Skalní ostroh: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odbornější charakteristika v úvodu, ref., odkazy, doplnění přehledu hradů značka: editace z Vizuálního editoru |
m doplnění textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Křivoklát (leden 2007).jpg|thumb|[[Křivoklát]] |
[[Soubor:Křivoklát (leden 2007).jpg|thumb|Hrad [[Křivoklát]] na skalním ostrohu nad [[Rakovnický potok|Rakovnickým potokem]]|alt=]] |
||
'''Skalní ostroh''' |
'''Skalní ostroh''' je [[Geomorfologie|geomorfologický]] termín pro jazykovitý výběžek protáhlého tvaru, který je z obou bočních stran ohraničený příkrými [[svah]]y a vybíhá ze skalního masívu do moře, jezera nebo rovinaté krajiny, přičemž někdy tvoří jádro říčního [[Meandr|meandru]]. Téměř ve všech případech se jedná o erozně denudační zbytek rozlehlejšího skalního masívu, který byl postupně narušen vnějšími vlivy, jako je [[eroze]] či mořská nebo říční [[Abraze (geologie)|abraze]].<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Rubín |
| příjmení = Rubín |
||
| jméno = Josef |
| jméno = Josef |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| strany = 48 - 49 |
| strany = 48 - 49 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Skalní ostroh obvykle vybíhá z [[hřeben (geomorfologie)|hřeben]]e nebo [[planina|planiny]] a ukončuje jej [[opyš]].{{Zdroj?}} Ostrohy byly v minulosti často využívány jako místo k výstavbě [[hradiště|hradišť]] a [[hrad]]ů. |
}}</ref> Jedinou výjimkou jsou případy, kdy skalní ostroh byl vytvořen čelem lávového proudu.<ref name=":0" /> Skalní ostroh obvykle vybíhá z [[hřeben (geomorfologie)|hřeben]]e nebo [[planina|planiny]] a ukončuje jej [[opyš]].{{Zdroj?}} Ostrohy byly v minulosti často využívány jako místo k výstavbě [[hradiště|hradišť]] a [[hrad]]ů.<ref name=":0" /> |
||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Verze z 4. 1. 2019, 12:55
.jpg)
Skalní ostroh je geomorfologický termín pro jazykovitý výběžek protáhlého tvaru, který je z obou bočních stran ohraničený příkrými svahy a vybíhá ze skalního masívu do moře, jezera nebo rovinaté krajiny, přičemž někdy tvoří jádro říčního meandru. Téměř ve všech případech se jedná o erozně denudační zbytek rozlehlejšího skalního masívu, který byl postupně narušen vnějšími vlivy, jako je eroze či mořská nebo říční abraze.[1] Jedinou výjimkou jsou případy, kdy skalní ostroh byl vytvořen čelem lávového proudu.[1] Skalní ostroh obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš.[zdroj?] Ostrohy byly v minulosti často využívány jako místo k výstavbě hradišť a hradů.[1]
Výskyt
V českých zemích
Některé české hrady, postavené na skalních ostrozích:
- Bítov, okres Znojmo
- Český Šternberk, okres Benešov
- Dívčí kámen, okres Český Krumlov
- Křivoklát, okres Rakovník
- Nístějka, okres Semily
- Nový hrad u Kunratic (Praha)
- Orlík, okres Písek
- Pražský hrad
- Rožmberk, okres Český Krumlov
- Seeberg, okres Cheb
- Střekov v Ústí nad Labem
- Vranov nad Dyjí, okres Znojmo
- Zvíkov, okres Písek
