Východočeský kraj: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
Řádek 6: Řádek 6:
| hlavní město = [[Hradec Králové]]
| hlavní město = [[Hradec Králové]]
| rozloha = 11 242<ref name="CSU2013">{{Citace elektronické monografie
| rozloha = 11 242<ref name="CSU2013">{{Citace elektronické monografie
| titul = Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a&nbsp;počet obcí podle krajů a&nbsp;okresů k&nbsp;1.&nbsp;1.&nbsp;2013
| titul = Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a&nbsp;počet obcí podle krajů a&nbsp;okresů k&nbsp;1.&nbsp;1.&nbsp;2013
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff-5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff-5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330
| datum přístupu = 2015-04-08
| datum přístupu = 2015-04-08
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| místo = Praha
}}</ref>
}}</ref>
| obyvatel = 1 236 306
| počet obyvatel = 1 236 306
| obyvatel datum = 1. 1. 2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| obyvatelé aktuální k = 1. 1. 2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| hustota = 110
| hustota = 110
| jazyk =
| jazyk =
Řádek 26: Řádek 26:
'''Východočeský [[kraj (územní jednotka)|kraj]]''' byl ustaven [[11. duben|11. dubna]] [[1960]] vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a jako územní jednotka existuje dosud, třebaže nemá vlastní obecné správní orgány ani samosprávu. [[Krajské město (Česko)|Sídlem kraje]] je [[Hradec Králové]]. Vedle severovýchodních [[Čechy|Čech]] k němu náleží malá část severozápadu [[Morava|Moravy]], přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říká '''východní Čechy'''.
'''Východočeský [[kraj (územní jednotka)|kraj]]''' byl ustaven [[11. duben|11. dubna]] [[1960]] vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a jako územní jednotka existuje dosud, třebaže nemá vlastní obecné správní orgány ani samosprávu. [[Krajské město (Česko)|Sídlem kraje]] je [[Hradec Králové]]. Vedle severovýchodních [[Čechy|Čech]] k němu náleží malá část severozápadu [[Morava|Moravy]], přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říká '''východní Čechy'''.


Je vymezen územím jedenácti okresů: [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]], [[Okres Chrudim|Chrudim]], [[Okres Jičín|Jičín]], [[Okres Náchod|Náchod]], [[Okres Pardubice|Pardubice]], [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]], [[Okres Semily|Semily]], [[Okres Svitavy|Svitavy]], [[Okres Trutnov|Trutnov]] a [[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]]. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov tvoří území samosprávného [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]], okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]]. [[Okres Semily|Semily]] spolu s třemi okresy územního [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]] spolu se třemi okresy územního [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]] a jedním okresem územního [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]].
Je vymezen územím jedenácti okresů: [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]], [[Okres Chrudim|Chrudim]], [[Okres Jičín|Jičín]], [[Okres Náchod|Náchod]], [[Okres Pardubice|Pardubice]], [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]], [[Okres Semily|Semily]], [[Okres Svitavy|Svitavy]], [[Okres Trutnov|Trutnov]] a [[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]]. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov tvoří území samosprávného [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]], okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]]. [[Okres Semily|Semily]] spolu s třemi okresy územního [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]] spolu se třemi okresy územního [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]] a jedním okresem územního [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]].


Zpočátku ke kraji náležely i obce [[Ježov (okres Pelhřimov)|Ježov]], [[Snět]] a [[Šetějovice]] a katastrální území ''Žibřidovice'', ''Martinice u Dolních Kralovic'' a ''Blažejovice''.{{Doplňte zdroj}}
Zpočátku ke kraji náležely i obce [[Ježov (okres Pelhřimov)|Ježov]], [[Snět]] a [[Šetějovice]] a katastrální území ''Žibřidovice'', ''Martinice u Dolních Kralovic'' a ''Blažejovice''.{{Doplňte zdroj}}
Řádek 32: Řádek 32:
Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volené orgány. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.) správní a samosprávné kompetence přešly na nové kraje a původní kraje zůstaly jen jednotkami územního členění.
Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volené orgány. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.) správní a samosprávné kompetence přešly na nové kraje a původní kraje zůstaly jen jednotkami územního členění.


[[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.
[[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 14. 11. 2018, 01:47

Východní Čechy
Kunětická Hora
Kunětická Hora
Geografie
Hlavní městoHradec Králové
Souřadnice50°3′ s. š., 15°47′ v. d.
Rozloha11 242[1] km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 236 306 (1. 1. 2016[2])
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "110") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.110 obyv./km²
Správa regionu
StátČeskoČesko Česko
Nadřazený celekČeská republika
Druh celkukraj
Podřízené celky11 okresů
Vznik11. 4. 1960
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východočeský kraj byl ustaven 11. dubna 1960 vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a jako územní jednotka existuje dosud, třebaže nemá vlastní obecné správní orgány ani samosprávu. Sídlem kraje je Hradec Králové. Vedle severovýchodních Čech k němu náleží malá část severozápadu Moravy, přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říká východní Čechy.

Je vymezen územím jedenácti okresů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov tvoří území samosprávného Královéhradeckého kraje, okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného Pardubického kraje. Semily spolu s třemi okresy územního Severočeského kraje tvoří území samosprávného Libereckého kraje a Havlíčkův Brod spolu se třemi okresy územního Jihomoravského kraje a jedním okresem územního Jihočeského kraje tvoří území samosprávného kraje Vysočina.

Zpočátku ke kraji náležely i obce Ježov, Snět a Šetějovice a katastrální území Žibřidovice, Martinice u Dolních Kralovic a Blažejovice.[zdroj?]

Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volené orgány. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.) správní a samosprávné kompetence přešly na nové kraje a původní kraje zůstaly jen jednotkami územního členění.

Poštovní směrovací čísla míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů ČSAD ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.

Reference

  1. ↑ Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Československo – administrativní dělení (1918–1992) Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
župy 1923–1928
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928
Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948
samosprávné
Česká • Moravskoslezská • Slovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939)
autonomní území
Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960
české
slovenské
kraje 1960–1992
české
Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů: hlavní město Praha • Brno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971)
slovenské
Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992
Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992)
Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v Československu • Župy v Československu • Historie krajů v Česku • Republiky v Československu
Administrativní dělení Česka
Samosprávné kraje (od 2000)
Regiony soudržnosti
Územní kraje (1960–2020)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Východočeský_kraj&oldid=16640264“