Miněralnyje Vody: Porovnání verzí

Miněralnyje Vody ; Минеральные Воды
	Budova místního nádraží
	; znak
Poloha
Souřadnice	44°13′ s. š., 43°8′ v. d.
Nadmořská výška	300 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Rusko
federální okruh	Severokavkazský federální okruh
kraj	Stavropolský
	; Stavropolský kraj na mapě Ruska
	Miněralnyje Vody Město na mapě Stavropolského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	49 km²
Počet obyvatel	76 728
Hustota zalidnění	1 565,9 obyv./km²
Správa
Vznik	1878
Oficiální web	www.gorodminvody.ru
Telefonní předvolba	(+7) 87922
PSČ	357200–357219
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 12. 9. 2018, 20:43

Miněralnyje Vody (rusky Минеральные Воды, neformálně i Минводы – Minvody) je město v Stavropolském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 mělo přes šestasedmdesát tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Miněralnyje Vody leží v Předkavkazí na řece Kumě, přítoku Kaspického moře. Od Stavropolu, správního střediska oblasti, jsou vzdáleny přibližně 170 kilometrů jihovýchodně.

Miněralnyje vody se nazývají podle minerálních pramenů hojně v oblasti přítomných, ovšem samy jsou spíš dopravním uzlem a střediskem oblasti minerálních vod než lázněmi. Lázeňská města jsou ta okolní, například Pjatigorsk, Železnovodsk, Jessentuki a Kislovodsk.

Město je významným železničním uzlem Severokavkazských drah. Vede přes ně také dálnice R217 od Tichorecku do Magaramkentu, po které je v úseku z Miněralných vod do Beslanu trasována evropská silnice E117 vedoucí pak dále na jih až do Arménie

V blízkosti města(zhruba 4 km)se nachází mezinárodní letište,odkud denně létá nekolik letů do Moskvy,ale i zahraničních destinací,jako například Baku,Dubaj,Heraklion,Jerevan,Bankok nebo Istambul.

Dějiny

Miněralnyje Vody vznikly jako stejnojmenná železniční stanice v sedmdesátých létech devatenáctého století se stavbou železnice vedoucí z Rostova na Donu do Vladikavkazu a dokončené v roce 1875. Sídlo okolo stanice vznikající se ovšem původně jmenovalo Sultanovskij (Султановский); k přejmenování na Miněralnyje Vody došlo až v roce 1920 spolu s povýšením na město.

Za druhé světové války bylo město od srpna 1942 do ledna 1943 pod kontrolou německé armády a rovněž během války bylo značně poničeno.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mineralnyje Wody na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miněralnyje Vody na Wikimedia Commons

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 Miněralnyje vody se nazývají podle [[minerální pramen|minerálních pramenů]] hojně v oblasti přítomných, ovšem samy jsou spíš dopravním uzlem a střediskem oblasti minerálních vod než lázněmi. Lázeňská města jsou ta okolní, například [[Pjatigorsk]], [[Železnovodsk]], [[Jessentuki]] a [[Kislovodsk]].
-Město je významným železničním uzlem [[Severokavkazské dráhy|Severokavkazských drah]]. Vede přes ně také [[dálnice R217]] od [[Tichoreck]]u do [[Magaramkent]]u, po které je v úseku z Miněralných vod do [[Beslan]]u trasována [[evropská silnice E117]] vedoucí pak dále na jih až do [[Arménie]].
+Město je významným železničním uzlem [[Severokavkazské dráhy|Severokavkazských drah]]. Vede přes ně také [[dálnice R217]] od [[Tichoreck]]u do [[Magaramkent]]u, po které je v úseku z Miněralných vod do [[Beslan]]u trasována [[evropská silnice E117]] vedoucí pak dále na jih až do [[Arménie]]
+V blízkosti města(zhruba 4 km)se nachází mezinárodní letište,odkud denně létá nekolik letů do Moskvy,ale i zahraničních destinací,jako například Baku,Dubaj,Heraklion,Jerevan,Bankok nebo Istambul.
 == Dějiny ==