Oligocén: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 8 bajtů ,  před 1 rokem
m
typografické úpravy
m (box)
m (typografické úpravy)
| rowspan="2" style="background:#FDC07A" | [[oligocén]]
| rowspan="1" style="background:#FEE6AA" | [[chatt]]
| rowspan="1" style="background:#FEE6AA" | 23,03 - 28,1
|-
| rowspan="1" style="background:#FED99A" | [[rupel (geologie)|rupel]]
| rowspan="1" style="background:#FED99A" | 28,1 - 33,9
|}
{{Box-popisek|Stratigrafie oligocénu}}{{Box-pata}}
 
'''Oligocén''' (33,9 [[Annum|Ma]] - 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do [[Geologická éra|geologické éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]] a to do její nejstarší [[Geologická perioda|periody]] [[paleogén]]u. Název oligocén byl odvozen z řeckého slova "oligos" (málo) a latinského "recens" (současný).<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=oligocene&searchmode=none Etymologie slova oligocén; Etymologický slovník]</ref> Názvy se vztahovaly k výsledkům porovnání druhového zastoupení fosilií mořského planktonu s dnešním stavem.
 
== Geologie a klima ==
Na všech kontinentech se paralelně rozvíjely podobně vypadající a specializované druhy a na všech kontinentech je znát snaha obsadit nově vznikající otevřené biotopy. Zde žijícím savcům se postupně prodlužovaly nohy a snižoval počet kopyt, s rostoucími rozměry býložravců rostly i rozměry [[predátor]]ů, kteří se jimi živili. Pravé [[šelmy]] ještě neměly mezi masožravci tak dominantní postavení, po celé severní polokouli byla ale rozšířena jejich primitivnější obdoba v podobě tzv. nepravých šelem ze skupiny ''[[Prašelmy|Creodonta]]'', jenž později, zejména v první polovině [[miocén]]u, dosáhly obřích rozměrů.<ref name="zkamenela"/>
 
Značný rozvoj byl zaznamenán u primátů, kteří se v této době rozšířili již na všechny kontinenty kromě [[Austrálie]] a [[Antarktida|Antarktidy]], přičemž způsob, jakým se mohli dostat do Jižní Ameriky zůstává záhadou. Tento kontinent ještě nebyl spojen se Severní Amerikou a měl tedy charakter obřího ostrova značně vzdáleného od zbytku světa. Vzdálenost ze starého světa však zdaleka nebyla taková, jako dnes - byla zhruba třetinová. Pokles hladiny moří též mohl odhalit zvýšená místa [[Středoatlantický hřbet|Středoatlantického hřbetu]] jako řadu ostrovů v půli cesty. Primáti se tak mohli souhrou okolností přeplavit na náhodných vorech. Další teorie hovoří o migraci severní cestou přes vynořenou Beringovu úžinu a soustavu ostrovů mezi oběma Amerikami, třetí teorie pak o paralelním vývoji z primitivnějších forem, které už v Jižní Americe žily. Ve [[Starý svět|Starém světě]] se v průběhu oligocénu objevují první zástupci rodu ''[[Proconsul (primát)|Proconsul]]'' nebo ''[[Dendropithecus]]'', jejichž vývoj pokračuje v [[miocén]]u.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fejfar
| jméno = Oldřich
27 115

editací

Navigační menu