Rimavská Sobota: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| stát = Slovensko
| stát = Slovensko
| jméno = Rimavská Sobota
| jméno = Rimavská Sobota
Řádek 22: Řádek 22:
| rozloha = 77,55
| rozloha = 77,55
| počet obyvatel = 24 322<ref name=stat>[http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/tabulky/pocet_obyvatelov/2013/poc_obyv_2013.zip Štatistický úrad Slovenskej republiky] ([[ZIP (souborový formát)|ZIP]] 187 kB)</ref>
| počet obyvatel = 24 322<ref name=stat>[http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/tabulky/pocet_obyvatelov/2013/poc_obyv_2013.zip Štatistický úrad Slovenskej republiky] ([[ZIP (souborový formát)|ZIP]] 187 kB)</ref>
| rok = {{malé|31.12.2013}}
| obyvatelé aktuální k = {{malé|31.12.2013}}
| zeměpisná šířka = 48.3814308
| zeměpisná šířka = 48.3814308
| zeměpisná délka = 20.0199625
| zeměpisná délka = 20.0199625
Řádek 36: Řádek 36:
| loc-map = {{LocMap |Slovensko |label=Rimavská Sobota |position=left |lat_deg=48 |lat_min=22 |lat_sec=53 |lon_deg=20 |lon_min=01 |lon_sec=12 |float=center}}
| loc-map = {{LocMap |Slovensko |label=Rimavská Sobota |position=left |lat_deg=48 |lat_min=22 |lat_sec=53 |lon_deg=20 |lon_min=01 |lon_sec=12 |float=center}}
}}
}}

'''Rimavská Sobota''' ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Rimaszombat''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Großsteffelsdorf''}}) je město na řece [[Rimava (řeka)|Rimavě]] v jižním [[Slovensko|Slovensku]], patřící k [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickému kraji]], v historickém regionu [[Malohont]]. V&nbsp;roce [[2016]] zde žilo 22&nbsp;827<ref name=stat />&nbsp;obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo [[Slováci|slovenské]] (60%) a [[Maďaři|maďarské]] (35%) národnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.<ref>[http://www.rimava.sk/spravy-z-regionu/najvacsia-nezamestnanost/ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku] {{sk}}</ref>
'''Rimavská Sobota''' ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Rimaszombat''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Großsteffelsdorf''}}) je město na řece [[Rimava (řeka)|Rimavě]] v jižním [[Slovensko|Slovensku]], patřící k [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickému kraji]], v historickém regionu [[Malohont]]. V&nbsp;roce [[2016]] zde žilo 22&nbsp;827<ref name=stat />&nbsp;obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo [[Slováci|slovenské]] (60%) a [[Maďaři|maďarské]] (35%) národnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.<ref>[http://www.rimava.sk/spravy-z-regionu/najvacsia-nezamestnanost/ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku] {{sk}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
[[File:Rimaszombat-1769.jpg|thumb|left|Veduta města z roku 1769]]
[[Soubor:Rimaszombat-1769.jpg|náhled|vlevo|Veduta města z roku 1769]]
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během [[pravěk]]u, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1268]] z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána ''Rymboa Zumbota''. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku [[1334]]. Mezi lety [[1441]] - [[1460]] byla obsazena husitskými oddíly [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]] a bratříky, kteří zde vybudovali [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Sobôtka]] a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" [[János Hunyadi|Jánošem Huňádym]]<ref>Detaily vylíčil [[Alois Jirásek]] v románu Bratrstvo</ref>. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny [[16. století]] do roku 1601 město podléhalo [[Turecko|turecké]] nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil ''právo meče''.
Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během [[pravěk]]u, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1268]] z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána ''Rymboa Zumbota''. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku [[1334]]. Mezi lety [[1441]] - [[1460]] byla obsazena husitskými oddíly [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry]] a bratříky, kteří zde vybudovali [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Sobôtka]] a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" [[János Hunyadi|Jánošem Huňádym]]<ref>Detaily vylíčil [[Alois Jirásek]] v románu Bratrstvo</ref>. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny [[16. století]] do roku 1601 město podléhalo [[Turecko|turecké]] nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil ''právo meče''.


Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V [[19. století]] bylo město sídlem [[Gemer (župa)|Gemersko-malohonstké župy]] , ( do té doby centrem [[Malohont|Malohontu]] ). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka [[Sándor Petöfi|Sándora Petöfiho]].
Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V [[19. století]] bylo město sídlem [[Gemer (župa)|Gemersko-malohonstké župy]] , ( do té doby centrem [[Malohont]]u ). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka [[Sándor Petöfi|Sándora Petöfiho]].


Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce patřilo]] k [[Maďarské království|Maďarskému království]]. [[21. prosinec|21. prosince]] [[1944]] bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období [[socialismus|socialismu]] bylo město silně přestavěno a industrializováno.
Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce patřilo]] k [[Maďarské království|Maďarskému království]]. [[21. prosinec|21. prosince]] [[1944]] bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období [[socialismus|socialismu]] bylo město silně přestavěno a industrializováno.


== Charakter města ==
== Charakter města ==
Jde o okresní město, aministrativní a [[průmysl]]ové centrum okresu. Průmysl zastupují [[konzervárna]], [[mlékárna]], masné závody. [[Gemer (pivovar)|Pivovar Gemer]] a továrna na tabákové výrobky již byly zrušeny. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje Gemersko - Malohontské [[muzeum|múzeum]], věnované [[Gemer (region)|Gemerskému a Malohontskému regionu]].
Jde o okresní město, aministrativní a [[průmysl]]ové centrum okresu. Průmysl zastupují [[konzervárna]], [[mlékárna]], masné závody. [[Gemer (pivovar)|Pivovar Gemer]] a továrna na tabákové výrobky již byly zrušeny. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje Gemersko - Malohontské [[muzeum|múzeum]], věnované [[Gemer (region)|Gemerskému a Malohontskému regionu]].


=== Národnostní složení ===
=== Národnostní složení ===
Řádek 60: Řádek 59:
== Památky ==
== Památky ==
*
*
historizující budova župního domu Francouzského slohu z roku 1798 Malohontské župy na Hlavním náměstí. [[Soubor:Rimaszombat, épület a főtér túloldalán.jpg|thumb|left|
historizující budova župního domu Francouzského slohu z roku 1798 Malohontské župy na Hlavním náměstí. [[Soubor:Rimaszombat, épület a főtér túloldalán.jpg|náhled|vlevo|
Župní dům (Čierny orol ) Gemersko - Malohontskej župy. Postaven v roce 1849.
Župní dům (Čierny orol ) Gemersko - Malohontskej župy. Postaven v roce 1849.
]]
]]
*
*
klasicistní budova župního domu ( Čierny orol ) z roku 1849 Gemersko - Malohontské župy na Hlavním náměstí[[File:RimSobota Petofi Sandor.jpg|thumb|Pomník Sándora Petöfiho]]
klasicistní budova župního domu ( Čierny orol ) z roku 1849 Gemersko - Malohontské župy na Hlavním náměstí[[Soubor:RimSobota Petofi Sandor.jpg|náhled|Pomník Sándora Petöfiho]]
*
*
klasicistní budova župního domu z roku 1901 Gemersko - Malohontské župy na náměstí Mihálya Tompu.
klasicistní budova župního domu z roku 1901 Gemersko - Malohontské župy na náměstí Mihálya Tompu.


*
*
Budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud.
Budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud.


