Kazimír II. Spravedlivý: Porovnání verzí
m →top: úprava infoboxu |
Kompletní změna (nedokončeno) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovník |
{{Pracuje se|1 dne|31.10.2018}}{{Infobox - panovník |
||
| barva = #514671 |
| barva = #514671 |
||
| barva textu = white |
| barva textu = white |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Jeho otec před smrtí roku [[1138]] rozdělil [[Polské knížectví]] mezi své syny. Jelikož se Kazimír narodil těsně před otcovou smrtí nebo již jako [[pohrobek]], nezískal v této dělbě žádný úděl. Ten získal až po smrti svého bratra [[Jindřich Sandoměřský|Jindřicha]] roku [[1166]], kdy měl zdědil jeho [[Sandoměřsko]]. Do Jindřichovy poslední vůle však zasáhl další bratr, kníže-senior [[Boleslav IV. Kadeřavý]], který Sandoměřsko rozdělil na tři části; větší část si ponechal, druhou, menší, dal svému bratru [[Měšek III. Starý|Měškovi Starému]] a na Kazimíra zbyla jen malá část okolo města [[Wiślica (Svatokřížské vojvodství)|Wiślica]]. Celé Sandoměřsko obdržel až po Boleslavově smrti roku [[1173]]. |
|||
=== Mládí === |
|||
V roce [[1177]] se vzbouřil proti svému bratru, novému knížeti-senioru Měškovi. Ve svém odboji byl podporován např. slezským knížetem [[Boleslav I. Vysoký|Boleslavem Vysokým]]. Měšek se stáhl do [[Poznaň|Poznaně]] a Kazimír ovládl [[Malopolsko]] se sídelním místem polských knížat [[Krakov]]em. |
|||
Protože se Kazimír narodil těsně před smrtí svého otce [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] nebo po smrti již jako [[pohrobek]] nedostal v Boleslavově testamentu žádný úděl.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Celińska |
|||
| jméno = Urszula |
|||
| příjmení2 = Mierzejewska |
|||
| jméno2 = Milena |
|||
| titul = Sprawozdanie z konferencji Kościół, kultura, polityka w Państwie pierwszych Piastów, (Instytut Nauk Historycznych UKSW, Warszawa i Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Ciechanowie 22-23 października 2015 r.) |
|||
| periodikum = Saeculum Christianum |
|||
| datum = 2016-09-20 |
|||
| ročník = 22 |
|||
| strany = 306 |
|||
| issn = 1232-1575 |
|||
| doi = 10.21697/sc.2015.22.28 |
|||
| url = http://dx.doi.org/10.21697/sc.2015.22.28 |
|||
| datum přístupu = 2018-10-31 |
|||
}}</ref> Žil společně se svou matkou [[Salomena z Bergu|Salomenou z Bergu]] a nejmladší sestrou Anežkou (narozenou roku [[1137]]) v Łęczyci. Díky jeho mládí se vyhnul bojům mezi jeho bratry [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavem IV. Kadeřavým]], [[Měšek III. Starý|Měškem Starým]] a nevlastním bratrem [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]]. Na tu dobu žil celkem bezstarostným životem. |
|||
[[Salomena z Bergu]] zemřela roku [[1144]]. Poručníkem se stal jeho bratr [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslav Kadeřavý]], který se o dva roky později stal polským seniorem. Když roku [[1154]] dosáhl zletilosti měl dostat podle práva jednu ze zemí z Polska. Přesto nedostal nic. Situace se pro Kazimíra zhoršila v roce [[1157]], kdy se po vítězné výpravě [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] musel Kazimír odebrat do Německa jako rukojmí. Jak dlouho byl jako rukojmí se však neví. V Polsku se nacházel určitě před [[21. květen|21. květnem]] [[1161]], kdy je uváděn na listině společně s bratry [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavem IV. Kadeřavým]] a [[Jindřich Sandoměřský|Jindřichem Sandoměřským]]. |
