Rudolf Ferdinand Kinský: Porovnání verzí
+Kategorie:Narození 2. prosince; +Kategorie:Úmrtí v Lysé nad Labem za použití HotCat; port. |
m →top: úprava infoboxu |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| místo úmrtí = Lysá nad Labem, Československo |
| místo úmrtí = Lysá nad Labem, Československo |
||
| příčina úmrtí = stářím |
| příčina úmrtí = stářím |
||
| místo |
| místo pohřbení = [[Budeničky]] u Zlonic |
||
| zeměpisná šířka = 50.3066042 |
| zeměpisná šířka = 50.3066042 |
||
| zeměpisná délka = 14.0948847 |
| zeměpisná délka = 14.0948847 |
||
Verze z 18. 9. 2018, 18:57
| Rudolf Ferdinand Kinský | |
|---|---|
| Narození | 2. prosince 1859 Heřmanův Městec, Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 13. března 1930 (ve věku 70 let) Lysá nad Labem, Československo |
| Příčina úmrtí | stářím |
| Místo pohřbení | Budeničky u Zlonic (50°18′23,78″ s. š., 14°5′41,58″ v. d.) |
| Majetek | držitel panství Rosice, Choceň, Benátky, Lysá nad Labem a Freistadt (Rakousko) |
| Titul | kníže |
| Choť | Marie hraběnka Wilczeková |
| Děti | Gabriella Josefa, Marie Anna, Emma, Wilhemína, Rosse Maria, Terezie Maria |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf Ferdinand Kinský (* 2. prosince 1859, Heřmanův Městec – 13. března 1930, Lysá nad Labem) byl druhorozený syn Ferdinanda Bonaventura a jeho manželky Marie Josefi z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmově Městci, který od roku 1828 vlastnila choceňská větev rodu Kinských.
Rodina
Jeho otcem byl Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský[1]. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 – †1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova.
Život
Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do Lysé přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na nadporučíka.
20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. 12. 1858[2]). S ní měl poté 6 dcer.
Po své otci zdědil panství Rosice, Choceň a Freistadt. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství Lysá nad Labem od vdovy po baronu Leitenbergerovi. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku Bon Repos, které však přerušila světová válka. Založením Československé republiky přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o šlechtický titul, ale díky pozemkové reformě i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství Benátky nad Jizerou. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.
Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov lipicánských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.
Úmrtí a odkaz
Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu - Ministerstvu sociální péče. V Lysé nad Labem zůstala pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise[2], která se po prodeji zámku státu přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán.
Reference
- ↑ http://www.knize-kinsky.cz
- ↑ a b Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.