* [[klasicismus|klasicistní]] kostel sv. Jan Křtitele z roku [[1790]] na Hlavním náměstí
* [[klasicismus|klasicistní]] kostel sv. Jan Křtitele z roku [[1790]] na Hlavním náměstí
* [[baroko|barokně]] klasicistní [[Kalvinisté|kalvínský]] kostel z roku [[1784]] na Hlavním Náměstím , hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczy
* [[baroko|barokně]] klasicistní [[Kalvinisté|kalvínský]] kostel z roku [[1784]] na Hlavním Náměstím , hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczy
* luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
* luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
* klasicistní budova [[radnice]] z roku [[1801]]
* klasicistní budova [[radnice]] z roku [[1801]]
* fragmenty tureckého mostu z roku 1553
* fragmenty tureckého mostu z roku 1553
Řádek 86: Řádek 85:
* [[Tompa Mihály]] (básník)
* [[Tompa Mihály]] (básník)
* [[Štefan Marko Daxner]] ([[Ľudovít Štúr|Štúrovec]])
* [[Štefan Marko Daxner]] ([[Ľudovít Štúr|Štúrovec]])
* Busta [[Ivan Krasko|Ivana Kraska]]
* Busta [[Ivan Krasko|Ivana Kraska]]
* Busta [[Ján Botto|Jána Botta]]
* Busta [[Ján Botto|Jána Botta]]


== Symboly města ==
== Symboly města ==
[[Soubor:Coa Slovakia Town Rimavská Sobota.svg|thumb|left|Znak města]]
[[Soubor:Coa Slovakia Town Rimavská Sobota.svg|náhled|vlevo|Znak města]]
Symboly města jsou:<ref>http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0</ref>
Symboly města jsou:<ref>http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0</ref>


Řádek 104: Řádek 103:
== Školství ==
== Školství ==
Ve městě se nachází tyto střední [[škola|školy]]:
Ve městě se nachází tyto střední [[škola|školy]]:
[[File:Rimaszombat003.JPG|thumb|Budova reformního gymnázia]]
[[Soubor:Rimaszombat003.JPG|náhled|Budova reformního gymnázia]]
* Gymnázium
* Gymnázium
* Obchodní akademie
* Obchodní akademie
Řádek 123: Řádek 122:


* Trať číslo 174 ([[Jesenské]] – Rimavská Sobota – [[Brezno]]).
* Trať číslo 174 ([[Jesenské]] – Rimavská Sobota – [[Brezno]]).
Stanice Jesenské leží na trati číslo 160 ([[Zvolen]] – [[Lučenec]] – [[Fiľakovo]] – [[Jesenské]] – [[Tornaľa]] - [[Rožňava]] – [[Košice]])
Stanice Jesenské leží na trati číslo 160 ([[Zvolen]] – [[Lučenec]] – [[Fiľakovo]] – [[Jesenské]] – [[Tornaľa]] - [[Rožňava]] – [[Košice]])


* Trať číslo 175 (Rimavská Sobota – [[Poltár]])
* Trať číslo 175 (Rimavská Sobota – [[Poltár]])
Řádek 142: Řádek 141:
=== Rezidenti ===
=== Rezidenti ===
* [[Karel Augusta (malíř)]]
* [[Karel Augusta (malíř)]]
* [[Vladimír Mináč]] - žák zdejšího gymnázia
* [[Vladimír Mináč]] - žák zdejšího gymnázia


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==

Verze z 14. 11. 2018, 02:18

Rimavská Sobota
Panorama města Rimavská Sobota
Panorama města Rimavská Sobota
Rimavská Sobota – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°22′53″ s. š., 20°1′12″ v. d.
Nadmořská výška208 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
krajBanskobystrický
okresRimavská Sobota
tradiční regionMalohont
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota
Rimavská Sobota, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha77,55 km²
Počet obyvatel24 322[1] (31.12.2013)
Správa
Statusměsto
StarostaJozef Šimko
Vznik1268
Oficiální webwww.rimavskasobota.sk
E-mailmesto@rimavskasobota.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rimavská Sobota
Svätoplukova 9
979 01 Rimavská Sobota
Telefonní předvolba047
PSČ979 01
Označení vozidel (do r. 2022)RS
NUTS514462
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rimavská Sobota (maďarsky Rimaszombat, německy Großsteffelsdorf) je město na řece Rimavě v jižním Slovensku, patřící k Banskobystrickému kraji, v historickém regionu Malohont. V roce 2016 zde žilo 22 827[1] obyvatel. Rimavská Sobota je administrativní a hospodářské středisko okresu a okolí. Ve městě převažuje obyvatelstvo slovenské (60%) a maďarské (35%) národnosti. Rimavská Sobota je město s oficiálně nejvyšší nezaměstnaností ze všech měst na Slovensku.[2]

