Poštorná: Porovnání verzí
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Externí odkazy: odstranění nefunkčních odkazů na MVČR a DSO CSÚ za použití AWB |
||
Řádek 94: | Řádek 94: | ||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* [http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/726346 Územně identifikační registr ČR] |
* [http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/726346 Územně identifikační registr ČR] |
||
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/b/brecl/posto.html Aplikace adresy na MVCR] |
|||
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů] |
|||
{{Části české obce}} |
{{Části české obce}} |
Verze z 26. 8. 2018, 21:35
Šablona:Infobox - sídloPoštorná (německy Unter Themenau[1]) je místní část Břeclavi, původně samostatná obec, do roku 1920 součást Dolního Rakouska.
Přehled historie
- 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
- 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
- po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna)
- 1873 – 1262 obyvatel
- od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
- 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
- 1924 – povýšení na městys
- 1938-1945 – součást Německé říše
- 1961 – 3472 obyvatel
- 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2] Sídliště Na Valtické oproti předpokladu není součástí Poštorné, ale patří do Charvátské Nové Vsi.
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Poštorná | 1175 | 1711 | 2639 | 3426 | 3679 | 3860 | 3853 | 3073 | 3472 | 3682 | 4386 | 5190 | 5304 | 5038 |
Počet domů | část Poštorná | 194 | 247 | 316 | 403 | 521 | 586 | 723 | 773 | 801 | 801 | 815 | 1077 | 1137 | 1241 |
Společnost
V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.
Pamětihodnosti
V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:
- farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
- Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
- Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.
K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.
Odkazy
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 1000.
- ↑ Poštorná [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
Literatura
- Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
- Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poštorná na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR