Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úvod, historie
m (přidána Kategorie:Zámky v Krušných horách za použití HotCat)
(Úvod, historie)
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Červený hrádek | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Jindřich František z Rottenhanu|Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt = snad [[Antonio da Porta]]
| výstavba = [[1669]]–[[1675]]1669–1675
| přestavba =
| zánik =
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
}}
''' Zámek Červený hrádek''' je raně [[Barokní architektura|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležícína 2severním km severně odokraji [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. StojíPostavit naho ostrožně,nechal v&nbsp;místechroku zaniklého1655 hradu[[Jan ''Borku'',Adam v&nbsp;nadmořskéHrzán výšcez 410 m n. mHarasova]]. OdStaveništěm rokuzámku se stala [[1958ostrožna]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]], na které předtím stával [[hrad]] ''Borek.'' Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
 
== Historie ==
Počátky hradu jsou nejasné. [[August Sedláček]] a [[Rudolf Anděl]] zaměnili Borek s&nbsp;nedalekým [[Nový Žeberk|Novým Žeberkem]] a dějiny obou hradů jimi byly spojovány.<ref name="hefner"/>
Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v první polovině [[15. století]], kdy byl opraven a&nbsp;fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v&nbsp;pramenech objevilo roku [[1422]].<ref name="durdik"/>
 
=== Hrad ===
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14.&nbsp;a&nbsp;15.&nbsp;století a&nbsp;jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
Hrad Borek byl postaven neznámým stavebníkem v&nbsp;době na přelomu čtrnáctého a patnáctého století,<ref name="durdik"/> ale někdy bývá za zakladatele považován Dětřich Kraa, který mohl hrad založit v&nbsp;letech 1411–1415.<ref name="sidla-mocnych"/> Dětřich zastával na dvoře krále [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] funkci [[Nejvyšší číšník|podčešího]]. Již roku 1413 vykonával [[patronátní právo]] v&nbsp;[[Jirkov|Borku]] a v&nbsp;roce 1415 přijal od krále městečko i&nbsp;s&nbsp;hradem jako [[Manská soustava|manství]]. Zemřel přibližně o&nbsp;dva roky později. Majetek po něm zdědila manželka Kateřina a syn Hanuš Kra, kteří panství roku 1417 prodali Václavovi z&nbsp;Moravěvsi a Kopist.<ref name="sedlacek"/>
 
Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Václav z&nbsp;Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.<ref name="sedlacek"/> Nový název se v&nbsp;písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.<ref name="durdik"/>
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref>{{Citace monografie
Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z&nbsp;Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z&nbsp;Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v&nbsp;roce 1436 Jan Hrádek z&nbsp;Chodžova.<ref name="andel"/>
| příjmení = Anděl
 
| jméno = Rudolf
Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z&nbsp;Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z&nbsp;Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z&nbsp;Moravěvsi. Ani jeden z&nbsp;nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsat hrad [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z&nbsp;Ilburka]], ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o&nbsp;něj soudil s&nbsp;Janem Hrádkem z&nbsp;Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v&nbsp;roce 1440. Vilémovi z&nbsp;Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s&nbsp;výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.<ref name="sedlacek"/>
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
 
| spoluautoři = a kol.
Albert Konipas panství rozšířil mimo jiné o&nbsp;[[Kyjice]]. Po jeho smrti vdova a syn Oldřich Červený hrádek prodali roku 1472 Bedřichu Ojířovi z&nbsp;Očedělic, od kterého jej o&nbsp;rok později koupil Hanuš Glac ze Starého Dvora.<ref name="andel"/> Z&nbsp;jeho synů Červený hrádek připadl Lorenci Glacovi. Po něm, podle poslední vůle z&nbsp;roku 1516, zdědila majetek dcera Anna, která se provdala za [[Šebestián z Veitmile|Šebestiána z&nbsp;Veitmile]].<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 141</ref> Musela však nejprve vyplatit věno druhé Lorencovy manželky, Voršily z&nbsp;Minic, a nároky Lorencova strýce Bernarta.<ref>Sedláček (1923), s. 267</ref>
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
 
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
Přestože byl Šebestián z&nbsp;Veitmile považován za dobrého hospodáře, nedostatek peněz ho přinutil borecké panství roku 1549 zastavit Jindřichovi z&nbsp;Gersdorfu. Šebestián brzy potom zemřel, a panství tak vyplatil až jeho syn Jan z&nbsp;Veitmile v&nbsp;roce 1551. Zůstalo mu jen tři roky, protože roku 1554 ho spolu se svými strýci prodal rytíři Kryštofovi Karlovicovi z&nbsp;Karlovic za 27&nbsp;000 kop [[Pražský groš|českých grošů]]. Vzhledem k&nbsp;nepříliš dobrému hospodaření musel postupně rozprodávat jednotlivé části panství, až roku 1577 prodal samotný zámek s&nbsp;několika vesnicemi Augustu Gersdorfovi z&nbsp;Gersdorfu. Kryštof vzápětí zemřel a červenohrádecké panství od August Gersdorfa v&nbsp;roce 1579 koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]].<ref>Sedláček (1923), s. 268</ref>
| místo = Praha
 
| rok = 1984
=== Zámek ===
| počet stran = 664
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14.&nbsp;a&nbsp;15.&nbsp;století a&nbsp;jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
| kapitola = Červený Hrádek – zámek
 
| strany = 75–77
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. svazekZakladatelem =zámku III}}byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].</ref name="andel"/> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek [[Lichtenštejnové]] a [[Auerspergové]], od roku 1771 německý rod Rottenhanů. [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Český nejvyšší purkrabí]] [[Jindřich František z Rottenhanu]], majitel panství v letech [[1777]]–[[1809]], inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera [[Jiří František August Buquoy|Gabriela, provdaná Buquoyová]], dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]].
 
Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a&nbsp;anglickému lordu [[Walter Runciman|Waltrovi Runcimanovi]] schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v&nbsp;roce [[1945]] zabaven.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
<ref name="hefner">{{Citace periodika
| příjmení = Anděl Hefner
| jméno = Zdeněk
| titul = Toulky po hradech Chomutovska. Hrad Nový Žeberk
| periodikum = Památky, příroda, život
| rok = 1993
| ročník = 25
| číslo = 3
| strany = 75–7795
| issn = 0231-5076
}}</ref>
<ref name="sidla-mocnych">{{Citace monografie
| editoři = Ivan Lehký, [[Milan Sýkora]]
| titul = Pyšná sídla mocných
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech
| místo = Most
| rok = 2014
| počet stran = 202
| strany = 144
| isbn = 978-80-86531-14-4
| poznámka = Dále jen Lehký, Sýkora (2014)
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = RudolfAugust
| odkaz na autora = RudolfAugust AndělSedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Červený hrádek (Borek)
| strany = 266
| poznámka = Dále jen Sedláček (1923)
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Červený Hrádekhrádek – zámek
| strany = 75
}}</ref>
</references>
 
=== Související články ===

Navigační menu