Elba: Porovnání verzí

Elba
	Isola d'Elba (italština)
	letecký pohled na ostrov
	Elba na mapě Toskánských ostrovů
Stát	Itálie
• region	Toskánsko
• provincie	Livorno
• obec	8
Topografie
Rozloha	224 km²
Zeměpisné souřadnice	42°46′48″ s. š., 10°16′30″ v. d.
Délka	29 km
Šířka	18 km
Nejvyšší vrchol	Monte Capanne (1018 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	32 162 (2014)
Hustota zalidnění	143,6 obyv./km²
Největší sídlo	Portoferraio
Používané jazyky	italština
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 13. 12. 2018, 20:15

Elba (Šablona {{Vjazyce}} požaduje kód jazyka! Viz seznam kódů ISO 639-1. Isola d'Elba) je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino. Svojí rozlohou jde o největší ostrov Toskánských ostrovů a po Sicílii a Sardinii třetí největší italský ostrov.

Geografie

Ostrov je rozdělen do osmi administrativních částí: Portoferraio, Campo nell'Elba, Capoliveri, Marciana, Marciana Marina, Porto Azzurro, Rio Marina a Rio nell'Elba.

Rozloha ostrova činí asi 224 km² a délka pobřeží přibližně 147 kilometrů. Nejvyšším vrcholem je Monte Capanne s nadmořskou výškou 1019 metrů.

Elba spolu s dalšími ostrovy (Gorgona, Capraia, Pianosa, Montecristo, Giglio a Giannutri) je součástí Národního parku Toskánské ostrovy. Asi 35 kilometrů západně od Elby leží francouzský ostrov Korsika.

Historie

Ostrov byl znám už nejstarším civilizacím díky svým nalezištím železné rudy. První doly vznikly v době osídlení Etrusky, další vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu nazývali Aethalia (plamen) podle plamenů nad pecemi kde se vyrábělo železo. Pod nadvládou Říma se jí říkalo Ilva, současný název pochází ze 6. století.^[1]

Po zániku Římské říše byla Elvěl zde dvě pevnosti. V roce 1802 se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.

Elba se 3. května 1814 stala prvním ostrovem, na nějž se uchýlil do nuceného exilu Napoleon Bonaparte po vynucené abdikaci a podepsání Smlouvy z Fontainebleau. Byl jmenován císařem ostrova, na kterém bylo vyhlášeno Knížectví Elba a měl k dispozici osobní gardu čítající 700 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem, které vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Navrhl také vlajku ostrova: bílou s červeným pruhem a třemi zlatými včelami. Napoleon pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; 26. února 1815 uprchl zpět do Francie (období stodenního císařství). Po porážce v bitvě u Waterloo byl internován podruhé, na odlehlém ostrově Svatá Helena v Atlantickém oceánu.

Po Vídeňském kongresu připadla Elba macajovcomí. V roce 1860 se pak stala součástí sjednoceného Italského království.

Během druhé světové války byl ostrov obsazen německou armádou, která se zde silně opevnila. Po tuhém boji byl osvobozen francouzskými vojáky 17. června 1944.

V současnosti je Elba známa pěstováním vinné révy a jako cíl turistů.

Reference

↑ PANÝRKOVÁ, Iveta. Třpytivý klenot v Toskánské souostroví. Země světa. 11. 2006, čís. 11/2006, s. 56. ISSN 1213-8193.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Elba na Wikimedia Commons
Průvodce Elba ve Wikicestách

(italsky) Elba – italsky
(italsky) Elba – informace - webcam - cestovní průvodce
(italsky) Elba – informace
(italsky) Elba - informace o trajekty na Elbu

[1] PANÝRKOVÁ, Iveta. Třpytivý klenot v Toskánské souostroví. Země světa. 11. 2006, čís. 11/2006, s. 56. ISSN 1213-8193.

