Elba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 601 bajtů ,  před 1 rokem
Verze 16776060 uživatele 85.135.220.52 (diskuse) zrušena, vandalismus
(Verze 16776060 uživatele 85.135.220.52 (diskuse) zrušena, vandalismus)
značka: vrácení zpět
| největší město = [[Portoferraio]]
}}
'''Elba''' ({{vjazyce2|it|''Isola d'Elba''}}) je [[itálie|italský]] ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] patřící k [[Toskánsko|Toskánsku]] ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města [[Piombino]]. Svojí rozlohou jde o největší ostrov [[Toskánské ostrovy|Toskánských ostrovů]] a po [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]] a [[Sardinie (ostrov)|Sardinii]] [[Seznam ostrovů Itálie|třetí největší]] italský ostrov.
 
== Geografie ==
 
== Historie ==
[[Soubor:Napoleon-Elbe.jpg|náhled|vlevo|Návrat [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z ElbhyElby]]
 
Ostrov byl znám už nejstarším civilizacím díky svým nalezištím [[Železná ruda|železné rudy]]. První doly vznikly v době osídlení [[Etruskové|Etrusky]], další vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu nazývali ''Aethalia'' (plamen) podle plamenů nad pecemi kde se vyrábělo [[železo]]. Pod nadvládou Říma se jí říkalo ''Ilva'', současný název pochází ze 6. století.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Panýrková | jméno = Iveta | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Třpytivý klenot v Toskánské souostroví| periodikum = Země světa| odkaz na periodikum =| rok = 2006| měsíc = 11| ročník = | číslo = 11/2006| strany = 56| url = | issn = 1213-8193}}</ref>
 
Po zániku [[Starověký Řím|Římské říše]] byla ElvělElba pustošena nájezdy barbarů a Saracénů. Na počátku [[11. století]] se stal vlastnictvím [[Pisa|Pisy]]. Když Pisu roku [[1398]] koupil [[milán]]ský rod Viscontů, Elba přešla do vlastnictví pánů z rodu [[Appiani]] z města Piombino, kde zůstala po dvě století. Roku [[1546]] získal část ostrova [[Cosimo I. Medicejský]]; ten opevnil přístav Portoferraio a přejmenoval jej na „Cosmopoli“. Zbývající část Elby se stala roku [[1577]] opět vlastnictvím Appianiů. Roku [[1603]] se zmocnil přístavu Porto Azzurro [[Filip II. Španělský]] a vystavěl zde dvě pevnosti. V roce [[1802]] se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.
 
[[Soubor:Bandiera Elba.svg|náhled|vlevo|Vlajka [[Knížectví Elba]] navržená [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] ]]
Elba se [[3. květen|3. května]] [[1814]] stala prvním ostrovem, na nějž se uchýlil do nuceného exilu [[Napoleon Bonaparte]] po vynucené abdikaci a podepsání [[Smlouva z Fontainebleau|Smlouvy z Fontainebleau]]. Byl jmenován císařem ostrova, na kterém bylo vyhlášeno [[Knížectví Elba]] a měl k dispozici osobní gardu čítající 700 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem, které vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Navrhl také vlajku ostrova: bílou s červeným pruhem a třemi zlatými včelami. Napoleon pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; [[26. únor]]a [[1815]] uprchl zpět do Francie (období [[Stodenní císařství|stodenního císařství]]). Po porážce v [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] byl internován podruhé, na odlehlém ostrově [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] v [[Atlantský oceán|Atlantickém oceánu]].
 
Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] připadla Elba macajovcom[[Toskánské velkovévodství|íToskánskému velkovévodství]]. V roce [[1860]] se pak stala součástí sjednoceného [[Itálie|Italského království]].
 
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl ostrov obsazen německou armádou, která se zde silně opevnila. Po tuhém boji byl osvobozen francouzskými vojáky [[17. červen|17. června]] [[1944]].

Navigační menu