy jazykového práva v první ČSR z německého pohledu], text ze sborníku Dny práva 2008, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.</ref> Vytvořit pojem [[Čechoslovakismus|československý národ]] a spojit tak Čechy a Slováky v Čechoslováky bylo nutné zejména pro potřeby zahraniční politiky, jelikož stát měl daleko více obyvatel hlásících se k [[Němci|národnosti německé]], než bylo Slováků. Ústava zajišťovala menšinám, které však tvořily více jak 20 % populace, naprostou rovnoprávnost (užívání svého jazyka ve školách, úřední jednání…). Tato rovnoprávnost byla však do jisté míry narušována, například tvorbou takových volebního obvodů, kde měli převahu Češi, či přijímáním pouze Čechů a Slováků do některých vojenských útvarů apod. Němci i přesto měli ve státní správě vysoký počet volených zástupců, existovalo velké množství německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství, a tím i knih v německém jazyce. Národnostní menšiny mohly svobodně zakládat organizace a různé spolky, nicméně jejich požadavky na autonomii byla česká vláda ochotná splnit až pod tlakem v krizovém roce 1938. Vztah státu a občanů se nezakládal na národnostním, ale na občanském principu, podobně jako ve Švýcarsku.
 
Československá vláda byla známa zejména pro svou stabilitu. Základ tvořily politické strany, jejichž vedení se dokázala skoro vždy nějak dohodnout. Vyjma období od března [[1926]] do listopadu [[1929]], kdy nebyla vytvořena koalice, tvořilo páteř vlády pět zástupců (tzv. „[[Pětka (politika)|Pětka]]“), pěti nejznámějších stran, jež představovaly: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci), Československá sociálně-demokratická strana, Národní socialisté, Národní demokracie a Lidová strana. Pětka byla vedena [[Antonín Švehla|Antonínem Švehlou]], který byl premiérem skoro celá 20. léta, a točila se až do roku 1938 kolem známých politiků. Němečtí zástupci se dostávali do vlády od roku [[1926]], maďarské strany se i přes silnou agitaci sousedního Maďarska do vlády nikdy nedostaly.
Anonymní uživatel

Navigační menu