Krajinná sféra: Porovnání verzí
→Hranice krajinné sféry: nb mvmv d značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 62.77.65.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Orlický značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Krajinná sféra''' (též '''geografická sféra''', '''geografické prostředí''' nebo '''epigeosféra''') představuje soubor [[Fyzická geografie|fyzicko-geografické]] a [[Socioekonomická geografie|humánně-geografické]] sféry. Jde o základní objekt zkoumání [[geografie]]. Fyzicko-geografickou sféru (též '''fyzickogeografické prostředí''' nebo '''přírodní prostředí''') představuje [[příroda]] jako taková, všechny sféry - [[litosféra]], [[atmosféra]], [[biosféra]], [[hydrosféra]], [[kryosféra]] a [[pedosféra]], zatímco humánně-geografickou sféru představuje [[člověk]] s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je [[geotop]], vícero geotopů tvoří [[chóra|chóru]], vícero chór tvoří [[region]] a regiony tvoří [[kontinent]]. |
'''Krajinná sféra''' (též '''geografická sféra''', '''geografické prostředí''' nebo '''epigeosféra''') představuje soubor [[Fyzická geografie|fyzicko-geografické]] a [[Socioekonomická geografie|humánně-geografické]] sféry. Jde o základní objekt zkoumání [[geografie]]. Fyzicko-geografickou sféru (též '''fyzickogeografické prostředí''' nebo '''přírodní prostředí''') představuje [[příroda]] jako taková, všechny sféry - [[litosféra]], [[atmosféra]], [[biosféra]], [[hydrosféra]], [[kryosféra]] a [[pedosféra]], zatímco humánně-geografickou sféru představuje [[člověk]] s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je [[geotop]], vícero geotopů tvoří [[chóra|chóru]], vícero chór tvoří [[region]] a regiony tvoří [[kontinent]]. |
||
Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická [[krajina]]. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky. |
Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická [[krajina]]. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky. |
||
== Hranice krajinné sféry == |
== Hranice krajinné sféry == |
Verze z 5. 12. 2018, 12:46
Krajinná sféra (též geografická sféra, geografické prostředí nebo epigeosféra) představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry. Jde o základní objekt zkoumání geografie. Fyzicko-geografickou sféru (též fyzickogeografické prostředí nebo přírodní prostředí) představuje příroda jako taková, všechny sféry - litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je geotop, vícero geotopů tvoří chóru, vícero chór tvoří region a regiony tvoří kontinent. Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická krajina. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky.
Hranice krajinné sféry
Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (25-35 km nad zemským povrchem).
Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.
Literatura
- RIEDLOVÁ, Marie; DEMEK, Jaromír; PECH Jiří.: Úvod do studia geografie a dějiny geografie. Praha : SPN, 1980, 158 s.