Globální stmívání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy podle "normy"
Řádek 32: Řádek 32:
Uvedené důsledky jsou samozřejmě silně spekulativní. Je potřeba si uvědomit, že [[počítačový model|počítačové modely]] klimatu pracují s velmi malým množstvím vstupních dat (ve srovnáním s tím, jak je klima komplikovaný proces) a že představy vědců o budoucím vývoji klimatu se výrazně mění, jak jsou popisovány a kvantifikovány další procesy probíhající na naší planetě.
Uvedené důsledky jsou samozřejmě silně spekulativní. Je potřeba si uvědomit, že [[počítačový model|počítačové modely]] klimatu pracují s velmi malým množstvím vstupních dat (ve srovnáním s tím, jak je klima komplikovaný proces) a že představy vědců o budoucím vývoji klimatu se výrazně mění, jak jsou popisovány a kvantifikovány další procesy probíhající na naší planetě.


==Odkazy==
== Související články ==
===Literatura===
* Ohmura, A., Gilgen, H., Wild, M.: ''Global Energy Balance Archive GEBA, World Climate Program—Water Project A7, Report 1: Introduction, Zuercher Geografische Schriften Nr. 34, Verlag der Fach-vereine'', Zuerich, 1989, str 62.
* Stanhill, G., Cohen, S.: ''Global Dimming: a review of the evidence for a widespread and significant reduction in global radiation with discussion of its probable causes and possible agricultural consequences. Agricultural and Forest Meteorology'', 2001, str. 107, 255-278.

===Související články===
* [[Globální oteplování]]
* [[Globální oteplování]]
* [[Smog]]
* [[Smog]]


==Externí odkazy==
===Externí odkazy===
* [http://www.blisty.cz/2005/1/17/art21551.html Globální stmívání] na [Britské listy|Britských listech]

* BBC pořad (angličtina): http://www.bbc.co.uk/sn/tvradio/programmes/horizon/dimming_prog_summary.shtml
* V češtině: [http://www.blisty.cz/2005/1/17/art21551.html Globální stmívání] (Britské listy)
* BBC pořad (angličtina): [http://www.bbc.co.uk/sn/tvradio/programmes/horizon/dimming_prog_summary.shtml]
* rozsáhlá diskuse na [http://www.bbc.co.uk/sn/tvradio/programmes/horizon/dimming_prog_summary.shtml], příspěvky mají různou odbornou hodnotu (některé i nulovou)
* rozsáhlá diskuse na [http://www.bbc.co.uk/sn/tvradio/programmes/horizon/dimming_prog_summary.shtml], příspěvky mají různou odbornou hodnotu (některé i nulovou)
* [http://www.atmos.ucla.edu/csrl/publications/pub_exchange/Wielicki_et_al_2002.pdf]
* http://www.atmos.ucla.edu/csrl/publications/pub_exchange/Wielicki_et_al_2002.pdf
* [http://pubs.giss.nasa.gov/docs/2002/2002_ChenCarlsonD.pdf]
* http://pubs.giss.nasa.gov/docs/2002/2002_ChenCarlsonD.pdf
* [http://www.bbso.njit.edu/science_may28.html]
* http://www.bbso.njit.edu/science_may28.html

*'''Literatura:'''
* Ohmura, A., H. Gilgen, and M. Wild (1989), Global Energy Balance Archive GEBA, World Climate Program—Water Project A7, Report 1: Introduction, Zuercher Geografische Schriften Nr. 34, Verlag der Fach-vereine, Zuerich, 62 pp.
* Stanhill, G. & Cohen, S. 2001. Global Dimming: a review of the evidence for a widespread and significant reduction in global radiation with discussion of its probable causes and possible agricultural consequences. Agricultural and Forest Meteorology 107, 255-278.

Zpracováno dle + výše uvedených pokladů…


[[Kategorie:Ochrana přírody]]
[[Kategorie:Ochrana přírody]]

Verze z 20. 7. 2007, 20:41

Globální stmívání (anglicky Global dimming) je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Tento jev má zřejmě dlouhodobější průběh, byl však poprvé jednoznačně zpozorován až na počátku 90. let (Ohmura et al. 1989 a Stanhill et Moreshet 1992). Velká diskuse však nastala až po publikaci některých výsledků pozorování v časopise Nature a zejména po odvysílání televizního programu na stanici BBC, věnovaném této problematice (13.1.2005).

Příčina tohoto jevu je dána především vyšším výskytem drobných částeček (aerosol, znečišťující látky) ve vzduchu, které vytvářejí mraky s vysokou mírou odrazivosti. Část slunečního záření je tak odrazena zpět do vesmíru.

Nezávislé výzkumy v Indii a Holandsku ukázaly, že během posledních cca 40 let dochází k poklesu množství slunečního záření. Rychlost poklesu, aproximovaná na povrch celé planety, přitom vychází asi 2-3% na dekádu. Tato aproximace je ovšem velmi hrubá, neboť různé části zemského povrchu mají různý příjem slunečního záření a z bodových měření se na chování takto heterogenního celku velmi špatně usuzuje. Navíc jednotlivé měřící přístroje, používané v průběhu let, nemusely být shodně nakalibrovány.