|||
V roce [[1191]] se Měšek znovu krátce stal polským seniorem, protože malopolská šlechta nesouhlasila se zahraniční politikou Kazimíra II., a Měšek tak získal [[Krakov]]. Sídelní město polských knížat a králů však Kazimír brzy získal zpět. |
|||
=== První vzpoura Kazimíra === |
|||
Kazimír II. zemřel dne 5. května [[1194]]. Měšek se opět pokoušel získat titul knížete seniora, tento pokus však skončil v roce 1195 bitvou u Mozgawy, kde byl sám Měšek zraněn. |
|||
V roce [[1166]] zemřel při výpravě Jindřich Sandoměřský. Podle práva měla země [[Sandoměřsko|Sandoměřská]] připadnout Kazimírovi. Místo toho však zemi získal [[Boleslav IV. Kadeřavý]]. To vyprovokovalo jeho bratra Kazimíra. Na jeho stranu se postavil i Měšek. V únoru [[1168]] zvolili za sandoměřského knížete Kazimíra. K válce proti [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslavovi]] ale nedošlo, protože Boleslav podstoupil podmínky. Kazimír dostal Wiślicu, sám Boleslav si nechal [[Sandoměř]] a okolí, a Měšek zbytek. |
|||
=== Druhá vzpoura Kazimíra === |
|||
Roku [[1177]] propukla proti Měškovi vzpoura. Hlava vzpoury byl určitě nejmladší syn [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], Kazimír . Mimo něho se vzpoury zúčastnil i jeho syn [[Odon Poznaňský|Odon]], který měl být na přání otce knězem. Dalším vzbouřencem byl [[Boleslav I. Vysoký]], který byl po Měškovi nejstarším Piastovcem a vyděl se jako nový senior. Kazimír udělil Boleslavovi [[Slezsko]] v léno a [[Odon Poznaňský|Odonovi]] [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko.]] Hlavně ve Slezsku byl problém, protože polovinu Slezska držel jeho syn [[Jaroslav Opolský]] a bratr [[Měšek I. Křivonohý|Měšek Křivonohý]]. Po tom co se dozvěděli o vzpouře, postavili se na stranu Měška Starého. Boleslav byl poražen a do [[Krakov|Krakova]] dorazil pouze jako vyhnnec. |
|||
=== Senior === |
|||
Ještě roku [[1177]], odevzdal kvůli míru [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi I. Křivonohému]] [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]] a [[Bytomské knížectví|Bytomsko]]. Dále donutil [[Boleslav I. Vysoký|Boleslava I. Vysokého]], aby vydělil svému bratrovi [[Konrád Hlohovský|Konrádovi Hlohovskému]] úděl. Aby dosáhl nástupnictví svým potomkům, podařilo se mu zajistit [[Primogenitura|primogenitury]], který vydržel přes sto let, než bylo obnoveno [[Polské království]]. |
|||
bu celkem bezstarostným životem. |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 31. 10. 2018, 20:04
| Kazimír II. Spravedlivý | |
|---|---|
| polský kníže-senior | |
 Kazimír II. (Jan Matejko, 19. století) | |
| Doba vlády | 1177 – 1191 1191 – 1194 |
| Narození | 1138 |
| Úmrtí | 5. květen 1194 |
| Potomci | Lešek I. Bílý Konrád Mazovský |
| Rod | Piastovci |
| Otec | Boleslav III. Křivoústý |
| Matka | Salomena z Bergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kazimír II. zvaný Spravedlivý (1138 – 5. květen 1194) byl polský kníže-senior vládnoucí v letech 1177 až 1194, kníže sandoměřský, mazovský, kališský a hnězdenský, pocházející z rodu Piastovců. Byl nejmladším synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho druhé ženy Salomeny z Bergu.
