Komplexní analýza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava odkazu a textu,+Literatura
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Color complex plot.jpg|right|thumb|Graf funkce
[[Image:Color complex plot.jpg|right|thumb|Graf funkce
{{math|''f''(''x'') &#61; (''x''<sup>2</sup> − 1)(''x'' − 2 − ''i'')<sup>2</sup>}}
{{math|''f''(''x'') &#61; (''x''<sup>2</sup> − 1)(''x'' − 2 − ''i'')<sup>2</sup>}}
{{math|/ (''x''<sup>2</sup> + 2 + 2''i'')}}. [[Barva]] reprezentuje [[argument funkce]], a [[jas]] reprezentuje magnitudu (velikost).]]
{{math|/ (''x''<sup>2</sup> + 2 + 2''i'')}}. [[Barva]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|argument]], a [[jas]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|absolutní hodnotu]] (magnitudu, velikost).]]


'''Komplexní analýza''', tradičně známá jako '''teorie funkcí komplexní proměnné''', je obor [[matematická analýza|matematické analýzy]], který zkoumá [[funkce (matematika)|funkce]] [[komplexní číslo|komplexních čísel]]. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako [[algebraická geometrie]], [[teorie čísel]], [[aplikovaná matematika]]; ale i ve [[fyzika|fyzice]], např. v oborech jako [[hydrodynamika]], [[termodynamika]], [[mechanika|mechanické]] inženýrství a [[elektrotechnika]].
'''Komplexní analýza''', tradičně známá jako '''teorie funkcí komplexní proměnné''', je obor [[matematická analýza|matematické analýzy]], který zkoumá [[funkce (matematika)|funkce]] [[komplexní číslo|komplexních čísel]]. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako [[algebraická geometrie]], [[teorie čísel]], [[aplikovaná matematika]]; ale i ve [[fyzika|fyzice]], např. v oborech jako [[hydrodynamika]], [[termodynamika]], [[mechanika|mechanické]] inženýrství a [[elektrotechnika]].


[[Murray R. Spiegel]] napsal, že komplexní analýza je „jeden z nejhezčích a nejužitečnějších oborů matematiky“.
[[Murray R. Spiegel]] napsal, že komplexní analýza je „jedním z nejhezčích a nejužitečnějších oborů matematiky“.


Komplexní analýza se nejvíc zabývá [[analytická funkce|analytickými funkcemi]] komplexních proměnných (nebo obecněji [[meromorfní funkce|meromorfními funkcemi]]). Protože separátní [[reálné číslo|reálná]] a [[imaginární číslo|imaginární]] části každé analytické funkce musí splňovat [[Laplaceova rovnice|Laplaceovu rovnici]], komplexní analýza je široko aplikovatelná na dvoudimenzionální problémy ve [[fyzika|fyzice]].
Komplexní analýza se nejvíc zabývá [[analytická funkce|analytickými funkcemi]] komplexních proměnných (nebo obecněji [[meromorfní funkce|meromorfními funkcemi]]). Protože [[reálné číslo|reálná]] i [[imaginární číslo|imaginární]] část každé analytické funkce musí splňovat [[Laplaceova rovnice|Laplaceovu rovnici]], komplexní analýza je široce aplikovatelná na dvoudimenzionální problémy ve [[fyzika|fyzice]].


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 16: Řádek 16:
Komplexní funkce je [[funkce (matematika)|funkce]], kde [[nezávislá proměnná]] i [[závislá proměnná]] jsou obě komplexní čísla. Přesněji, komplexní funkce je funkce, u které [[definiční obor]] i [[obor hodnot]] jsou [[podmnožina|podmnožiny]] [[komplexní rovina|komplexní roviny]].
Komplexní funkce je [[funkce (matematika)|funkce]], kde [[nezávislá proměnná]] i [[závislá proměnná]] jsou obě komplexní čísla. Přesněji, komplexní funkce je funkce, u které [[definiční obor]] i [[obor hodnot]] jsou [[podmnožina|podmnožiny]] [[komplexní rovina|komplexní roviny]].


