Svatý Lukáš: Porovnání verzí
m Robot: nahrazení kategorie Křesťanští svatí za Svatí |
+Nedostupný zdroj. |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Patronáty a uctívání == |
== Patronáty a uctívání == |
||
Lukáš je křesťanským patronem [[lékař]]ů a [[umělec|umělců]] (především [[malíř]]ů – malířský cech se označoval jako ''cech sv. Lukáše''), dále také [[historik]]ů, [[notář]]ů, [[knihařství|knihařů]], méně často řezníků atd., ochránce před neštěstím a dobytka před [[Mor skotu|morem]]. Je patronem měst [[Bologna]] a [[Padova]]. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero a kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Významnou část jeho ostatků – celou dobře zachovalou lebku – přivezl roku 1354 na Pražský hrad císař [[Karel IV.]] a daroval je do [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]] v [[Praha|Praze]].<ref>http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=120297&mcp=&s=jpg&author=</ref> Původně byla lebka uložena ve stříbrném zlaceném poprsí světce. Zbytek ostatků bez lebky je v italské [[Padova|Padově]], v [[alabastr]]ovém sarkofágu v kostele [[Justina z Padovy|svaté Justiny]].<ref name = "Rok542"/> |
Lukáš je křesťanským patronem [[lékař]]ů a [[umělec|umělců]] (především [[malíř]]ů – malířský cech se označoval jako ''cech sv. Lukáše''), dále také [[historik]]ů, [[notář]]ů, [[knihařství|knihařů]], méně často řezníků atd., ochránce před neštěstím a dobytka před [[Mor skotu|morem]]. Je patronem měst [[Bologna]] a [[Padova]]. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero a kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Významnou část jeho ostatků – celou dobře zachovalou lebku – přivezl roku 1354 na Pražský hrad císař [[Karel IV.]] a daroval je do [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]] v [[Praha|Praze]].<ref>http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=120297&mcp=&s=jpg&author=</ref>{{Nedostupný zdroj}} Původně byla lebka uložena ve stříbrném zlaceném poprsí světce. Zbytek ostatků bez lebky je v italské [[Padova|Padově]], v [[alabastr]]ovém sarkofágu v kostele [[Justina z Padovy|svaté Justiny]].<ref name = "Rok542"/> |
||
Jeho svátek je slaven [[18. říjen|18. října]]. |
Jeho svátek je slaven [[18. říjen|18. října]]. |
||
Verze z 6. 11. 2018, 23:48
| Svatý Lukáš | |
|---|---|
 | |
| Narození | Antiochie |
| Úmrtí | 84 Théby |
| Místo pohřbení | Řecko |
| Povolání | lékař, malíř, spisovatel, Evangelisté, ikonopisec a evangelista |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Funkce | apoštol |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Lukáš je evangelista, kterému je připisováno Evangelium podle Lukáše (třetí kniha Nového zákona) a Skutky apoštolů (pátá kniha Nového zákona). Kromě toho je mu přisuzováno autorství několika obrazů Panny Marie, i když všechny dochované portréty pocházejí z pozdějších dob, po jeho smrti.[1]
Život
Narodil se na počátku letopočtu v syrské Antiochii.[2] Původním povoláním byl lékařem[3] a podle tradice také malířem.[4] Podle svých slov se s Ježíšem nikdy nesetkal. Až později jej oslovilo Kristovo učení a humanismus křesťanství.[5] Z vědeckých poznatků vyplývá, že byl robustní postavy, vysoký 163 až 165 cm a měl krevní skupinu 0.[6] Okolo roku 50 se připojil k apoštolu Pavlovi, kterého 17 let doprovázel.[7] Pavel se o něm krátce zmiňuje ve 2. listu Timotejovi: "Jediný Lukáš je se mnou." (2.Tim 4, 11). Po smrti apoštola Pavla působil jako zvěstovatel víry zejména v achajské Bojótii. Zemřel stářím ve věku 84 let a byl pohřben v Thébách.[8] Hrob apoštola Lukáše je v Tureckém Efezu (je mimo vlastní archeologickou lokalitu antického města), při silnici směrem od Seldžuku na Slavičí hory.
Patronáty a uctívání
Lukáš je křesťanským patronem lékařů a umělců (především malířů – malířský cech se označoval jako cech sv. Lukáše), dále také historiků, notářů, knihařů, méně často řezníků atd., ochránce před neštěstím a dobytka před morem. Je patronem měst Bologna a Padova. Mezi jeho atributy patří okřídlený býk, pero a kniha nebo svitek. Bývá zobrazován jako malíř obrazu Panny Marie. Významnou část jeho ostatků – celou dobře zachovalou lebku – přivezl roku 1354 na Pražský hrad císař Karel IV. a daroval je do Svatovítského pokladu v Praze.[9][nedostupný zdroj] Původně byla lebka uložena ve stříbrném zlaceném poprsí světce. Zbytek ostatků bez lebky je v italské Padově, v alabastrovém sarkofágu v kostele svaté Justiny.[7]
Jeho svátek je slaven 18. října.
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Reference
- ↑ Ravik, S. O světcích a patronech, str. 110, ISBN 80-7309-343-X
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/jmena/den.php?m=10&d=18
- ↑ http://www.newadvent.org/cathen/09420a.htm
- ↑ http://velkenemcice.farnost.cz/index.php?id=27,520,0,0,1,0
- ↑ http://www.frantiskani.sk/kazatel/svati/1018.htm
- ↑ http://www.vesmir.cz/clanek/lebka-sv-lukase-z-prazske-katedraly-sv-vita
- ↑ a b SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. S. 542.
- ↑ http://www.svmoric.net/content/view/246/1/
- ↑ http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=120297&mcp=&s=jpg&author=
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Lukáš na Wikimedia Commons
