Syntax: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
čteme lépe a tím pádem neopravujeme to co je dobře
Upraven odstavec syntaxe v informatice
Řádek 1: Řádek 1:
{{Rozdělit}}
{{Rozdělit}}
'''Syntax''' neboli '''skladba''' (zastarale '''''větosloví'''''<ref>http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref><ref>NOVOTNÁ, Alena. ''Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939''. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93121/3306253/?q=a%3A3%3A{s%3A25%3A%22______searchform___search%22%3Bs%3A20%3A%22martina+%C5%A1mejkalov%C3%A1%22%3Bs%3A28%3A%22______searchform___butsearch%22%3Bs%3A8%3A%22Vyhledat%22%3Bs%3A20%3A%22PNzzpSearchListbasic%22%3Bi%3A1%3B}&lang=cs online]. Disertační práce, PedF UK 2012.</ref>) je [[Lingvistika|lingvistická]] disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve [[věta (lingvistika)|větě]] (mj. [[větný člen|větnými členy]]), správným tvořením větných konstrukcí a [[slovosled]]em. V tradičním pojetí je spolu s [[Morfologie (lingvistika)|morfologií]] součástí [[gramatika|gramatiky]]; vedle toho je (podle [[Rudolf Carnap|Carnapovy]] a [[Charles W. Morris|Morrisovy]] definice) spolu se [[sémantika|sémantikou]] a [[pragmatika|pragmatikou]] součástí [[sémiotika|sémiotiky]].<ref>''[[Encyklopedický slovník češtiny]]''</ref>
'''Syntax''' neboli '''skladba''' (zastarale '''''větosloví'''''<ref>http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref><ref>NOVOTNÁ, Alena. ''Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939''. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93121/3306253/?q=a%3A3%3A{s%3A25%3A%22______searchform___search%22%3Bs%3A20%3A%22martina+%C5%A1mejkalov%C3%A1%22%3Bs%3A28%3A%22______searchform___butsearch%22%3Bs%3A8%3A%22Vyhledat%22%3Bs%3A20%3A%22PNzzpSearchListbasic%22%3Bi%3A1%3B}&lang=cs online]. Disertační práce, PedF UK 2012.</ref>) je [[Lingvistika|lingvistická]] disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve [[věta (lingvistika)|větě]] (mj. [[větný člen|větnými členy]]), správným tvořením větných konstrukcí a [[slovosled]]em. V tradičním pojetí je spolu s [[Tvarosloví|morfologií]] součástí [[gramatika|gramatiky]]; vedle toho je (podle [[Rudolf Carnap|Carnapovy]] a [[Charles W. Morris|Morrisovy]] definice) spolu se [[sémantika|sémantikou]] a [[pragmatika|pragmatikou]] součástí [[sémiotika|sémiotiky]].<ref>''[[Encyklopedický slovník češtiny]]''</ref>


V [[Informatika|informatice]] '''syntaxe''' označuje pravidla pro zápis [[formální jazyk|formálního jazyka]] (například [[programovací jazyk|programovacího]]). Syntax popisuje tvar a sled jednotlivých znaků a skupin znaků, například jak může vypadat název [[proměnná|proměnné]] nebo [[funkce (programování)|funkce]] (pokud je jazyk má), určuje, kde se může objevit jaký speciální znak či klíčové (rezervované) slovo - tedy slovo se zvláštním významem. Většinou počítačové jazyky používají slova z jazyka přirozeného (zejm. angličtiny) nebo jejich zkratky. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je [[formální gramatika]]. Pravidla gramatiky umožňují sestavit podle lineárního zápisu jazyka stromovou strukturu zvanou ''syntaktický strom''. Zjišťování syntaxe (viz [[syntaktická analýza]]) typicky předchází [[lexikální analýza]], která rozdělí vstupní text na (lexikální) části zvané ''lexémy'' anebo ''tokeny''. Výsledky syntaktické analýzy využívá [[sémantická analýza]], resp. její části.
V [[Informatika|informatice]] se zpravidla používá slovo '''syntaxe''', kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. [[Počítačový program|programů]]) v určitém [[formální jazyk|formálním jazyce]] (například [[programovací jazyk|programovacím]]). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají ''lexémy'' nebo ''tokeny'' (např. jména [[proměnná|proměnných]] a [[Podprogram|funkcí]], klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako [[Výraz (programování)|výrazy]], [[Příkaz (programování)|příkazy]], [[Deklarace (programování)|deklarace]], [[Podprogram|funkce]] nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je [[formální gramatika]]. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou ''syntaktický strom''. Zjišťování syntaxe (viz [[syntaktická analýza]]) typicky předchází [[lexikální analýza]], která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá [[sémantická analýza]] a [[generování kódu]] nebo [[Interpret (software)|interpretace]] programu.