Život
Mládí
Protože se Kazimír narodil těsně před smrtí svého otce Boleslava III. Křivoústého nebo po smrti již jako pohrobek nedostal v Boleslavově testamentu žádný úděl.[1] Žil společně se svou matkou Salomenou z Bergu a nejmladší sestrou Anežkou (narozenou roku 1137) v Łęczyci. Díky jeho mládí se vyhnul bojům mezi jeho bratry Boleslavem IV. Kadeřavým, Měškem Starým a nevlastním bratrem Vladislavem II. Vyhnancem. Na tu dobu žil celkem bezstarostným životem.
Salomena z Bergu zemřela roku 1144. Poručníkem se stal jeho bratr Boleslav Kadeřavý, který se o dva roky později stal polským seniorem. Když roku 1154 dosáhl zletilosti měl dostat podle práva jednu ze zemí z Polska. Přesto nedostal nic. Situace se pro Kazimíra zhoršila v roce 1157, kdy se po vítězné výpravě Fridricha I. Barbarossy musel Kazimír odebrat do Německa jako rukojmí. Jak dlouho byl jako rukojmí se však neví. V Polsku se nacházel určitě před 21. květnem 1161, kdy je uváděn na listině společně s bratry Boleslavem IV. Kadeřavým a Jindřichem Sandoměřským.
První vzpoura Kazimíra
V roce 1166 zemřel při výpravě Jindřich Sandoměřský. Podle práva měla země Sandoměřská připadnout Kazimírovi. Místo toho však zemi získal Boleslav IV. Kadeřavý. To vyprovokovalo jeho bratra Kazimíra. Na jeho stranu se postavil i Měšek. V únoru 1168 zvolili za sandoměřského knížete Kazimíra. K válce proti Boleslavovi ale nedošlo, protože Boleslav podstoupil podmínky. Kazimír dostal Wiślicu, sám Boleslav si nechal Sandoměř a okolí, a Měšek zbytek.
Druhá vzpoura Kazimíra
Roku 1177 propukla proti Měškovi vzpoura. Hlava vzpoury byl určitě nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, Kazimír . Mimo něho se vzpoury zúčastnil i jeho syn Odon, který měl být na přání otce knězem. Dalším vzbouřencem byl Boleslav I. Vysoký, který byl po Měškovi nejstarším Piastovcem a vyděl se jako nový senior. Kazimír udělil Boleslavovi Slezsko v léno a Odonovi Velkopolsko. Hlavně ve Slezsku byl problém, protože polovinu Slezska držel jeho syn Jaroslav Opolský a bratr Měšek Křivonohý. Po tom co se dozvěděli o vzpouře, postavili se na stranu Měška Starého. Boleslav byl poražen a do Krakova dorazil pouze jako vyhnnec.
Senior
Ještě roku 1177, odevzdal kvůli míru Měškovi I. Křivonohému Osvětimsko a Bytomsko. Dále donutil Boleslava I. Vysokého, aby vydělil svému bratrovi Konrádovi Hlohovskému úděl. Aby dosáhl nástupnictví svým potomkům, podařilo se mu zajistit primogenitury, který vydržel přes sto let, než bylo obnoveno Polské království.
bu celkem bezstarostným životem.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimír II. Spravedlivý na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Měšek III. Starý |
|
Polský kníže-senior 1177–1191 |
|
Nástupce: Měšek III. Starý |
| Předchůdce: Měšek III. Starý |
|
Polský kníže-senior 1191–1194 |
|
Nástupce: Lešek I. Bílý |
- ↑ CELIŃSKA, Urszula; MIERZEJEWSKA, Milena. Sprawozdanie z konferencji Kościół, kultura, polityka w Państwie pierwszych Piastów, (Instytut Nauk Historycznych UKSW, Warszawa i Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Ciechanowie 22-23 października 2015 r.). Saeculum Christianum. 2016-09-20, roč. 22, s. 306. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. ISSN 1232-1575. DOI 10.21697/sc.2015.22.28.