Čelákovice: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“; kosmetické úpravy |
→top: dopl. enc. definice (město, Labe), odkaz |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Čelákovice |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=43 |lon_deg=14 |lon_min=45 |lon_sec=0 |float=center}} |
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Čelákovice |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=43 |lon_deg=14 |lon_min=45 |lon_sec=0 |float=center}} |
||
}} |
}} |
||
'''Čelákovice''' ([[Němčina|německy]] Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) |
'''Čelákovice''' ([[Němčina|německy]] Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) jsou město ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v severovýchodní části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. Rozkládají se u [[Labe]] asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Součástí města jsou i místní části [[Sedlčánky]], [[Císařská Kuchyně]] a [[Záluží (Čelákovice)|Záluží]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 9. 11. 2018, 13:12
| Čelákovice | |
|---|---|
 Radnice v Čelákovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Čelákovice |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′38″ s. š., 14°45′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 12 444 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| Počet domů | 2 404 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Čelákovice náměstí 5. května 1 250 88 Čelákovice mu |
| Starosta | Ing. Josef Pátek |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Čelákovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538132 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čelákovice (německy Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) jsou město ve Středočeském kraji, v severovýchodní části okresu Praha-východ. Rozkládají se u Labe asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Součástí města jsou i místní části Sedlčánky, Císařská Kuchyně a Záluží.
Historie
Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba tvrze, nahrazena kolem roku 1300 stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi českým králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též označuje Čelákovice za oppidum, což značilo větší osadu (městečko).[4] V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem. K formám obživy obyvatel Polabí patřilo od středověku zejména rybářství a zemědělství, od poloviny 19. století také košíkářské řemeslo. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce 1900. Roku 1903 zakládá místní podnikatel Václav Červinka továrnu na zemědělské stroje, později známou jako Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích, o tři roky později je postavena továrna na akumulátory R. Stabenova (dnešní Kovohutě), v roce 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje nesoucí jeho jméno, po znárodnění byla přejmenována na TOS.
Po skončení první světové války se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky říčním lázním Grado na labském ostrově.
V důsledku průmyslového rozvoje se ve 20. století změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích 20. století doplněno předměstím rodinných domků a vilek. V roce 1939 realizoval čelákovický stavitel Karel Bíbr projekt Jiřího Štursy a Karla Janů a vznikla cenná funkcionalistická stavba – Volmanova vila. Po druhé světové válce začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok 1989.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]
Rok 1932
Ve městě Čelákovice (přísl. Čelakovský Hrádek, Jiřina, 4469 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, obchodní grémium, společenstvo různých živností, hostinských a výčepníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[12] 2 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, biograf Osvěta, cihelna, 3 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 2 hotely (Grand, Olmer), 3 kapelníci, knikupectví, knihtiskárna, velkoobchod koloniálním zbožím, kovodělné závody, říční lázně, lékárna, mlýn, pivovar, realitní kancelář, Družstevní záložna, Městská spořitelna, Občanská záložna, Obchodnicko-řemeslnická záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, továrna na obráběcí stroje, 2 zubní ateliéry.
V obci Sedlčánky (přísl. Císařská Kuchyně, 511 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] elektrotechnický závod, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sedlčánky a Kuchyň, 2 trafiky.
V obci Záluží (375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, obchod s drůbeží, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník.
Památky
- Tvrz – středověká stavba, r. 1579 renesančně upravená, dnes v ní sídlí městské muzeum
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – románský kostel postavený na přelomu 12. a 13. stol., v letech 1712–1713 barokně rozšířený
- Radnice – novobarokní stavba z roku 1911
- Budova děkanství – budova z roku 1780
- Socha sv. J. Nepomuckého – barokní socha z 18. stol.
- Památná deska "u Diamantů" na počest rodině Diamantových kteří byli odvezeni do koncentračních táborů. Z rodiny přežily jen Věra Diamantová Gissingová a její sestra Eva. Zachránil je Brit Sir Nicholas Winton.
Obyvatelstvo
-
Věková struktura obyvatel obce Čelákovice roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Čelákovice roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Čelákovice roku 2011
Osobnosti a události
K Čelákovicím se váže svým narozením či životem řada osobností, mimo jiné česko-britská spisovatelka Věra Gissingová, historik Jaroslav Vrchotka, biskup Jednoty bratrské Matěj Červenka, hudební skladatel Jan Zach, filozof a spisovatel Josef Vojtěch Sedláček, spisovatel Josef Jiří Stankovský, botanička, zooložka Marie Z. Baborová-Čiháková, malíř Čeněk Janda, velitel stíhací skupiny v Anglii za druhé světové války Alois Vašátko, literární historik Vladimír Kovařík, básník Jindřich Hilčr, básník a spisovatel Eduard Petiška, sochař Jaroslav Šajn nebo malíř a grafik Jiří Hanžlík.
V Čelákovicích proběhla část druhé odbojové akce bratří Mašínů. 28. září 1951 dojeli Mašínové a Milan Paumer s unesenou sanitkou na křižovatku dnešní silnice II/611 a odbočky do Kerska a přivázali zde ke stromům členy posádky sanitního vozu. Auto použili při přepadení policejní stanice v Čelákovicích. Přitom zabili strážmistra Jaroslava Honzátka a ukořistili několik zbraní včetně samopalů.