Za poslední čtyři desítky let tak došlo k poklesu záření globálně asi o 10%, lokální pokles závisí na poloze. Nejvyšší pokles, související s nejvyšší mírou atmosférického znečištění, je odhadován pro střední severní šířky a je udáván kolem 22 %. Globální stmívání může vést vědce k podcenění vlivu skleníkových plynů na globální oteplování.

Další doklady tohoto jevu

Po 11. září 2001, kdy v USA byla přerušena letecká doprava, došlo k značnému vyčištění atmosféry. V prvních třech dnech byl navíc pozorován vzrůst denní teplotní amplitudy (rozdílu mezi minimální a maximální teplotou) o 1 °C. Tento nárůst nebyl pozorován nikdy v předchozích 30 letech.

Měření srovnávající severní a jižní část Malediv ukázalo rozdíl v poklesu slunečního záření - na severních ostrovech, ovlivněných znečištěním vzduchu z Indie, byl zaznamenán pokles dopadajícího záření o 10 %, což je výrazně více, než by se dalo očekávat z prosté přítomnosti znečišťujících partikulí ve vzduchu.

Měření výparu z volné hladiny, prováděná v Austrálii a v Rusku, ukázala, že výpar se snížil. Tento jev lze připsat právě klesajícímu příkonu záření, neboť vypařená voda nese vlastně energii dopadajícího záření transformovaná na latentní teplo.

Po roce 2000 ukazují některá meteorologická data na možné zintenzivnění procesu globálního oteplování, v souvislosti s poklesem produkce znečišťujících látek v Evropě. Důsledkem mohly být např. extrémní vedra a sucha v roce 2003.

Určité pochybnosti

Srovnáváním velkého množství dat o zemědělské produkci (včetně lokálních farmářů, kde nelze očekávat výrazné rozdíly v intenzifikaci zemědělství), neukázalo žádný signifikantní pokles výnosů. Primární produkce se významně neliší ani v jiných typech ekosystémů, včetně otevřených oceánů. (2)

Dle některých informačních zdrojů (3 + 4) nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v odrazu slunečního záření od mraků. Z toho plyne, že záření musí být pohlcováno přímo v atmosféře. Toto pohlcení by mohly zajistit tmavé partikule, ovšem jejich pokles by zákonitě vedl spíše k ochlazení (nedocházelo by k pohlcování části záření atmosférou a toto záření by se po jeho proniknutí až na povrch zčásti odráželo pryč do vesmíru).

Ukazuje se také, že albedo Země, měřené jako množství záření dopadajícího na přivrácený povrch Měsíce, bylo v období 1984-2003 výrazně nejnižší v období 1999-2001. (5)

Množství odpařené vody z volného povrchu významně závisí na relativní vlhkosti a větru. Ukazuje se ovšem, že tyto veličiny prochází rovněž dlouhodobými změnami a s ohledem na to, že tyto změny dosud nejsou uspokojivě zmapovány, musíme se na jednoduché vysvětlení poklesu výparu dívat spíše skepticky.

Většina planety je pokrytá mořem a prakticky neexistují data o bilanci záření nad oceánem.

Možné důsledky, vazba na globální oteplování

Vzhledem k snaze snižovat znečišťování atmosféry lze očekávat, že procesy související s globálním stmíváním budou do budoucna méně intenzivní. To by mohlo vést k dalekosáhlým změnám v celosvětovém klimatu. V jistém smyslu se mohou znásobit důsledky omezení globálního stmívání a pokračujícího nárůstů koncentrace skleníkových plynů. Extrémní odhady počítají s nárůstem průměrných teplot vzduchu až o 10 °C do konce století. Navíc by se v souvislosti s táním grónského ledovce mohly změnit směry hlavních mořských proudů a v souvislosti s roztáváním permafrostu na Sibiři by se mohly uvolnit zdejší zásoby metanu, silného skleníkového plynu. Tato katastrofa by mohla být podobná změnám klimatu v období velkých vymírání v minulosti.

Uvedené důsledky jsou samozřejmě silně spekulativní. Je potřeba si uvědomit, že počítačové modely klimatu pracují s velmi malým množstvím vstupních dat (ve srovnáním s tím, jak je klima komplikovaný proces) a že představy vědců o budoucím vývoji klimatu se výrazně mění, jak jsou popisovány a kvantifikovány další procesy probíhající na naší planetě.

Odkazy

Literatura

  • Ohmura, A., Gilgen, H., Wild, M.: Global Energy Balance Archive GEBA, World Climate Program—Water Project A7, Report 1: Introduction, Zuercher Geografische Schriften Nr. 34, Verlag der Fach-vereine, Zuerich, 1989, str 62.
  • Stanhill, G., Cohen, S.: Global Dimming: a review of the evidence for a widespread and significant reduction in global radiation with discussion of its probable causes and possible agricultural consequences. Agricultural and Forest Meteorology, 2001, str. 107, 255-278.

Související články

Externí odkazy