Rio de Oro: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m fmt
m Robot: typogr. oprava
Řádek 39: Řádek 39:
}}
}}
'''Rio de Oro''' ([[Arabština|arabsky]] وادي الذهب [Wādī að-ðahab]) byla [[Španělsko|španělská]] [[kolonie]] ležící na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]] na území dnešního sporného území [[Západní Sahara]]. Vznikla v r. 1884 obsazením území obývaného kočovnými [[Berbeři|Berbery]]. Zanikla v r. 1924 začleněním území do [[Španělská Sahara|Španělské Sahary]].
'''Rio de Oro''' ([[Arabština|arabsky]] وادي الذهب [Wādī að-ðahab]) byla [[Španělsko|španělská]] [[kolonie]] ležící na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]] na území dnešního sporného území [[Západní Sahara]]. Vznikla v r. 1884 obsazením území obývaného kočovnými [[Berbeři|Berbery]]. Zanikla v r. 1924 začleněním území do [[Španělská Sahara|Španělské Sahary]].
Severní hranicí byla [[rovnoběžka]] 26º s.š. a jižní rovnoběžka 21º20‘ s.š., což bylo definitivně dohodnuto mezi evropskými mocnostmi na počátku 20. století.
Severní hranicí byla [[rovnoběžka]] 26° s.š. a jižní rovnoběžka 21°20‘ s.š., což bylo definitivně dohodnuto mezi evropskými mocnostmi na počátku 20. století.


Jménem ''Rio de Oro'', znamenající zlatá řeka, pojmenovali tuto oblast v r. 1442 [[Portugalci]], když zde za svoje zboží dostali zaplaceno zlatým prachem. Jméno je též obsaženo v názvu [[Maroko|marockého]] regionu Wádí ad-Dahab al-Kuvíra.
Jménem ''Rio de Oro'', znamenající zlatá řeka, pojmenovali tuto oblast v r. 1442 [[Portugalci]], když zde za svoje zboží dostali zaplaceno zlatým prachem. Jméno je též obsaženo v názvu [[Maroko|marockého]] regionu Wádí ad-Dahab al-Kuvíra.
== Historie ==
== Historie ==
* ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Španělská západní Afrika]].
* ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Španělská západní Afrika]].
V průběhu [[Berlínská konference|Berlínské konference]] obsadili [[Španělé]] zátoku Rio de Oro, u dnešního města [[Dachla]], a prohlásili španělským [[protektorát]]em území mezi Bílým mysem na jihu a mysem [[Búdždúr]] na severu. Tento zábor byl mezinárodně uznán a v roce 1887 vyhlásili protektorátem území [[Sakia al-Hamra]] ležící severně odtud. Správa byla svěřena náměstkovi guvernéra [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], jemuž bylo území podřízeno. Tyto protektoráty Španělé z důvodů zahraniční politiky oddělovali, přestože jejich správa byla totožná. 27. června 1900 byla v [[Paříž]]i dohodnuta západní a jižní hranice, kterou tvořila rovnoběžka 21º20‘ s.š. a jižně od ní zůstala Španělsku jen západní část poloostrova Bílého mysu. 7. listopadu 1901 bylo Rio de Oro prohlášeno španělskou [[kolonie|kolonií]] a v jejím nově vyhlášeném hlavním městě [[Dachla|Villa Cisneros]] byl zřízen úřad guvernéra.
V průběhu [[Berlínská konference|Berlínské konference]] obsadili [[Španělé]] zátoku Rio de Oro, u dnešního města [[Dachla]], a prohlásili španělským [[protektorát]]em území mezi Bílým mysem na jihu a mysem [[Búdždúr]] na severu. Tento zábor byl mezinárodně uznán a v roce 1887 vyhlásili protektorátem území [[Sakia al-Hamra]] ležící severně odtud. Správa byla svěřena náměstkovi guvernéra [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], jemuž bylo území podřízeno. Tyto protektoráty Španělé z důvodů zahraniční politiky oddělovali, přestože jejich správa byla totožná. 27. června 1900 byla v [[Paříž]]i dohodnuta západní a jižní hranice, kterou tvořila rovnoběžka 21°20‘ s.š. a jižně od ní zůstala Španělsku jen západní část poloostrova Bílého mysu. 7. listopadu 1901 bylo Rio de Oro prohlášeno španělskou [[kolonie|kolonií]] a v jejím nově vyhlášeném hlavním městě [[Dachla|Villa Cisneros]] byl zřízen úřad guvernéra.