Rekonstrukce obličeje upíra z Čelákovic. V roce 2016 odborníci z Městského muzea v Čelákovicích, firma Geo-cz a brazilský 3D designér Cícero Moraes rekonstruovali obličej jedné ze 14 koster nalezených v roce 1966 s jasnými znaky protivampýrických zásahů.[15][16] Práce byla představena na výstavě "Byli v Čelákovicích upíři?" a dostala se na řadu serverů zahraničních médií.[17][18]
Sport
Fotbalový klub SK Union Čelákovice hraje v současnosti čtvrtou nejvyšší českou fotbalovou soutěž Divizi B. Domácí zápasy hraje na stadionu U Hájku.[19]
Čelákovice také hostí tradiční letní přípravný fotbalový turnaj Ministerský pohár (dříve O pohár starosty města Čelákovic), jehož se účastní prvoligové kluby.
Mají také nohejbalový klub TJ Spartak Čelákovice, který od roku 2008 hraje nejvyšší českou nohejbalovou soutěž, ve které skončil v roce 2011 a 2013 na třetím místě.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/245 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav dálnice D10 - Čelákovice - Mochov dálnice D11 - Český Brod.
- Železnice – Město je železniční křižovatkou tratí 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Kolín, 074 Čelákovice - Neratovice a 233 Čelákovice - Mochov. Tratě se stýkají v odbočné železniční stanici Čelákovice. Na území města leží ještě železniční zastávka Čelákovice-Jiřina na trati 231 a železniční zastávka Čelákovice zastávka na trati 074. Železniční trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha - Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Železniční trať 074 Čelákovice - Neratovice je jednokolejná regionální trať, doprava mezi Čelákovicemi a Brandýsem nad Labem byla zahájena roku 1882. Železniční trať 233 Čelákovice - Mochov je jednokolejná regionální trať původně postavená roku 1883 pro nákladní dopravu. Osobní doprava zde je provozována od roku 1939, přerušena byla mezi prosincem 2006 a dubnem 2018.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – Příměstské autobusové linky dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s. vedly v roce 2011 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Úval, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o. provozoval linky do Českého Brodu, Kouřimi a Sadské.
- Železniční doprava – Po trati 231 vedou linky S2 (Praha - Nymburk - Kolín), S22 (Praha - Milovice) a S9 (Lysá nad Labem - Praha - Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko, po trati 074 je vedena linka S23 a po trati 233 linka S24. Na trati 231 v Čelákovicích v pracovních dnech roku 2011 zastavovalo 39 párů osobních vlaků, rychlíky zde projížděly. Po trati 074 v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků. Na trati 233 nebyla v roce 2011 žádná pravidelná doprava, avšak od dubna 2018 byla obnovena v rozsahu 6 párů vlaků v pracovních dnech.
Části města
Město se dělí na části, z nichž vlastní Čelákovice, Sedlčánky a Záluží mají svůj katastr a Císařská Kuchyně leží v katastru Sedlčánky. Části se dále na základní sídelní jednotky:[20]
| část města | katastr | základní sídelní jednotky |
|---|---|---|
| Čelákovice | Čelákovice | Čelákovice-střed, Na požárech, Stabenovka, Třetina, U brandýské silnice, U nádraží, U továrny-východ, U továrny-západ, V Rybníčkách, Za tratí |
| Císařská Kuchyně | Sedlčánky | Císařská Kuchyně |
| Sedlčánky | Sedlčánky | Hatě, K Borku, Sedlčánky |
| Záluží | Záluží u Čelákovic | Mezi tratěmi, U Pardusova, Záluží |
Další fotografie
-
Nádraží v Čelákovicích (před aktuálně probíhající optimalizací - 2017-18) -
Sedláčkova ulice -
Zdymadla s plavební komorou na Labi -
Vstupní budova Kovohutí Čelákovice -
Funkcionalistická Volmanova vila ve stavu před rekonstrukcí -
Cyklostezka mezi Čelákovicemi a Toušení
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ VLASÁK, Emanuel. Polabské město Čelákovice. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1991. Kapitola Vznik města a první feudálové, s. 19 - 20. (Česky)
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 123-124. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1525. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1905. (česky a německy)
- ↑ Upír z Čelákovic měl v srdci zaražený kůl: Po 50 letech dostal tvář!. Blesk pro muže. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ Jiří Šindelář z Chotovin modeloval tvář upíra. Deník.cz. 2016-10-31. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ Creepy skeleton found with a wooden stake through his heart is brought to life using 3D technology. The Sun. 2016-10-28. Dostupné online [cit. 2016-12-03]. (anglicky)
- ↑ COELHO, Janet Tappin. Face of 900-year-old 'vampire' brought back to life with 3D technology. mirror. 2016-10-28. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ Oficiální stránky klubu SK Union Čelákovice
- ↑ Základní sídelní jednotky - Obec Čelákovice
Literatura
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Čelakovice, s. 162-173.
- Loyda Vladimír - Špaček Jaroslav: Hlas domova 2. Výtvarné umění a architektura našeho Polabí. Čelákovice 2000.
- Špaček, Jaroslav: Před vznikem města. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 7 - 17. Čelákovice 1991.
- Špaček, Jaroslav: Ilegální činnost ve městě za nacistické okupace. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 121 - 130. Čelákovice 1991.
- Špaček, Jaroslav: Některé nové poznatky ze stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu bývalého Hrádku v Čelákovicích. Středočeský vlastivědný sborník 15, 192 – 206. Roztoky u Prahy 1997.
- Špaček, Jaroslav: Z dávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, 145 - 200. Čelákovice 2004.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic I. 1857-1939. Čelákovice 2006.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic II. 1940-1947. Čelákovice 2007.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika obce Sedlčánek I. 1762-1927. Čelákovice 2009.
- Vlasák, Emanuel: Polabské město Čelákovice. Čelákovice 1991.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelákovice na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Čelákovice
- Oficiální stránka Čelákovic
- Městské muzeum v Čelákovicích
- Čelákovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Vývoj počtu obyvatel