Historie

Veduta města z roku 1769

Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již během pravěku, a to v době bronzové, archeologické nálezy pocházejí z období pilinské kultury, halštatského období, a také z doby římské. První středověkou osadu, existující již za krále Gézy v letech 1074-1079, zničili Mongolové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268 z listiny kancléře Štefana, v níž je osada nazvána Rymboa Zumbota. Název odkazuje k právu sobotního trhu. Městská práva obec získala roku 1334. Mezi lety 1441 - 1460 byla obsazena husitskými oddíly Jana Jiskry a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobôtka a vyjednávali s uherským regentem "turkobijcem" Jánošem Huňádym[3]. V roce 1508 město vyhořelo. K jeho obnově byl pozván italský architekt, který vytvořil šachovnicový půdrys města. Od poloviny 16. století do roku 1601 město podléhalo turecké nadvládě Osmanské říše a trpělo nájezdy loupeživých Martalovců. V roce 1668 je císař Leopold I. připojil k habsburské říši a povýšil na královské město. Roku 1735 císař Karel VI. městu k domobraně udělil právo meče.

Roku 1792 zde osvícenci založili jednu z prvních vědeckých společností na Slovensku. V 19. století bylo město sídlem Gemersko-malohonstké župy , ( do té doby centrem Malohontu ). 26. prosince 1805 zde na útěku z prohrané bitvy u Slavkova přenocoval zraněný generál Kutuzov. Revoluční rok 1848 zde proběhl dramaticky, proti revolucionářům, které vedli Štefan Marko Daxner a Ján Francisci, zasáhla vojska tří armád. Památku revolucionářů připomíná bronzový pomník básníka Sándora Petöfiho.

Za první republiky se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, ve druhé světové válce patřilo k Maďarskému království. 21. prosince 1944 bylo osvobozeno vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála Penelina. Maďarské obyvatelstvo bylo podle Benešových dekretů v letech 1945-46 vystěhováno. V období socialismu bylo město silně přestavěno a industrializováno.

Charakter města

Jde o okresní město, aministrativní a průmyslové centrum okresu. Průmysl zastupují konzervárna, mlékárna, masné závody. Pivovar Gemer a továrna na tabákové výrobky již byly zrušeny. Kulturní život města kromě dvou příležitostných festivalů zastupuje Gemersko - Malohontské múzeum, věnované Gemerskému a Malohontskému regionu.

Národnostní složení

V Rimavské Sobotě žije obyvatelstvo těchto národností:[4]

Památky

historizující budova župního domu Francouzského slohu z roku 1798 Malohontské župy na Hlavním náměstí.

Župní dům (Čierny orol ) Gemersko - Malohontskej župy. Postaven v roce 1849.

klasicistní budova župního domu ( Čierny orol ) z roku 1849 Gemersko - Malohontské župy na Hlavním náměstí

Pomník Sándora Petöfiho

klasicistní budova župního domu z roku 1901 Gemersko - Malohontské župy na náměstí Mihálya Tompu.

Budova Uherského královského soudu z roku 1887, teď okresní soud.

  • klasicistní kostel sv. Jan Křtitele z roku 1790 na Hlavním náměstí
  • barokně klasicistní kalvínský kostel z roku 1784 na Hlavním Náměstím , hrob uherského sochaře Ištvána Ferénczy
  • luteránský kostel z roku 1832 stojí v Cukrovarské ulici
  • klasicistní budova radnice z roku 1801
  • fragmenty tureckého mostu z roku 1553
  • historizující budova reformního gymnázia
  • Hvězdárna z roku 1975
  • Gemersko-malohontské muzeum se stálou expozicí, patří mezi nejstarší muzea na Slovensku. Vzniklo roku 1882. Původním sídlem muzea do roku 1910 byla budova bývalého Malohontského župního domu na Hlavním náměstí. Dnes se nachází v budově bývalých kasáren, postavených roku 1850. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání sbírek z historie, archeologie, etnologie, výtvarné umění, přírodní vědy a romská kultura regionu Gemer a Malohont. Bohaté sbírkové fondy muzea společenských a přírodních věd doplňuje rozsáhlý historický knižní fond. Celkový sbírkový fond přesahuje počet 93 000 předmětů.

