Vojenská hranice: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 101 bajtů ,  před 3 lety
+ obrázky, portály a literatura
(+ obrázky, portály a literatura)
== Historie ==
=== 1578–1881 ===
 
Důvodem pro jeho zřízení byl rychlý postup osmanského vojska, neboť Turci v 20. letech 16. století úspěšně obsadili [[Jajce]], [[Banja Luka|Banja Luku]] a postupovali severně směrem na [[Vídeň]], kterou se v roce [[1529]] [[První obléhání Vídně|pokusili dobýt]]. Rakouský císař [[Ferdinand I. Habsburský]] proto inicioval vznik opevněných zón, které se táhly přes území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a západní částí [[Uhersko|Uher]] až na [[Slovensko]]{{chybí zdroj}}, aby znemožnil další postup Turků.
 
Zmíněné území bylo roku [[1578]]<ref>{{citace monografie | příjmení = Macan| jméno = Trpimir| odkaz na autora = | titul = Dějiny Chorvatů: přehled| url = | vydavatel = ISE| místo = Praha| rok = 2000| počet stran = | kapitola = | strany = 64| isbn = 80-86130-11-8| jazyk = }}</ref> vyjmuto z vlády chorvatského [[bán]]a a začleněno přímo pod ústřední velení z Vídně. Kromě osmanských záborů tedy i toto správní opatření ještě více zmenšilo oblast chorvatského státu, což dalo na chorvatském zemském sněmu vzniknout sousloví, označujícímu zemi za „zbytky zbytků kdysi slavného království Chorvatského“ ({{vjazyce2|la|''reliquiae reliquiarum olim inclyti regni Croatiae''}}). Jediným územím, které nebylo dotčeno válkou v té době, bylo totiž [[Chorvatské Záhoří|Záhoří]] (Zagorje), kam se sestěhovala většina zbylé šlechty. I Záhoří však bylo zatíženo vysokými daněmi, neboť vedení válek s Turky bylo nesmírně drahé.
 
[[Soubor:Petrovaradin Fortress, Novi Sad, Serbia 14.09.2016.jpg|vlevo|náhled|[[Petrovaradínská pevnost]] známá jako ''Gibraltar na Dunaji'']]
V pohraničním pásmu, které na chorvatském území sledovalo linii měst [[Senj]]–[[Otočac]]–[[Slunj]]–[[Glina]]–[[Hrastovica]]–[[Sisak]]–[[Ivanić Grad]]–[[Koprivnica]]–[[Križevci]]–[[Đurđevac]]–[[Drnje]] byla budována opevnění, která měla podobu masivních pevností, ale i menších soustav opevněných objektů. Jelikož toto území bylo nebezpečné, obývali ho tzv. hraničáři. Ti byli zpočátku [[Němci|německy]] mluvící a v pozdějších letech je doplnilo převážně [[pravoslaví|pravoslavné]] obyvatelstvo. To se v dobách jihoslovanských obrozeneckých a národně-formujících procesů identifikovalo jako [[Srbové|srbské]]. Těm, kteří přicházeli na území Vojenské hranice a chtěli sloužit jako hraničáři, byly slibovány četné výhody, mezi které patřily daňové úlevy{{chybí zdroj}} a především půda. Kolonisté dostávali nemalé příděly země, na níž hospodařili.
 
[[Soubor:Josip Jelačić painting 1850.jpg|náhled|[[Chorvatsko|Chorvatského]] [[bán]] [[Josip Jelačić]] okolo roku [[1850]]]]
Během revolučního roku [[1848]] bylo početně silné vojsko z hraniční oblasti využito pro zastavení nepokojů v Uhrách a v [[Italové|Italy]] osídlených oblastech [[Rakouské císařství|Rakouské říše]].<ref name="SHO-216">{{Citace monografie
| příjmení = Krestić
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = WeithmannRychlík | jméno = Michael W.Jan | odkaz na autora = MichaelJan W.Rychlík Weithmann(historik) | titul = Balkán.Mezi 2000Vídní leta meziCařihradem. Východem1., aUtváření balkánských Západemnárodů | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 19962009 | počet stran = 440399 | isbn = 978-80-7021-199957-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 756 | isbn = 80-7106-266-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Štěpánek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpánek (historik) | titul = Východní otázka : od počátků do konce 60. let 19. století | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2014 | počet stran = 148 | isbn = 978-80-210-7419-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vlnas | jméno = Vít | odkaz na autora = Vít Vlnas | titul = Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka | vydavatel = Paseka ; Národní galerie | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2001 | počet stran = 849 | isbn = 80-7185-380-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Weithmann | jméno = Michael W. | titul = Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 440 | isbn = 80-7021-199-7}}
 
=== Související články ===
* [[Republika Srbská Krajina]]
 
{{Portály|Balkán|Válka|Chorvatsko}}
{{Autoritní data}}
 

Navigační menu