Židovská autonomní oblast: Porovnání verzí
Nová mapa |
+ "jidiše" do šablony (chybělo) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - region |
{{Infobox - region |
||
| úřední název = Židovská autonomní oblast<br />Еврейская автономная область<br />אױטאָנאָמע געגנט |
| úřední název = Židovská autonomní oblast<br />Еврейская автономная область<br />ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט |
||
| vlajka = Flag of the Jewish Autonomous Oblast.svg |
| vlajka = Flag of the Jewish Autonomous Oblast.svg |
||
| znak = Coat of arms of the Jewish Autonomous Oblast.svg |
| znak = Coat of arms of the Jewish Autonomous Oblast.svg |
||
Verze z 2. 9. 2018, 17:58
| Židovská autonomní oblast Еврейская автономная область ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Birobidžan |
| Souřadnice | 48°28′43″ s. š., 132°8′21″ v. d. |
| Rozloha | 36 266 km² |
| Časové pásmo | UTC+10[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 156 500 (2021) |
| Hustota zalidnění |  4,9 obyv./km² |
| Jazyk | Ruština |
| Národnostní složení | Rusové, Ukrajinci, Židé |
| Náboženství | Pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | autonomní oblast Ruské federace |
| Vznik | 1934 |
| Gubernátor | Alexandr Aronovič Vinnikov |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 79 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovská autonomní oblast (rusky Еврейская автономная область, Jevrejskaja avtonomnaja oblasť; v jidiš ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט, Jidiše ojtonome gegnt) je federální subjekt Ruské federace a její jedinou autonomní oblastí. Nachází se na Dálném východě u hranice s Čínou a spadá do Dálnovýchodního federálního okruhu. Má rozlohu 36 000 km², a žije v ní 180 000 obyvatel. Jejím hlavním městem je Birobidžan, který leží na řece Bira.
Historie
V roce 1928 vznikl Židovský národní okruh[2]. Byl to výsledek Leninovy politiky, kdy měl mít každý národ na území SSSR svojí vlastní autonomní socialistickou jednotku. Protože v Sovětském svazu žili také Židé, kteří byli hluboce věřící, bylo rozhodnuto že se vytvoří něco jako Sovětský Sión, místo kde bude vybudován socialistický židovský svět. Náboženské cítění měla nahradit proletářská literatura a víra v komunismus. Za jazyk nové autonomní republiky byl zvolen jidiš, hebrejština byla zavržena z náboženských důvodů.
Židovský národní okruh se měl stát za Stalinovy vlády protikladem k nově vytvářenému židovskému státu v Palestině. Propaganda ukazovala okolí Birobidžanu jako nový ráj. Bylo to tak účinné, že oblast byla osídlena nejen židy ze Sovětského Svazu, ale dokonce i některými ze zahraničí. Říká se, že Stalin byl pro vznik republiky motivován tehdejším ruským antisemitismem, a chtěl proto všechny židy vystěhovat pryč od center země.
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen, bylo také zlepšit osídlenost území na Dálném východě, zvláště pak u hranice s Čínou. Např. v roce 1928 bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl zeměkoule na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na Krymu či na Ukrajině. Protože tam však panovaly antisemitské tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si Ukrajinci, Rusové ani krymští Tataři nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.
I přes veškeré obtíže židé na přelomu 20. a 30. let do Birobidžanu přišli a dne 7. května 1934 zřídila sovětská vláda Židovskou autonomní oblast. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více židů ze západu země. Ta kombinovala socialismus a sionismus tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny Birobidžanská hvězda (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo hebrejské abecedy pro jidiš začali používat cyrilici.
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po válce se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z Evropy. V té době zde žilo také židů nejvíce – až třetina veškerého obyvatelstva.
Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 velká část židů emigrovala do Německa a do Izraele[2]. Přesto však zde znovu existuji školy vyučující v jidiš, rádio vysílající v tomto jazyce a Birobidžanská hvězda opět vychází.
Geografie
Oblast sousedí s Chabarovským krajem na severu a Amurskou oblastí na západě; jinak je obklopena Čínou. Sever a severozápad oblasti zasahuje pohoří Bureinskij chrebet, jižní hranici tvoří řeka Amur u níž se nacházejí rozsáhlé bažiny.
Podnebí je monzunové, s horkými léty a studenými, větrnými a suchými zimami. Průměrné zimní teploty jsou v rozsahu −21 °C až −26 °C, letní v rozsahu od 18 °C do 21 °C. Úhrn ročních srážek činí 500 až 800 mm.
Oblast se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.
Obyvatelstvo
Přestože je název oblasti Židovská, židů zde žije pouze 1,0 %.[3]
Původními obyvateli této oblasti byli Evenkové a Nanajci, kteří se udrželi do současnosti. Majoritními skupinami jsou Rusové (92,7 %) a Ukrajinci (2,8 %). Celkem zde žije na 95 různých etnických skupin.
Kromě hlavního města Birobidžanu v oblasti má status města pouze jediné – Obyčje (9 379 obyv. v r. 2010) a nejsou zde žádná sídla nad 10 tis. obyvatel.
Hospodářství
Oblast má značné zásoby surovin především černého uhlí a grafitu, ale je zaznamenána pouze těžba zlata. Z průmyslu je významnější potravinářství, které navazuje na rozvinuté zemědělství. Oblast má status zvláštní ekonomické zóny.[4]
V oblasti je rozvinutá dopravní síť, jejíž tepnou je Transsibiřská magistrála, ze které vedou odbočky na sever k Bajkalsko-amurské magistrále a na jih k čínské hranici.
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b ZBAVITELOVÁ, Gita. Stalin založil na Dálném východě Židovskou autonomní oblast [online]. Český rozhlas, 2007-06-14 [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-13]. (xls) Dostupné online. (rusky)
- ↑ Jewish Autonomous Region. Kommersant [online]. 2004-03-05 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovská autonomní oblast na Wikimedia Commons - (rusky)(anglicky)(čínsky) Oficiální stránky oblasti
