Rudolf Ferdinand Kinský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: úprava infoboxu
Opravy - překlepy, chybějící písmena apod.
Řádek 40: Řádek 40:
}}
}}


'''Rudolf Ferdinand Kinský''' (* [[2. prosinec|2. prosince]] [[1859]], [[Heřmanův Městec]] – [[13. březen|13. března]] [[1930]], [[Lysá nad Labem]]) byl druhorozený syn [[Ferdinand Bonaventura Kinský|Ferdinanda Bonaventura]] a jeho manželky Marie Josefi z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmově Městci, který od roku [[1828]] vlastnila [[Choceň|choceňská]] větev rodu Kinských.
'''Rudolf Ferdinand Kinský''' (* [[2. prosinec|2. prosince]] [[1859]], [[Heřmanův Městec]] – [[13. březen|13. března]] [[1930]], [[Lysá nad Labem]]) byl druhorozený syn [[Ferdinand Bonaventura Kinský|Ferdinanda Bonaventury]] a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmanově Městci, který od roku [[1828]] vlastnila [[Choceň|choceňská]] větev rodu Kinských.


== Rodina ==
== Rodina ==
Řádek 46: Řádek 46:


== Život ==
== Život ==
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do [[Lysá nad Labem|Lysé]] přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na [[nadporučík]]a.
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č. I. Až do začátku I. světové války byl poručíkem v záloze. Poté, co do [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] přišla škardona Císařských dragounů č. I., byl povýšen na [[nadporučík]]a.


20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. 12. 1858<ref name="Chmelová">Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.</ref>). S ní měl poté 6 dcer.
20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. 12. 1858<ref name="Chmelová">Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.</ref>). S ní měl poté 6 dcer.


Po své otci zdědil panství [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]], [[Choceň]] a [[Freistadt]]. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství [[Lysá nad Labem]] od vdovy po baronu [[Leitenbergerové|Leitenbergerovi]]. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku [[Bon Repos]], které však přerušila [[První světová válka|světová válka]]. Založením [[Československo|Československé republiky]] přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o [[šlechtický titul]], ale díky [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]] i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství [[Benátky nad Jizerou]]. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.
Po svém otci zdědil panství [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]], [[Choceň]] a [[Freistadt]]. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství [[Lysá nad Labem]] od vdovy po baronu [[Leitenbergerové|Leitenbergerovi]]. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku [[Bon Repos]], které však přerušila [[První světová válka|světová válka]]. Založením [[Československo|Československé republiky]] přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o [[šlechtický titul]], ale díky [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]] i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství [[Benátky nad Jizerou]]. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.


Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov [[lipicán]]ských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.
Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov [[lipicán]]ských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.

Verze z 2. 1. 2019, 18:24

Rudolf Ferdinand Kinský
Narození2. prosince 1859
Heřmanův Městec, Habsburská monarchie
Úmrtí13. března 1930 (ve věku 70 let)
Lysá nad Labem, Československo
Příčina úmrtístářím
Místo pohřbeníBudeničky u Zlonic (50°18′23,78″ s. š., 14°5′41,58″ v. d.)
Majetekdržitel panství Rosice, Choceň, Benátky, Lysá nad Labem a Freistadt (Rakousko)
Titulkníže
ChoťMarie hraběnka Wilczeková
DětiGabriella Josefa, Marie Anna, Emma, Wilhemína, Rosse Maria, Terezie Maria
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Ferdinand Kinský (* 2. prosince 1859, Heřmanův Městec – 13. března 1930, Lysá nad Labem) byl druhorozený syn Ferdinanda Bonaventury a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmanově Městci, který od roku 1828 vlastnila choceňská větev rodu Kinských.

Rodina

Jeho otcem byl Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský[1]. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 – †1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova.

Život

Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č. I. Až do začátku I. světové války byl poručíkem v záloze. Poté, co do Lysé nad Labem přišla škardona Císařských dragounů č. I., byl povýšen na nadporučíka.

20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. 12. 1858[2]). S ní měl poté 6 dcer.

Po svém otci zdědil panství Rosice, Choceň a Freistadt. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství Lysá nad Labem od vdovy po baronu Leitenbergerovi. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku Bon Repos, které však přerušila světová válka. Založením Československé republiky přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o šlechtický titul, ale díky pozemkové reformě i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství Benátky nad Jizerou. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.

Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov lipicánských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.

Úmrtí a odkaz

Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu - Ministerstvu sociální péče. V Lysé nad Labem zůstala pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise[2], která se po prodeji zámku státu přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán.

Reference

  1. ↑ http://www.knize-kinsky.cz
  2. ↑ a b Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Ferdinand_Kinský&oldid=16824990“