Jezuitská kolej (Kutná Hora): Porovnání verzí

Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Poloha
Adresa	Kutná Hora-Vnitřní Město, Česko
Ulice	Barborská
Souřadnice	49°56′46,68″ s. š., 15°15′49,32″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	29963/2-1043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 7. 2018, 18:52

Jezuitská kolej v Kutné hoře je barokní stavba z let 1667–1750 postavená podle návrhu významného italského, v Praze působícího architekta Giovanniho Domenica Orsiho.

Historie

Již v roce 1624 potvrdil Ferdinand II. Habsburský záměr vybudovat v Kutné Hoře jezuitskou kolej. Jezuité přišli do nekatolické Kutné Hory na pozvání nejvyššího mincmistra a reformačního komisaře Viléma Ilburka z Vřesovic roku 1626.^[1] Místo pro kolej však bylo určeno až císařovým dekretem z 18. dubna 1633. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale za hradbami v prostoru mezi Hrádkem a Chrámem svaté Barbory, nepochybně proto, že v centru města by nebylo možné bez nákladného vykupování měšťanských domů a jejich následných demolic postavit kolej plánované velikosti.

Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. 2. března 1667 uzavřel rektor koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem Giovannim Domenico Orsim. Již 1. října 1666 byla budoucí stavba vyměřena a 8. května byl slavnostně položen základní kámen. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve 1. listopadu 1678 se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Orsi založil stavbu velmi důkladně, včetně systému odvádění spodní a splaškové vody. Zemina vytěžená při stavbě severního křídla byla užita pro vyrovnání terénu podél východního křídla a vytvoření terasy pro pozdější galerii soch světců. Po smrti Orsiho (1679) pokračovala ve stavbě podle původního plánu stavební huť Carla Luraga. Východní křídlo koleje má délku 180 m a je členěno 33 okenními osami. Roku 1716 byla dokončena nárožní věž proti kostelu sv. Barbory, realizace plánovaného jižního křídla ale neproběhla.

V té době byla již hotova terasa před kolejí. Rozsáhlá sochařská výzdoba, pro kterou je tento prostor přirovnáván ke Karlovu mostu v Praze, byla zhotovena mezi lety 1709–1716. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař František Baugut.

Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující kuchyň a v prvním nadzemním patře velký letní refektář. Při rekonstrukci v letech 2004-2010 zde byly odkryty raně barokní nástěnné malby, jejichž autorem je patrně jezuitský malíř Hermann Schmidt.^[2] V letech 1721-1733 byla na raně barokních základech středního křídla zbudována věž. Na stavbě tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, je doložen Kilián Ignác Dientzenhofer. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku 1750. Ještě předtím vznikla krytá visutá chodba z koleje do chrámu sv. Barbory. Podle archivních zpráv se v přízemí severního křídla nacházela barokní lékárna se zdobenou klenbou a na blíže neurčeném místě bylo v prvním patře koleje divadlo, které procházelo dvěma podlažími.^[1]

Po zrušení řádu roku 1773 sloužila kolej jako vojenská kasárna a špitál. V letech 1776–77, 1843–44 a 1856–58 proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některé interiéry pro osádku kolem 1000 vojáků a ve dvorním traktu byly přistavěny tři záchodové věže. Výraznou změnou exteriéru pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.

Roku 1988 byla Jezuitská kolej rozhodnutím vlády ČR určena jako budoucí sídlo Středočeské galerie. Rozsáhlé archeologické a stavebně-historické průzkumy a rekonstrukce probíhaly v letech 2004-2010, kdy byla Středočeská galerie v Kutné Hoře (GASK) slavnostně otevřena. Během těchto prací byla např. objevena na druhém nádvoří vzácná barokní pec na vápno, která pochází z doby budování koleje.^[2]

Popis

Rozsáhlá budova koleje měla být původně vybudována na souměrném půdorysu ve tvaru písmene E. Protože však nebylo vybudováno jižní křídlo, má budova tvar písmene F.

Vznosná, dvoupatrová budova s nárožními věžemi, jež lze charakterizovat jako čtyřboké se skosenými nárožími, je členěna pomocí raně barokního štukového tvarosloví. Přízemí budovy zaujímá bosáž na kterou nasedají pilastry vysokého řádu, nad nimiž jsou uplatněny úseky kompletního kladí. Okenní osy jsou v prostoru mezi prvním a druhým patrem zdůrazněny vpadlými poli. Členění fasády je dále obohaceno vloženými lisénovými rámy. V přízemí jsou okna vložena do slepé arkády. Horizontálně je průčelí obohaceno zdvojením oken středního a bočních rizalitů.