Pro každou komplexní funkci nezávislá proměnná i závislá proměnná mohou být separovány na [[reálné číslo|reálnou]] a [[imaginární číslo|imaginární]] části:
Pro každou komplexní funkci lze nezávislou proměnnou i závislou proměnnou separovat na [[reálné číslo|reálnou]] a [[imaginární číslo|imaginární]] část:


: <math>z = x + iy\,</math> a
: <math>z = x + iy\,</math> a
Řádek 32: Řádek 32:


== Holomorfní funkce ==
== Holomorfní funkce ==
[[Holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmnožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky jako obvyklá (reálná) diferencovatelnost.
[[Holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmnožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky než obvyklá (reálná) diferencovatelnost.


== Reference ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Complex analysis|574553629}}
{{Překlad|en|Complex analysis|574553629}}

=== Literatura ===

* {{Citace elektronické monografie
| url = http://www.karlin.mff.cuni.cz/~jvesely/kompl/kompl.pdf
| jméno = Jiří
| příjmení = Veselý
| titul = Komplexní analýza pro učitele
| rok = 2000
| datum = 10. 2. 2013
| místo = Praha
| datum přístupu = 2019-09-26
| isbn = 80–246–0202–4
}}


{{Portály|Matematika}}
{{Portály|Matematika}}

Verze z 26. 9. 2018, 08:59

Graf funkce f(x) = (x2 − 1)(x − 2 − i)2 / (x2 + 2 + 2i). Barva reprezentuje argument, a jas reprezentuje absolutní hodnotu (magnitudu, velikost).

Komplexní analýza, tradičně známá jako teorie funkcí komplexní proměnné, je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako algebraická geometrie, teorie čísel, aplikovaná matematika; ale i ve fyzice, např. v oborech jako hydrodynamika, termodynamika, mechanické inženýrství a elektrotechnika.

Murray R. Spiegel napsal, že komplexní analýza je „jedním z nejhezčích a nejužitečnějších oborů matematiky“.

Komplexní analýza se nejvíc zabývá analytickými funkcemi komplexních proměnných (nebo obecněji meromorfními funkcemi). Protože reálná i imaginární část každé analytické funkce musí splňovat Laplaceovu rovnici, komplexní analýza je široce aplikovatelná na dvoudimenzionální problémy ve fyzice.

Historie

Mandelbrotova množina, fraktál.

Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se jí známí matematici jako Euler, Gauss, Riemann, Cauchy, Weierstrass a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie konformních zobrazení má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v analytické teorii čísel. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z komplexní dynamiky a díky obrázkům fraktálů produkovaných iterací holomorfních funkcí. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v teorii strun, která studuje konformní invarianty v kvantové teorii pole.

Komplexní funkce

Komplexní funkce je funkce, kde nezávislá proměnná i závislá proměnná jsou obě komplexní čísla. Přesněji, komplexní funkce je funkce, u které definiční obor i obor hodnot jsou podmnožiny komplexní roviny.

Pro každou komplexní funkci lze nezávislou proměnnou i závislou proměnnou separovat na reálnou a imaginární část:

a
kde a jsou funkce s reálnými hodnotami.

Jinými slovy, složky funkce f(z),

a

lze interpretovat jako reálné funkce dvou reálných proměnných, x a y.

Základní koncepty komplexní analýzy se často představují rozšířením elementárních funkcí reálné proměnné (např. exponenciální funkce, logaritmická funkce a trigonometrická funkce) do komplexní domény.

Holomorfní funkce

Holomorfní funkce jsou komplexní funkce definované na otevřené podmnožině komplexní roviny, které jsou diferencovatelné. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky než obvyklá (reálná) diferencovatelnost.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Complex analysis na anglické Wikipedii.

Literatura