Nav: Porovnání verzí
→Externí odkazy: {{Slovanská mytologie}} |
m rozepsání citace, doplnění čárek a pár dalších drobných formálních oprav |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| strany = 134 |
| strany = 134 |
||
| isbn = 80-7038-187-6 |
| isbn = 80-7038-187-6 |
||
}}</ref> V první polovině [[16. století]] jej ještě užíval [[Václav Hájek z Libočan]], ale v [[17. století]] z užívání vymizelo, částečně pod vlivem církve která v něm |
}}</ref> V první polovině [[16. století]] jej ještě užíval [[Václav Hájek z Libočan]], ale v [[17. století]] z užívání vymizelo, částečně pod vlivem církve, která v něm viděla pohanský relikt.<ref name="smilauer">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Šmilauer |
|||
| jméno = Vladimír |
|||
| odkaz na autora = Vladimír Šmilauer |
|||
| titul = Výklady slov |
|||
| periodikum = Naše řeč |
|||
| odkaz na periodikum = Naše řeč |
|||
| rok = 1941 |
|||
| ročník = 25 |
|||
| číslo = 5–6 |
|||
| strany = 176–177 |
|||
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3603 |
|||
| issn = 0027-8203 |
|||
}}</ref> Ve [[Staroruština|staré ruštině]] se užívalo ve významu „mrtvý“ a je hojně doloženo i z folklóru. Toto slovo mohlo vést polského kronikáře [[Jan Długosz|Jana Długosze]] k vymyšlení božstva Nyja, obdoby [[Pluto (mytologie)|Plutona]]. [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] jej spojuje se [[Starořečtina|starořeckým]] ''naus'' a latinským ''navis'' ve významu „loď“ a poukazuje na víru převážení duší do podsvětí na lodích a na [[Seveřané|severské]] pohřby na lodích.<ref name="Váňa"/> Představa plavby přes řeku do podsvětí, známá především z [[Antické Řecko|antického Řecka]], však není u Slovanů původní, ač je rozšířena ve většině [[Eurasie]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Podborský |
| příjmení = Podborský |
||
| jméno = Vladimír |
| jméno = Vladimír |
||
| Řádek 20: | Řádek 33: | ||
| strany = 539 |
| strany = 539 |
||
| isbn = 80-210-4178-1 |
| isbn = 80-210-4178-1 |
||
}}</ref> [[Vladimír Šmilauer]] jej vykládá z „nýti, (u)naviti“.<ref |
}}</ref> [[Vladimír Šmilauer]] jej vykládá z „nýti, (u)naviti“.<ref name="smilauer" /> |
||
Se jménem podsvětí souvisí také takzvaná kost návná, [[exostóza]] která byla považována za příčinu smrti. Stejná představa je známa i [[Baltové|Baltům]], [[Litevci]] znali tuto kost jako ''navi-kaulis'', [[Lotyši]] jako ''naves celinš''. Východoslované nazývali [[dziady]], svátek zemřelých, také ''navsky velikden''. |
Se jménem podsvětí souvisí také takzvaná kost návná, [[exostóza]], která byla považována za příčinu smrti. Stejná představa je známa i [[Baltové|Baltům]], [[Litevci]] znali tuto kost jako ''navi-kaulis'', [[Lotyši]] jako ''naves celinš''. Východoslované nazývali [[dziady]], svátek zemřelých, také ''navsky velikden''. |
||
Slovo [[ráj]] či ''irij'' již v předkřesťanské době označovalo sídlo blažených, [[Ibn Fadlán]] jej popisuje jako zelenou zahradu a [[Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí|al-Mas'údí]] zmiňuje že slovanské vdovy touží po upálení aby mohly vejít se svým mužem do ráje. |
Slovo [[ráj]] či ''irij'' již v předkřesťanské době označovalo sídlo blažených, [[Ibn Fadlán]] jej popisuje jako zelenou zahradu a [[Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí|al-Mas'údí]] zmiňuje že slovanské vdovy touží po upálení, aby mohly vejít se svým mužem do ráje. |
||
== Pohádky == |
== Pohádky == |
||