Pomníky a busty

Symboly města

Znak města

Symboly města jsou:[5]

  • Znak (Erb)
  • Vlajka
  • Pečeť
  • Kombinovaná korouhev
  • Řetěz primátora
  • Standarta primátora

Znak městu udělil uherský král Zikmund Lucemburský při své návštěvě v roce 1387. Znak zobrazuje černou rozkřídlenou orlici s červenou zbrojí na stříbrném štítu. Z barev znaku je odvozená i současná černo-červeno-bíla vlajka města.[6]

Školství

Ve městě se nachází tyto střední školy:

Budova reformního gymnázia
  • Gymnázium
  • Obchodní akademie
  • Střední zemědělská škola
  • Střední průmyslová škola potravinářská
  • Střední odborné učiliště zemědělské
  • Střední odborné učiliště zemědělsko - potravinářské
  • Střední odborné učiliště služeb
  • Střední odborné učiliště strojírenské

Doprava

Silniční

  • Autobusovou dopravu zabezpečuje SAD Lučenec.

Železniční

Stanice Jesenské leží na trati číslo 160 (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice)

  • Trať číslo 175 (Rimavská Sobota – Poltár)

MHD

  • Ve městě funguje MHD formou čtyř autobusových linek (1,2,3,4).

Zajímavost

V roce 2001 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku 20495 na počest slovenského města Rimavská Sobota. Model planetky se nachází v parku hvězdárny.

Rimavská Sobota
Rimavská Sobota

Osobnosti

Rodáci

Rezidenti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 187 kB)
  2. ↑ Rimavskosobotský okres má najväčšiu nezamestnanosť na Slovensku (slovensky)
  3. ↑ Detaily vylíčil Alois Jirásek v románu Bratrstvo
  4. ↑ http://www.rimavska-sobota.sk/
  5. ↑ http://www.rimavskasobota.sk/?id_menu=17152&firmy_slovenska_flag=0
  6. ↑ http://www.rimavskasobota.sk/main.php?id_menu=16938&firmy_slovenska_flag=0

Související články

Externí odkazy

Města a obce okresu Rimavská Sobota
Abovce • Babinec • Barca • Belín • Blhovce • Bottovo • Budikovany • Bátka • Cakov • Chanava • Chrámec • Čerenčany • Čierny Potok • Číž • Dolné Zahorany • Dražice • Drienčany • Drňa • Dubno • Dubovec • Dulovo • Figa • Gemerské Dechtáre • Gemerské Michalovce • Gemerský Jablonec • Gemerček • Gortva • Hajnáčka • Hnúšťa • Hodejov • Hodejovec • Horné Zahorany • Hostice • Hostišovce • Hrachovo • Hrušovo • Hubovo • Husiná • Ivanice • Janice • Jesenské • Jestice • Kaloša • Kesovce • Klenovec • Kociha • Konrádovce • Kraskovo • Krokava • Kružno • Kráľ • Kyjatice • Lehota nad Rimavicou • Lenartovce • Lenka • Lipovec • Lukovištia • Martinová • Neporadza • Nižný Skálnik • Nová Bašta • Orávka • Ožďany • Padarovce • Pavlovce • Petrovce • Poproč • Potok • Radnovce • Rakytník • Ratkovská Lehota • Ratkovská Suchá • Riečka • Rimavská Baňa • Rimavská Seč • Rimavská Sobota • Rimavské Brezovo • Rimavské Janovce • Rimavské Zalužany • Rovné • Rumince • Slizké • Stará Bašta • Stránska • Studená • Sútor • Šimonovce • Širkovce • Španie Pole • Štrkovec • Tachty • Teplý Vrch • Tisovec • Tomášovce • Uzovská Panica • Valice • Veľké Teriakovce • Veľký Blh • Večelkov • Vieska nad Blhom • Vlkyňa • Vyšné Valice • Vyšný Skálnik • Včelince • Zacharovce • Zádor • Žíp
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rimavská_Sobota&oldid=16643664“