Alfa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Použití: doplnění
m →‎top: odkaz, fmt
Řádek 17: Řádek 17:
| strany = 9
| strany = 9
}}</ref>) je první
}}</ref>) je první
písmeno [[řecká abeceda|řecké abecedy]]. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.
písmeno [[Řecké písmo|řecké abecedy]]. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.


Jak ve [[starořečtina|starořečtině]], tak v [[řečtina|moderní řečtině]]
Jak ve [[starořečtina|starořečtině]], tak v [[řečtina|moderní řečtině]]
Řádek 23: Řádek 23:
nezaokrouhlenou samohlásku]], tedy {{IPA2|a}}.
nezaokrouhlenou samohlásku]], tedy {{IPA2|a}}.


Vyvinulo se z něj písmeno ''[[A]]'' v [[latinka|latince]] i písmeno ''[[А]]''
Vyvinulo se z něj písmeno ''[[A]]'' v [[latinka|latince]] i písmeno ''А''
v [[cyrilice|cyrilici]].
v [[cyrilice|cyrilici]].


Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, například ve známé
Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, zejména v kombinaci [[alfa a omega]] (poslední písmeno řecké abecedy), například ve známé pasáži z [[Nový zákon|Nového Zákona]], kde o sobě [[Bůh]] prohlašuje „Já jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“<ref>{{Citace bible|Zj|22|13}}</ref>
pasáži z [[Nový zákon|Nového Zákona]], kde o sobě [[Bůh]] prohlašuje „Já jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“ ({{Citace bible|Zj|22|13}}).


== Použití ==
== Použití ==

Verze z 22. 11. 2018, 18:36

Další významy jsou uvedeny na stránce Alfa (rozcestník).
Alfa — majuskulní a minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα[1]) je první písmeno řecké abecedy. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.

Jak ve starořečtině, tak v moderní řečtině reprezentuje otevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku, tedy [a]IPA.

Vyvinulo se z něj písmeno A v latince i písmeno А v cyrilici.

Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, zejména v kombinaci alfa a omega (poslední písmeno řecké abecedy), například ve známé pasáži z Nového Zákona, kde o sobě Bůh prohlašuje „Já jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“[2]

Použití

Velké alfa se obvykle jako symbol nepoužívá, protože je snadno zaměnitelné s písmenem A z latinky. Malé písmeno 'α' se používá jako symbol pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno

  • jak majuskulní alfa
    • U+0391 GREEK CAPITAL LETTER ALPHA
  • tak minuskulní alfa
    • U+03B1 GREEK SMALL LETTER ALPHA

V HTML je možné zapsat tyto znaky pomocí jejich Unicode čísla: Α respektive α. Majuskulní podobu je také možné zapsat pomocí HTML entity Α, minuskulní podobu pomocí α

V prostředí LaTeXu je možné použít příkaz \alpha pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene A z latinky.[3]

Reference

  1. NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9. 
  2. Zj 22, 13 (Kral, ČEP)
  3. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88. 

Externí odkazy