Nicejské vyznání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Společné vyznání víry ([[krédo]]) vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na [[1. nikajský koncil|1. |
Společné vyznání víry ([[krédo]]) vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na [[1. nikajský koncil|1. nikajském koncilu]] ([[325]]). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil ([[381]]) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání]], které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. |
||
Jeho formulace je z velké části namířena proti [[ariánství|ariánům]]. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]] božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín ''soupodstatný'', řecky ''homoúsios'', zde přel. jako ''jedné podstaty s''). |
Jeho formulace je z velké části namířena proti [[ariánství|ariánům]]. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]] božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín ''soupodstatný'', řecky ''homoúsios'', zde přel. jako ''jedné podstaty s''). |
||
Verze z 10. 7. 2007, 14:33
Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nikajském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-konstantinopolské vyznání, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti ariánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s).
Znění nicejského kréda
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého Boha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé. A v Ducha svatého. Ty však, kteří říkají: „Byl (čas), kdy nebyl“ a „před svým zrozením nebyl“ a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.