Sichote-Aliň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele DvorapaBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značka: rychlé vrácení zpět
aktualizace
Řádek 21: Řádek 21:
| hornina = [[čedič|bazalty]], [[andezit]]y
| hornina = [[čedič|bazalty]], [[andezit]]y
| povodí =
| povodí =
}}
{{Infobox - světové dědictví
| název = Centrální Sichote-Aliň
| obrázek = Вид на долину р. Бикин с видовой площадки (гора Клин).jpg
| popisek =
| smluvní stát = Rusko
| typ = přírodní dědictví
| kritérium = x
| id = 766
| loc-map =
| oblast =
| rok =2001
| změna = 2018 (rozšíření)
| v ohrožení =
| poznámky =
| zeměpisná šířka = vypnuto
| zeměpisná délka =
| měřítko zobrazení souřadnic = <!--např. 500000 pro rozlehlé národní parky, 5000 pro jednotlivé domy; implicitně nastaveno 10000-->
}}
}}
'''Sichote-Aliň''' (''{{Vjazyce2|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě s údolím [[Ussuri]]. Ussuri sama a její pravé přítoky, například [[Chor]] a [[Bikin (řeka)|Bikin]], v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) [[Komsomolsk na Amuru]], [[Chabarovsk]], [[Ussurijsk]], [[Vladivostok]] a [[Nachodka]].
'''Sichote-Aliň''' (''{{Vjazyce2|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě s údolím [[Ussuri]]. Ussuri sama a její pravé přítoky, například [[Chor]] a [[Bikin (řeka)|Bikin]], v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) [[Komsomolsk na Amuru]], [[Chabarovsk]], [[Ussurijsk]], [[Vladivostok]] a [[Nachodka]].


Od roku 1935 je v pohoří [[přírodní rezervace Sichote-Aliň|stejnojmenná přírodní rezervace]] a od roku 2001 je část oblasti zařazena mezi [[Světové dědictví|Světová dědictví]] [[UNESCO]] mimo jiné ''„pro svůj význam pro přežití ohrožených druhů jako je [[morčák šupinatý]], [[výr Blakistonův]] a [[tygr ussurijský]]“''.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Central Sikhote-Alin | url = http://whc.unesco.org/en/list/766 | datum vydání = | datum přístupu = 2013-9-19 | vydavatel = [[UNESCO]] | jazyk = anglicky}}</ref>
Roku 1935 byla v pohoří vyhlášena [[přírodní rezervace Sichote-Aliň|stejnojmenná přírodní rezervace Sichote-Aliň]]. Ta byla v roce 2001 společně s nedalekou [[Goralijská zoologická rezervace|Goralijskou zoologickou rezervací]] zařazena mezi [[Světové dědictví|světové přírodní dědictví]] UNESCO. Pod jeho ochranu se v roce 2018 dostal i [[Národní parky v Rusku|národní park]] [[Národní park Bikin|Bikin]]. Souhrnná plocha těchto tří chráněných územích je 15&nbsp;668&nbsp;km². Jedinečnost této oblasti spočívá v promíchávání fauny a flóry typické pro severskou [[Tajga|tajgu]] (např. [[Rys ostrovid|rys]] nebo [[medvěd hnědý]]) s druhy subtropického regionu Mandžuska ([[tygr ussurijský]], [[medvěd ušatý]]).


== Geologie ==
== Geologie ==
Řádek 30: Řádek 48:


== Rostlinstvo a živočišstvo ==
== Rostlinstvo a živočišstvo ==
Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a žijí zde společně druhy ze [[tajga|tajgy]] (například [[sob polární]]) spolu s druhy typicky [[Tropický podnebný pás|tropickými]] (například [[medvěd ušatý]]). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například [[mikrobiota křížolistá]]. Zvláště významné jsou například zdejší populace [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]], [[levhart mandžuský|levharta mandžuského]], [[jeřáb mandžuský|jeřába mandžuského]] a [[jeřáb kápový|jeřába kápového]], ale z velkých savců zde žije i [[medvěd ušatý]], [[medvěd hnědý]], [[rosomák sibiřský]], [[kočka bengálská]], [[rys ostrovid]], [[vlk obecný]], [[vydra říční]], [[lasice hranostaj]], [[prase divoké]], [[jelen wapiti]], [[jelen sika]], [[srnec sibiřský]], [[kabar]] nebo [[goral východní]].
Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a žijí zde společně druhy ze [[tajga|tajgy]] (například [[sob polární]]) spolu s druhy typicky [[Tropický podnebný pás|tropickými]] (například [[medvěd ušatý]]). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například [[mikrobiota křížolistá]]. Zvláště významné jsou například zdejší populace [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]], [[levhart mandžuský|levharta mandžuského]], [[jeřáb mandžuský|jeřába mandžuského]] a [[jeřáb kápový|jeřába kápového]], ale z velkých savců zde žije i [[medvěd ušatý]], [[medvěd hnědý]], [[rosomák sibiřský]], [[kočka bengálská]], [[rys ostrovid]], [[vlk obecný]], [[vydra říční]], [[lasice hranostaj]], [[prase divoké]], [[Wapiti|jelen wapiti]], [[jelen sika]], [[srnec sibiřský]], [[kabar]] nebo [[goral východní]].