Podsvětí se často objevuje ve slovanských pohádkách. K tomu aby se do něj hrdina dostal musí vynaložit značné úsilí, nachází se totiž za neproniknutelným hvozdem, ohnivou řekou, za mořem či pod mořem, pod zemí nebo naopak nad ní. Častý je také motiv výstupu na vysokou horu nebo sestupu do jeskyně či díry. Podsvětí vykazuje spojitost se sluncem, stojí zde paláce ze zlata a stříbra a hrdina se zde snaží získat zlatý poklad, zlatá jablka nebo [[pták Ohnivák]].<ref>{{Citace monografie |
Podsvětí se často objevuje ve slovanských pohádkách. K tomu, aby se do něj hrdina dostal, musí vynaložit značné úsilí, nachází se totiž za neproniknutelným hvozdem, ohnivou řekou, za mořem či pod mořem, pod zemí nebo naopak nad ní. Častý je také motiv výstupu na vysokou horu nebo sestupu do jeskyně či díry. Podsvětí vykazuje spojitost se sluncem, stojí zde paláce ze zlata a stříbra a hrdina se zde snaží získat zlatý poklad, zlatá jablka nebo [[pták Ohnivák|ptáka Ohniváka]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Willis |
| příjmení = Willis |
||
| jméno = Roy |
| jméno = Roy |
||
| Řádek 37: | Řádek 50: | ||
| strany = 120 |
| strany = 120 |
||
| isbn = 80-7209-034-8 |
| isbn = 80-7209-034-8 |
||
}}</ref> Z podsvětí také přichází nebezpečný nepřítel, [[Kostěj]], Vítr nebo [[drak]], který do svého domova unáší člověka či si |
}}</ref> Z podsvětí také přichází nebezpečný nepřítel, [[Kostěj]], Vítr nebo [[drak]], který do svého domova unáší člověka či si jej žádá za oběť. |
||
Podsvětí v pohádkách, často nazývané třikrát desáté království, má spíše podobu světa mocných přízračných bytostí než světa mrtvých duší. Na cestu do něj hrdina potřebuje pomoc [[Psychopomp|psychopompa]], nejčastěji [[Baba jaga|Baby Jagy]], stříbného ptáka, zázračného koně či žáby ve sklenice nebo kouzelného předmětu. Motiv cesty do podsvětí je nejspíše ovlivněn [[Iniciace|iniciačními]] rituály přijímání chlapců mezi dospělé.<ref>{{Citace monografie |
Podsvětí v pohádkách, často nazývané třikrát desáté království, má spíše podobu světa mocných přízračných bytostí než světa mrtvých duší. Na cestu do něj hrdina potřebuje pomoc [[Psychopomp|psychopompa]], nejčastěji [[Baba jaga|Baby Jagy]], stříbného ptáka, zázračného koně či žáby ve sklenice nebo kouzelného předmětu. Motiv cesty do podsvětí je nejspíše ovlivněn [[Iniciace|iniciačními]] rituály přijímání chlapců mezi dospělé.<ref>{{Citace monografie |
||
| Řádek 61: | Řádek 74: | ||
| strany = 266 |
| strany = 266 |
||
| isbn = 83-7318-205-5 |
| isbn = 83-7318-205-5 |
||
}}</ref> Jedná se například o [[Křest|nekřtěnátka]], děti zemřelé při porodu, mladé lidi zemřelé před svatbou, o ty kteří před svatbou utekli nebo porušili věrnost milému či milé. Dále pak o mrtvé lupiče, [[Čarodějnictví|čaroděje]], zavražděné, utopené a mnoho jiných. Lidem jsou zpravidla nepřátelští a škodí jim. |
}}</ref> Jedná se například o [[Křest|nekřtěnátka]], děti zemřelé při porodu, mladé lidi zemřelé před svatbou, o ty, kteří před svatbou utekli nebo porušili věrnost milému či milé. Dále pak o mrtvé lupiče, [[Čarodějnictví|čaroděje]], zavražděné, utopené a mnoho jiných. Lidem jsou zpravidla nepřátelští a škodí jim. |
||
Mezi návi patří mnoho ze slovanských démonů, například [[Upír (nemrtvý)|upíři]], [[Vlkodlak|vlkodlaci]], [[Navka|navky]] a slibky. Za návi jsou někdy také považovány [[Rusalka|rusalky]] a [[Můra (mytologie)|můry]]. Často se zjevují v podobě ptáků. |
Mezi návi patří mnoho ze slovanských démonů, například [[Upír (nemrtvý)|upíři]], [[Vlkodlak|vlkodlaci]], [[Navka|navky]] a slibky. Za návi jsou někdy také považovány [[Rusalka|rusalky]] a [[Můra (mytologie)|můry]]. Často se zjevují v podobě ptáků. |
||
Verze z 31. 7. 2018, 16:46
Náv či náva je slovanské podsvětí. Má podobu louky kde se pasou duše lidí a skotu, a vládne mu bůh Veles.