Španělská přítomnost byla až do 30. let 20. století prakticky omezená na pobřeží.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Hodges|jméno = Tony|odkaz na autora =|titul = SAHARA OCCIDENTALE: Origines et enjeux d'une guerre du désert |url = http://www.sahara-occidental.com/pages/informer/histoire/origines/page3.htm|datum vydání = 10/1999|datum aktualizace =|datum přístupu =|vydavatel = Collectif d'initiatives pour la connaissance du Sahara occidental |místo =|jazyk = fr}}</ref> V r. 1924 byla území Rio de Oro a Sakia al-Hamra spojena jediného správního celku Španělská Sahara, v rámci níž zůstala jedním z územních celků. Mezi roky 1969 a 1976 bylo Rio de Oro španělskou zámořskou provincií.
Španělská přítomnost byla až do 30. let 20. století prakticky omezená na pobřeží.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Hodges|jméno = Tony|odkaz na autora =|titul = SAHARA OCCIDENTALE: Origines et enjeux d'une guerre du désert |url = http://www.sahara-occidental.com/pages/informer/histoire/origines/page3.htm|datum vydání = 10/1999|datum aktualizace =|datum přístupu =|vydavatel = Collectif d'initiatives pour la connaissance du Sahara occidental |místo =|jazyk = fr}}</ref> V r. 1924 byla území Rio de Oro a Sakia al-Hamra spojena jediného správního celku Španělská Sahara, v rámci níž zůstala jedním z územních celků. Mezi roky 1969 a 1976 bylo Rio de Oro španělskou zámořskou provincií.

Verze z 17. 12. 2018, 13:20

Šablona:Infobox zaniklý stát Rio de Oro (arabsky وادي الذهب [Wādī að-ðahab]) byla španělská kolonie ležící na pobřeží Atlantického oceánu na území dnešního sporného území Západní Sahara. Vznikla v r. 1884 obsazením území obývaného kočovnými Berbery. Zanikla v r. 1924 začleněním území do Španělské Sahary. Severní hranicí byla rovnoběžka 26° s.š. a jižní rovnoběžka 21°20‘ s.š., což bylo definitivně dohodnuto mezi evropskými mocnostmi na počátku 20. století.

Jménem Rio de Oro, znamenající zlatá řeka, pojmenovali tuto oblast v r. 1442 Portugalci, když zde za svoje zboží dostali zaplaceno zlatým prachem. Jméno je též obsaženo v názvu marockého regionu Wádí ad-Dahab al-Kuvíra.

Historie

V průběhu Berlínské konference obsadili Španělé zátoku Rio de Oro, u dnešního města Dachla, a prohlásili španělským protektorátem území mezi Bílým mysem na jihu a mysem Búdždúr na severu. Tento zábor byl mezinárodně uznán a v roce 1887 vyhlásili protektorátem území Sakia al-Hamra ležící severně odtud. Správa byla svěřena náměstkovi guvernéra Kanárských ostrovů, jemuž bylo území podřízeno. Tyto protektoráty Španělé z důvodů zahraniční politiky oddělovali, přestože jejich správa byla totožná. 27. června 1900 byla v Paříži dohodnuta západní a jižní hranice, kterou tvořila rovnoběžka 21°20‘ s.š. a jižně od ní zůstala Španělsku jen západní část poloostrova Bílého mysu. 7. listopadu 1901 bylo Rio de Oro prohlášeno španělskou kolonií a v jejím nově vyhlášeném hlavním městě Villa Cisneros byl zřízen úřad guvernéra.

Španělská přítomnost byla až do 30. let 20. století prakticky omezená na pobřeží.[1] V r. 1924 byla území Rio de Oro a Sakia al-Hamra spojena jediného správního celku Španělská Sahara, v rámci níž zůstala jedním z územních celků. Mezi roky 1969 a 1976 bylo Rio de Oro španělskou zámořskou provincií.

Poštovní známky

Alfons XIII. na známce Ria de Oro (1907)

Španělsko začalo vydávat pro Rio de Oro poštovní známky v roce 1905, byly to definitivní známky s názvem COLONIA DE RIO DE ORO. Poslední emise vyšla v r. 1921.[2]

Reference

  1. ↑ HODGES, Tony. SAHARA OCCIDENTALE: Origines et enjeux d'une guerre du désert [online]. Collectif d'initiatives pour la connaissance du Sahara occidental, 10/1999. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1986. 253 s. S. 153. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rio_de_Oro&oldid=16785856“