== Sichote-Aliň v kultuře ==
== Sichote-Aliň v kultuře ==
Řádek 38: Řádek 56:
=== Reference ===
=== Reference ===
{{překlad|sk|Sichote-Aliň|5290629|de|Sichote-Alin-Naturreservat|121491597|en|Sikhote-Alin|539542847}}
{{překlad|sk|Sichote-Aliň|5290629|de|Sichote-Alin-Naturreservat|121491597|en|Sikhote-Alin|539542847}}
<references />

=== Související článek ===
* [[Přírodní rezervace Sichote-Aliň]]

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
{{Světové dědictví - Rusko}}
* [http://whc.unesco.org/en/list/766 Sichote-Aliň na stránkách UNESCO] (anglicky)
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Řádek 51: Řádek 64:
[[Kategorie:Přímořský kraj]]
[[Kategorie:Přímořský kraj]]
[[Kategorie:Chabarovský kraj]]
[[Kategorie:Chabarovský kraj]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]

Verze z 29. 7. 2018, 15:23

Sichote-Aliň
Krajina v pohoří Sichote-Aliň
Krajina v pohoří Sichote-Aliň
Nejvyšší bod2077 m n. m. (Tordoki-Jani)
SvětadílAsie
StátRusko
Horninybazalty, andezity
Souřadnice45°19′59″ s. š., 136°10′1″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Centrální Sichote-Aliň
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státRuskoRusko Rusko
Typpřírodní dědictví
Kritériumx
Odkaz766 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2001 (25. zasedání)
Změny2018 (rozšíření)

Sichote-Aliň (rusky Сихотэ-Алинь) je pohoří sopečného původu v Přímořském a Chabarovském kraji na ruském dálném východě. Na severu a severozápadě je ohraničeno Amurem a jeho přítoky a na severovýchodě Tatarským průlivem, který odděluje od pevniny ostrov Sachalin. Na východě a jihu hraničí s Japonským mořem a na západě s údolím Ussuri. Ussuri sama a její pravé přítoky, například Chor a Bikin, v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je Tordoki Jani vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) Komsomolsk na Amuru, Chabarovsk, Ussurijsk, Vladivostok a Nachodka.

Roku 1935 byla v pohoří vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace Sichote-Aliň. Ta byla v roce 2001 společně s nedalekou Goralijskou zoologickou rezervací zařazena mezi světové přírodní dědictví UNESCO. Pod jeho ochranu se v roce 2018 dostal i národní park Bikin. Souhrnná plocha těchto tří chráněných územích je 15 668 km². Jedinečnost této oblasti spočívá v promíchávání fauny a flóry typické pro severskou tajgu (např. rys nebo medvěd hnědý) s druhy subtropického regionu Mandžuska (tygr ussurijský, medvěd ušatý).

Geologie

Pohoří je tvořeno převážně čedičovými až andezitovými horninami, při pobřeží Japonského moře převažují tholeitické čediče. Stáří převážné části hornin se odhaduje do miocénu a pliocénu, nejstarší projevy sopečné činnosti zasahují až do konce druhohor a nejmladší horniny jsou z počátku holocénu.

Rostlinstvo a živočišstvo

Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v mírném podnebném pásu a žijí zde společně druhy ze tajgy (například sob polární) spolu s druhy typicky tropickými (například medvěd ušatý). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například mikrobiota křížolistá. Zvláště významné jsou například zdejší populace tygra ussurijského, levharta mandžuského, jeřába mandžuského a jeřába kápového, ale z velkých savců zde žije i medvěd ušatý, medvěd hnědý, rosomák sibiřský, kočka bengálská, rys ostrovid, vlk obecný, vydra říční, lasice hranostaj, prase divoké, jelen wapiti, jelen sika, srnec sibiřský, kabar nebo goral východní.

Sichote-Aliň v kultuře

V desátých a dvacátých letech dvacátého století oblast prozkoumal Vladimir Klavdijevič Arseňjev, který o svých cestách napsal několik knih. Nejznámější z nich, Děrsu Uzala (1923) byla v roce 1975 zfilmována japonským režisérem Akirem Kurosawou a tento film získal ve světě mnohá ocenění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sichote-Aliň na slovenské Wikipedii, Sichote-Alin-Naturreservat na německé Wikipedii a Sikhote-Alin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Kulturní dědictví
Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek • Kižský pogost • Kreml a Rudé náměstí v Moskvě • Historické památky Novgorodu a okolí • Kulturní a historický komplex Soloveckých ostrovů • Bílé památky Vladimiru a Suzdalu • Architektonický komplex Trojicko-sergijevské lávry v Sergijevě Posadu • Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském • Historický a architektonický komplex Kazaňského kremlu • Komplex Ferapontova kláštera • Citadela, staré město a opevnění Derbentu • Komplex Novoděvičího kláštera • Historické centrum Jaroslavle • Struveho geodetický oblouk • Starobylé město Chersonésos a jeho chora (sporné) • Bulgarský historický a archeologický komplex • Chrám a klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice v ostrovním městě Svijažsku • Chrámy pskovské architektonické školy • Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře • Astronomické observatoře Kazaňské federální univerzity
Přírodní dědictví
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sichote-Aliň&oldid=16276093“