[1]

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
   | největší město = [[Portoferraio]]
 }}
-'''Elba''' ({{vjazyce2|it|''Isola d'Elba''}}) je [[itálie|italský]] ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] patřící k [[Toskánsko|Toskánsku]] ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města [[Piombino]]. Svojí rozlohou jde o největší ostrov [[Toskánské ostrovy|Toskánských ostrovů]] a po [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]] a [[Sardinie (ostrov)|Sardinii]] [[Seznam ostrovů Itálie|třetí největší]] italský ostrov.
+'''Elba''' ({{vjazyce2||''Isola d'Elba''}}) je [[itálie|italský]] ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] patřící k [[Toskánsko|Toskánsku]] ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města [[Piombino]]. Svojí rozlohou jde o největší ostrov [[Toskánské ostrovy|Toskánských ostrovů]] a po [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]] a [[Sardinie (ostrov)|Sardinii]] [[Seznam ostrovů Itálie|třetí největší]] italský ostrov.
 == Geografie ==
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 == Historie ==
-[[Soubor:Napoleon-Elbe.jpg|náhled|vlevo|Návrat [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Elby]]
+[[Soubor:Napoleon-Elbe.jpg|náhled|vlevo|Návrat [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Elbhy]]
 Ostrov byl znám už nejstarším civilizacím díky svým nalezištím [[Železná ruda|železné rudy]]. První doly vznikly v době osídlení [[Etruskové|Etrusky]], další vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu nazývali ''Aethalia'' (plamen) podle plamenů nad pecemi kde se vyrábělo [[železo]]. Pod nadvládou Říma se jí říkalo ''Ilva'', současný název pochází ze 6. století.<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Panýrková | jméno = Iveta | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Třpytivý klenot v Toskánské souostroví| periodikum = Země světa| odkaz na periodikum =| rok = 2006| měsíc = 11| ročník = | číslo = 11/2006| strany = 56| url = | issn = 1213-8193}}</ref>
-Po zániku [[Starověký Řím|Římské říše]] byla Elba pustošena nájezdy barbarů a Saracénů. Na počátku [[11. století]] se stal vlastnictvím [[Pisa|Pisy]]. Když Pisu roku [[1398]] koupil [[milán]]ský rod Viscontů, Elba přešla do vlastnictví pánů z rodu [[Appiani]] z města Piombino, kde zůstala po dvě století. Roku [[1546]] získal část ostrova [[Cosimo I. Medicejský]]; ten opevnil přístav Portoferraio a přejmenoval jej na „Cosmopoli“. Zbývající část Elby se stala roku [[1577]] opět vlastnictvím Appianiů. Roku [[1603]] se zmocnil přístavu Porto Azzurro [[Filip II. Španělský]] a vystavěl zde dvě pevnosti. V roce [[1802]] se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.
+Po zániku [[Starověký Řím|Římské říše]] byla Elvěl zde dvě pevnosti. V roce [[1802]] se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.
 [[Soubor:Bandiera Elba.svg|náhled|vlevo|Vlajka [[Knížectví Elba]] navržená [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] ]]
@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 Elba se [[3. květen|3. května]] [[1814]] stala prvním ostrovem, na nějž se uchýlil do nuceného exilu [[Napoleon Bonaparte]] po vynucené abdikaci a podepsání [[Smlouva z Fontainebleau|Smlouvy z Fontainebleau]]. Byl jmenován císařem ostrova, na kterém bylo vyhlášeno [[Knížectví Elba]] a měl k dispozici osobní gardu čítající 700 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem, které vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Navrhl také vlajku ostrova: bílou s červeným pruhem a třemi zlatými včelami. Napoleon pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; [[26. únor]]a [[1815]] uprchl zpět do Francie (období [[Stodenní císařství|stodenního císařství]]). Po porážce v [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] byl internován podruhé, na odlehlém ostrově [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] v [[Atlantský oceán|Atlantickém oceánu]].
-Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] připadla Elba [[Toskánské velkovévodství|Toskánskému velkovévodství]]. V roce [[1860]] se pak stala součástí sjednoceného [[Itálie|Italského království]].
+Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] připadla Elba macajovcom[[Toskánské velkovévodství|í]]. V roce [[1860]] se pak stala součástí sjednoceného [[Itálie|Italského království]].
 Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl ostrov obsazen německou armádou, která se zde silně opevnila. Po tuhém boji byl osvobozen francouzskými vojáky [[17. červen|17. června]] [[1944]].