Toto slovo je doloženo v Dalimilově kronice z počátku 14. století a české Alexandreidě z přelomu 13. a 14. století.[1] V první polovině 16. století jej ještě užíval Václav Hájek z Libočan, ale v 17. století z užívání vymizelo, částečně pod vlivem církve, která v něm viděla pohanský relikt.[2] Ve staré ruštině se užívalo ve významu „mrtvý“ a je hojně doloženo i z folklóru. Toto slovo mohlo vést polského kronikáře Jana Długosze k vymyšlení božstva Nyja, obdoby Plutona. Zdeněk Váňa jej spojuje se starořeckým naus a latinským navis ve významu „loď“ a poukazuje na víru převážení duší do podsvětí na lodích a na severské pohřby na lodích.[1] Představa plavby přes řeku do podsvětí, známá především z antického Řecka, však není u Slovanů původní, ač je rozšířena ve většině Eurasie.[3] Vladimír Šmilauer jej vykládá z „nýti, (u)naviti“.[2]
Se jménem podsvětí souvisí také takzvaná kost návná, exostóza, která byla považována za příčinu smrti. Stejná představa je známa i Baltům, Litevci znali tuto kost jako navi-kaulis, Lotyši jako naves celinš. Východoslované nazývali dziady, svátek zemřelých, také navsky velikden.
Slovo ráj či irij již v předkřesťanské době označovalo sídlo blažených, Ibn Fadlán jej popisuje jako zelenou zahradu a al-Mas'údí zmiňuje že slovanské vdovy touží po upálení, aby mohly vejít se svým mužem do ráje.
Pohádky
Podsvětí se často objevuje ve slovanských pohádkách. K tomu, aby se do něj hrdina dostal, musí vynaložit značné úsilí, nachází se totiž za neproniknutelným hvozdem, ohnivou řekou, za mořem či pod mořem, pod zemí nebo naopak nad ní. Častý je také motiv výstupu na vysokou horu nebo sestupu do jeskyně či díry. Podsvětí vykazuje spojitost se sluncem, stojí zde paláce ze zlata a stříbra a hrdina se zde snaží získat zlatý poklad, zlatá jablka nebo ptáka Ohniváka.[4] Z podsvětí také přichází nebezpečný nepřítel, Kostěj, Vítr nebo drak, který do svého domova unáší člověka či si jej žádá za oběť.
Podsvětí v pohádkách, často nazývané třikrát desáté království, má spíše podobu světa mocných přízračných bytostí než světa mrtvých duší. Na cestu do něj hrdina potřebuje pomoc psychopompa, nejčastěji Baby Jagy, stříbného ptáka, zázračného koně či žáby ve sklenice nebo kouzelného předmětu. Motiv cesty do podsvětí je nejspíše ovlivněn iniciačními rituály přijímání chlapců mezi dospělé.[5]
Revenanti
Návi jsou také skupina slovanských démonů vzniklých z lidí prostřednictvím nečisté či nepřirozené smrti, tedy revenantů.[6] Jedná se například o nekřtěnátka, děti zemřelé při porodu, mladé lidi zemřelé před svatbou, o ty, kteří před svatbou utekli nebo porušili věrnost milému či milé. Dále pak o mrtvé lupiče, čaroděje, zavražděné, utopené a mnoho jiných. Lidem jsou zpravidla nepřátelští a škodí jim.
Mezi návi patří mnoho ze slovanských démonů, například upíři, vlkodlaci, navky a slibky. Za návi jsou někdy také považovány rusalky a můry. Často se zjevují v podobě ptáků.
Související články
Reference
- ↑ a b VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 134.
- ↑ a b ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč. 1941, roč. 25, čís. 5–6, s. 176–177. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ PODBORSKÝ, Vladimír. Náboženství pravěkých Evropanů. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4178-1. S. 539.
- ↑ WILLIS, Roy. Mytologie světa. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-034-8. S. 120.
- ↑ WARNEROVÁ, Elizabeth. Ruské mýty. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-359-6. S. 55.
- ↑ SZYJEWSKI, Andrzej. Religia Słowian. Kraków: Wydawnictwo WAM, 2004. ISBN 83-7318-205-5. S. 266.