Interiér koleje je ve všech křídlech řešen jako dvojtrakt s užší průběžnou chodbou situovanou poněkud nezvykle při vnitřním průčelí. Architektonické působení rozměrného hlavního průčelí bylo výrazně pozměněno demolicí střední věže v 19. století.

Původní Orsiho plán (půdorys prvního patra)
terasa se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje
východní průčelí
severní průčelí s nárožní věží
panorama koleje s kostelem sv. Barbory

Reference

↑ ^a ^b Jindřich Záhorka, in Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 67-69
↑ ^a ^b Markéta Vinglerová, in: Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 58

Literatura

Chrobák Ondřej a kol., Galerie Středočeského kraje: Východiska, prostředky a cíle transformace, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora 2009, ISBN 80-7056-156-0
VLČEK, Pavel a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 2002, ISBN 80-85983-17-6, S. 324–327.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jezuitská kolej v Kutné Hoře na Wikimedia Commons
Informace o budově na webu Českého muzea výtvarného umění
fotogalerie Jezuitské koleje a galerie soch

[Záhorka-1] Jindřich Záhorka, in Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 67-69

[Vinglerová-2] Markéta Vinglerová, in: Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 58

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{infobox - budova}}
-[[Soubor:Kutna Hora - Jesuite college.jpg|thumb|Jezuitská kolej v&nbsp;Kutné Hoře]][[Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora) (4).jpg|thumb|Kolej jezuitská (Kutná Hora)]][[Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora).jpg|thumb|Kolej jezuitská (Kutná Hora)]][[Soubor:Kutna Hora Jezuitska kolej stara kolej.JPG|thumb|Stará kolej (čp.54)]]
 '''Jezuitská kolej v&nbsp;Kutné hoře''' je [[Baroko|barokní]] stavba z&nbsp;let [[1667]]–[[1750]] postavená podle návrhu významného [[Itálie|italského]], v [[Praha|Praze]] působícího architekta [[Giovanni Domenico Orsi|Giovanniho Domenica Orsiho]].
 == Historie ==
-Již v roce [[1624]] potvrdil [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II. Habsburský]] záměr vybudovat v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] [[Jezuitská kolej|jezuitskou kolej]]. Místo pro kolej však bylo určeno až císařovým [[Dekret (listina)|dekretem]] z [[18. duben|18. dubna]] [[1633]]. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale za [[hradba]]mi v prostoru mezi [[Hrádek (Kutná Hora)|Hrádkem]] a [[Chrám svaté Barbory|Chrámem svaté Barbory]], nepochybně proto, že v centru města by nebylo možné bez nákladného vykupování [[měšťanský dům|měšťanských domů]] a jejich následných [[Demolice|demolic]] postavit kolej plánované velikosti.
+Již v roce [[1624]] potvrdil [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II. Habsburský]] záměr vybudovat v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou kolej]]. [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]] přišli do nekatolické Kutné Hory na pozvání nejvyššího mincmistra a reformačního komisaře Viléma Ilburka z Vřesovic roku 1626.<ref name= Záhorka>Jindřich Záhorka, in Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 67-69</ref> Místo pro kolej však bylo určeno až císařovým [[dekret]]em z [[18. duben|18. dubna]] [[1633]]. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale za [[hradba]]mi v prostoru mezi [[Hrádek (Kutná Hora)|Hrádkem]] a [[Chrám svaté Barbory|Chrámem svaté Barbory]], nepochybně proto, že v centru města by nebylo možné bez nákladného vykupování měšťanských domů a jejich následných [[Demolice|demolic]] postavit kolej plánované velikosti.
-[[Soubor:KUTNA HORA (js) 16.jpg|thumb|upright|left|tesara se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje]]
-Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Stavba pokračovala dlouhým východním křídlem. [[2. říjen|2. října]] [[1721]] byl položen základní kámen jižní nárožní věže. Realizace plánovaného jižního křídla neproběhla.
+Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Orsi založil stavbu velmi důkladně, včetně systému odvádění spodní a splaškové vody. Zemina vytěžená při stavbě severního křídla byla užita pro vyrovnání terénu podél východního křídla a vytvoření terasy pro pozdější galerii soch světců. Po smrti Orsiho (1679) pokračovala ve stavbě podle původního plánu stavební huť [[Carlo Lurago|Carla Luraga]]. Východní křídlo koleje má délku 180 m a je členěno 33 okenními osami. Roku 1716 byla dokončena nárožní věž proti kostelu sv. Barbory, realizace plánovaného jižního křídla ale neproběhla.