'''Tradiční (složková) syntax''' představuje popis skladebních vztahů a [[větný člen|větných členů]], rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila [[souvětí]] [[parataxe|souřadné]] a [[hypotaxe|podřadné]].
'''Tradiční (složková) syntax''' představuje popis skladebních vztahů a [[větný člen|větných členů]], rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila [[souvětí]] [[parataxe|souřadné]] a [[hypotaxe|podřadné]].

Verze z 14. 11. 2018, 13:24

ikona
Je navrženo rozdělení tohoto článku a přesunutí části obsahu na nový název.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Syntax neboli skladba (zastarale větosloví[1][2]) je lingvistická disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem. V tradičním pojetí je spolu s morfologií součástí gramatiky; vedle toho je (podle Carnapovy a Morrisovy definice) spolu se sémantikou a pragmatikou součástí sémiotiky.[3]

V informatice se zpravidla používá slovo syntaxe, kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. programů) v určitém formálním jazyce (například programovacím). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají lexémy nebo tokeny (např. jména proměnných a funkcí, klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako výrazy, příkazy, deklarace, funkce nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je formální gramatika. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou syntaktický strom. Zjišťování syntaxe (viz syntaktická analýza) typicky předchází lexikální analýza, která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá sémantická analýza a generování kódu nebo interpretace programu.

Tradiční (složková) syntax představuje popis skladebních vztahů a větných členů, rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila souvětí souřadné a podřadné.

Valenční syntax se zakládá na valenci, to jest schopnosti slov, hlavně sloves, vázat na sebe významově těsně jiné výrazy. Základové větné struktury jsou nejjednodušší taková spojení dávající smysl a s plnou mluvnickou funkčností, z nichž se dají vytvořit gramatické větné vzorce. Hlavní soustředění valenční skladby spadá na proces tvoření věty.

Textová syntax (hypersyntax, nadvětná syntax, makrosyntax) zkoumá syntaktické prostředky výstavby textu a tím se stýká se stylistikou.

Při zpracování přirozeného jazyka zpracování morfologie předchází zpracování syntaxe.

Syntaxe se vyskytuje i u zvířecích jazyků.[4]

Rozdíly přirozených a formálních jazyků

  • Složitost syntaxe: Syntax formálních (počítačových) jazyků byla navržena lidmi i s cílem jednoduché analýzy. Syntax přirozených jazyků popisuje jazyk, který vznikl přirozeným vývojem.
  • Jednoznačnost: Formální jazyky jsou typicky jednoznačné, tj. jednu větu lze správně analyzovat pouze jedním způsobem. Přirozený jazyk je typicky (syntakticky) víceznačný. Někdy sémantika pomůže při určení správné možnosti.
  • Ostrost hranice jazyka: U formálního jazyka je hranice mezi správnou a nesprávnou větou ostrá. O správnosti rozhoduje počítač podle nějakého popisu (např. programu) a nesprávné věty jsou odmítnuty. U přirozeného jazyka je hranice často neostrá a názor na správnost věty se pro různé lidi liší.

Reference

  1. ↑ http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php
  2. ↑ NOVOTNÁ, Alena. Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939. Studentům a zaměstnancům UK v Praze je text dostupný online. Disertační práce, PedF UK 2012.
  3. ↑ Encyklopedický slovník češtiny
  4. ↑ http://phys.org/news/2016-03-syntax-unique-human-language.html - Syntax is not unique to human language

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Lingvistika
Teoretická lingvistika
Deskriptivní lingvistika
Aplikovaná lingvistika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Syntax&oldid=16675695“