Sáňkařská dráha na Ještědu: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9)
Řádek 5: Řádek 5:
Dřevěná sáňkařská dráha na [[Ještěd]]u byla budována v letech [[1909]]–[[1911]] jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory]],<ref>Marek Řeháček: [http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=7651&Itemid=4 Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory], časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004</ref> jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory a zakladatel spolku [[Adolf Hoffmann]].<ref>Pavlína Chaloupská: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938, disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2014</ref>
Dřevěná sáňkařská dráha na [[Ještěd]]u byla budována v letech [[1909]]–[[1911]] jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory]],<ref>Marek Řeháček: [http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=7651&Itemid=4 Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory], časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004</ref> jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory a zakladatel spolku [[Adolf Hoffmann]].<ref>Pavlína Chaloupská: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938, disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2014</ref>


Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.<ref>[http://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/severni-cechy/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/636-jestedska-hrebenovka/ Ještědská hřebenovka], vyletnik.cz</ref> Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce [[1914]], které vyhrál rakousko-uherský reprezentant [[Rudolf Kauschka]] z Reichenbergu (Liberce).<ref name="pruvodce">Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, [http://web.archive.org/web/20041104082922/http://www.soukup-david.cz/katalog/soubory/174_ukazka.pdf str. 31]</ref><ref>Václav Sochor: [http://www.travelfocus.cz/z03/z03_56-58.htm Do hor s MHD], Travel Life, zima 2003</ref><ref>Miroslava Volfová: [http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=585 Saně, dráhy, vybavení], ABC 4/2000</ref><ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/413496-jested Ještěd], Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy</ref> Prvního veřejného závodu na [[skibob]]ech v roce 1914 se zde účastnilo 25&nbsp;000 diváků.<ref>[http://www.skiboby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=34 Historie skibobů], Český svaz skibobistů</ref> Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.<ref>[http://www.hornihanychov.cz/doc/hanychov.htm Z historie Horního Hanychova], web Horního Hanychova</ref> Na konci 30. let dráhu poničily [[polom]]y, mistrovství Evropy v roce [[1939]] se proto jelo na zkrácené dráze.<ref name="janac">''[[Marek Janáč]]:'' Vzhůru na Ještěd, [http://web.archive.org/web/20070611000809/http://www.horydoly.cz/files/ceskopis_20062.pdf Českopis květen/červen 2006], str. 6–7</ref> Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.<ref name="pruvodce" />
Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.<ref>[http://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/severni-cechy/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/636-jestedska-hrebenovka/ Ještědská hřebenovka], vyletnik.cz</ref> Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce [[1914]], které vyhrál rakousko-uherský reprezentant [[Rudolf Kauschka]] z Reichenbergu (Liberce).<ref name="pruvodce">Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, [https://web.archive.org/web/20041104082922/http://www.soukup-david.cz/katalog/soubory/174_ukazka.pdf str. 31]</ref><ref>Václav Sochor: [http://www.travelfocus.cz/z03/z03_56-58.htm Do hor s MHD], Travel Life, zima 2003</ref><ref>Miroslava Volfová: [http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=585 Saně, dráhy, vybavení], ABC 4/2000</ref><ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/413496-jested Ještěd], Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy</ref> Prvního veřejného závodu na [[skibob]]ech v roce 1914 se zde účastnilo 25&nbsp;000 diváků.<ref>[http://www.skiboby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=34 Historie skibobů], Český svaz skibobistů</ref> Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.<ref>[http://www.hornihanychov.cz/doc/hanychov.htm Z historie Horního Hanychova], web Horního Hanychova</ref> Na konci 30. let dráhu poničily [[polom]]y, mistrovství Evropy v roce [[1939]] se proto jelo na zkrácené dráze.<ref name="janac">''[[Marek Janáč]]:'' Vzhůru na Ještěd, [https://web.archive.org/web/20070611000809/http://www.horydoly.cz/files/ceskopis_20062.pdf Českopis květen/červen 2006], str. 6–7</ref> Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.<ref name="pruvodce" />


== Vývoj po roce 1945 ==
== Vývoj po roce 1945 ==

Verze z 5. 9. 2018, 13:24

Sáňkařská dráha na Ještědu byla otevřena 2. ledna 1910 při příležitosti mistrovství Jizerských hor v sáňkování. V Čechách se sáňkování rozšířilo nejprve v německy mluvících oblastech Sudet a na počátku 20. století se stal Ještěd středem sáňkařského sportu pro celé Sudety. Tomuto rozmachu napomohla právě umělá sáňkařská dráha, jejíž stavbu umožnil Adolf Hoffmann ze Zhořelce a provozoval ji Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGVJI).

Historie

Torzo poslední sáňkařské dráhy.

Dřevěná sáňkařská dráha na Ještědu byla budována v letech 1909–1911 jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory,[1] jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory a zakladatel spolku Adolf Hoffmann.[2]

Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.[3] Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce 1914, které vyhrál rakousko-uherský reprezentant Rudolf Kauschka z Reichenbergu (Liberce).[4][5][6][7] Prvního veřejného závodu na skibobech v roce 1914 se zde účastnilo 25 000 diváků.[8] Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.[9] Na konci 30. let dráhu poničily polomy, mistrovství Evropy v roce 1939 se proto jelo na zkrácené dráze.[10] Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.[4]

Vývoj po roce 1945

V 60. letech 20. století byla v místech dolní konce dřívější dráhy postavena nová dráha. (Ještě novější dráha údajně pocházela z 80. let.[zdroj?]) Nachází se v blízkosti Horního Hanychova, zčásti podél dolní části tradiční, modře značené hlavní pěší cesty na vrchol. Její nosná konstrukce je zachována, ale chybí značná část prken. V první polovině 90. let se Tělovýchovná jednota Ještěd pokusila dráhu zrekonstruovat, ale materiál dovezený na opravu byl rozkraden.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Marek Řeháček: Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004
  2. ↑ Pavlína Chaloupská: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938, disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2014
  3. ↑ Ještědská hřebenovka, vyletnik.cz
  4. ↑ a b Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, str. 31
  5. ↑ Václav Sochor: Do hor s MHD, Travel Life, zima 2003
  6. ↑ Miroslava Volfová: Saně, dráhy, vybavení, ABC 4/2000
  7. ↑ Ještěd, Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy
  8. ↑ Historie skibobů, Český svaz skibobistů
  9. ↑ Z historie Horního Hanychova, web Horního Hanychova
  10. ↑ a b Marek Janáč: Vzhůru na Ještěd, Českopis květen/červen 2006, str. 6–7

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sáňkařská_dráha_na_Ještědu&oldid=16420115“