-V té době byla již hotova [[terasa (stavba)|terasa]] před kolejí. [[Sousoší světců na terase před Jezuitskou kolejí v Kutné Hoře|Rozsáhlá sochařská výzdoba]], pro kterou je tento prostor přirovnáván ke [[Karlův most|Karlovu mostu]] v Praze, byla zhotovena mezi lety [[1709]]–[[1716]]. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař [[František Baugut]].
+V té době byla již hotova [[terasa (stavba)|terasa]] před kolejí. [[Sousoší světců na terase před jezuitskou kolejí v Kutné Hoře|Rozsáhlá sochařská výzdoba]], pro kterou je tento prostor přirovnáván ke [[Karlův most|Karlovu mostu]] v Praze, byla zhotovena mezi lety [[1709]]–[[1716]]. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař [[František Baugut]].
-Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující velký letní [[refektář]]. Ve třicátých letech je na budování tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, doložen [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku [[1750]].
+Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující kuchyň a v prvním nadzemním patře velký letní [[refektář]]. Při rekonstrukci v letech 2004-2010 zde byly odkryty raně barokní nástěnné malby, jejichž autorem je patrně jezuitský malíř Hermann Schmidt.<ref name= Vinglerová>Markéta Vinglerová, in: Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 58</ref> V letech 1721-1733 byla na raně barokních základech středního křídla zbudována věž. Na stavbě tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, je doložen [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku [[1750]]. Ještě předtím vznikla krytá visutá chodba z koleje do chrámu sv. Barbory. Podle archivních zpráv se v přízemí severního křídla nacházela barokní lékárna se zdobenou klenbou a na blíže neurčeném místě bylo v prvním patře koleje divadlo, které procházelo dvěma podlažími.<ref name= Záhorka />
-Po zrušení řádu roku [[1773]] sloužila kolej [[Vojenský erár|vojenskému eráru]]. V letech [[1776]]–[[1777|77]], [[1843]]–[[1844|44]] a [[1856]]–[[1858|58]] proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některé [[interiér]]y. Výraznou změnou [[exteriér]]u pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.
+Po zrušení řádu roku [[1773]] sloužila kolej jako vojenská kasárna a špitál. V letech [[1776]]–[[1777|77]], [[1843]]–[[1844|44]] a [[1856]]–[[1858|58]] proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některé [[interiér]]y pro osádku kolem 1000 vojáků a ve dvorním traktu byly přistavěny tři záchodové věže. Výraznou změnou [[exteriér]]u pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.
+Roku 1988 byla Jezuitská kolej rozhodnutím vlády ČR určena jako budoucí sídlo Středočeské galerie. Rozsáhlé archeologické a stavebně-historické průzkumy a rekonstrukce probíhaly v letech 2004-2010, kdy byla Středočeská galerie v Kutné Hoře (GASK) slavnostně otevřena. Během těchto prací byla např. objevena na druhém nádvoří vzácná barokní pec na vápno, která pochází z doby budování koleje.<ref name= Vinglerová />
 == Popis ==
-[[Soubor:Orsi01.jpg|thumb|Původní Orsiho plán (půdorys prvního patra), který v této podobě nebyl realizován zcela]]
 Rozsáhlá budova koleje měla být původně vybudována na souměrném [[půdorys]]u ve tvaru písmene E. Protože však nebylo vybudováno jižní křídlo, má budova tvar písmene F.
@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Interiér koleje je ve všech [[křídlo (architektura)|křídlech]] řešen jako [[dvojtrakt]] s užší průběžnou chodbou situovanou poněkud nezvykle při vnitřním [[průčelí]]. Architektonické působení rozměrného hlavního průčelí bylo výrazně pozměněno demolicí střední věže v [[19. století]].
+<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="5">
+Soubor:Orsi01.jpg|Původní Orsiho plán (půdorys prvního patra)
+Soubor:KUTNA HORA (js) 16.jpg|terasa se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje
+Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora) (4).jpg|východní průčelí
+File:View from Smíškova street of Jesuit college in Kutná Hora, Kutná Hora District.JPG|severní průčelí s nárožní věží
+Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora).jpg|panorama koleje s kostelem sv. Barbory
+</gallery>
-== Odkazy ==
+== Reference ==
+<references />
-=== Reference ===
+== Literatura ==
+* Chrobák Ondřej a kol., Galerie Středočeského kraje: Východiska, prostředky a cíle transformace, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora 2009, ISBN 80-7056-156-0
 * [[Pavel Vlček|VLČEK, Pavel]] a kol.: ''Encyklopedie českých klášterů'', [[Libri]], Praha 2002, ISBN 80-85983-17-6, S. 324–327.
-=== Externí odkazy ===
+== Externí odkazy ==
 * {{Commonscat}}
 * [http://www.cmvu.cz/cz365m-/jezuitska-kolej/ Informace o budově na webu Českého muzea výtvarného umění]