Pád lokomotivy do Smědé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
bylo - už se to odklidilo
m →‎Průběh nehody: Oprava fyzikálních jednotek.
Řádek 171: Řádek 171:
| strany = 109
| strany = 109
| isbn = 80-86424-17-0
| isbn = 80-86424-17-0
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za jeden den 1200&nbsp;milimetrů srážek, což jinak odpovídá celoročnímu [[Srážky|srážkovému]] úhrnu.<ref name="osudove-okamziky">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za jeden den 1200&nbsp;mililitrů srážek, což jinak odpovídá celoročnímu [[Srážky|srážkovému]] úhrnu.<ref name="osudove-okamziky">{{Citace elektronické monografie
| titul = Osudové okamžiky
| titul = Osudové okamžiky
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/

Verze z 4. 7. 2018, 10:18

Pád lokomotivy do Smědé
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018)
Čas
Datum 4. července 1958
Místo Frýdlant
ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Stát Československo
Železniční trať 037
Provozovatel ČSD
Příčina pád lokomotivy z podemletého náspu
Úmrtí 3
Částečný průběh trati
Legenda
Chybí seznam

Pád lokomotivy do Smědé bylo železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od Frýdlantu na severu České republiky. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep železniční tratěLiberce do Frýdlantu a Závidova, který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost a odložili ji beze stíhání viníků.

V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat naučnou stezku, jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.

Lokalita

Historie a místopis

Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Závidova, začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873.[1] Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.[2] Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant.[3]

Přírodní podmínky

Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v jejím okolí již od dob středověku.[4] Záplavy zde jsou navíc časté.[5] Vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702,[6] dále 1804, 1858.[7] Další povodně oblast zasáhly roku 1897, stejně jako během 20. století,[8] anebo na počátku 21. století v letech 2002 a 2010.[5]

Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958.[9] Na počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.[10] Během nich vystoupala voda ve Frýdlantě do výše 360 centimetrů.[4] Voda mimo jiné odnesla starý dřevěný splav pod zámkem[11] a podemlela násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu.[9]

Průběh nehody

Čelní pohled na parní lokomotivu černé barvy
Parní lokomotiva řady 354.1 zvaná „Všudybylka“

Dne 4. července 1958,[12] byť některé zdroje uvádějí den předchozí,[7] během dešťů napršelo za jeden den 1200 mililitrů srážek, což jinak odpovídá celoročnímu srážkovému úhrnu.[13] Tehdy asi ve 14.30 hodin vyjížděl z Liberce železniční vlak tažený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“.[13][14] Službu na ní tehdy měla liberecká četa ve složení strojvedoucí Zahradníček a topič Hušek.[12] V rozporu s předpisy byl na lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,[13] topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za dobré školní vysvědčení.[12] Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.[9][11] Pro něj to navíc měla údajně být poslední jízda.[14] Cíl měl vlak naplánovaný ve Frýdlantě.[14]Raspenavě, tedy v poslední stanici před konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na hrozící nebezpečí v posledním úseku.[13]

Pád lokomotivy do Smědé (Česko)
Poloha místa nehody na mapě České republiky

Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod projíždějícím vlakem.[11] Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z náspu se převrátila o 360°. Zastavila se až v korytu řeky, kde zůstala stát na svých kolech. Vzhledem k tomu, že se zbylé železniční vozy od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo bezprostředně ke zřícení dalších vozů do Smědé[14] (nakonec se zřítily i s náspem, ale až po evakuaci cestujících[13]). Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na lokomotivě.[10] Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.[14]

Po nehodě

Lokomotiva pak ještě v řece několik týdnů zůstala stát a po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v řece kolem ní koupaly.[14] Vlastnímu železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve svých příspěvcích v periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na činnost dělníků v továrnách a závodech.[14] Během vyprošťování byl jeden z vojínů smrtelně zraněn přetrženým ocelovým lanem.[13] Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za mimořádnou událost, na které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.[13] K rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.[14]

Roku 2003 natočil režisér Ludvík Klega pro Českou televizi o nehodě dokument z cyklu Osudové okamžiky nazvaný „Frýdlant v Čechách 1958“.[13]

V roce 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v krajině Trojzemí“ opravit křížovou cestu z roku 1737, která vede na Křížový vrch.[15] Spolu s tím nechalo v rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zbudovat naučnou stezku o osmi zastaveních, z nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z roku 1958.[16]

Odkazy

Reference

  1. VURSTA, Pavel. Vývoj železniční dopravy. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. [Dále jen Vursta]. ISBN 80-86424-18-9. S. 93.
  2. Vursta, s. 94.
  3. Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  4. a b VONIČKA, Pavel; BURDA, Jan; HONSA, Ivo; MAZÁNKOVÁ, Šárka. Příroda Frýdlantska. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2010. 246 s. ISBN 978-80-87095-04-1. Kapitola Atmosférické srážky, s. 71. [Dále jen Vonička, Burda, Honsa, Mazánková]. 
  5. a b ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Frýdlantsko: povodeň na kopci, s. 56. 
  6. ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Historie povodní na Frýdlantsku, s. 170. [Dále jen Čížek, Cílek: Historie]. 
  7. a b Čížek, Cílek: Historie, s. 174.
  8. Čížek, Cílek: Historie, s. 175.
  9. a b c Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s. 72.
  10. a b KARPAŠ, Roman. Klimatografie. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 11.
  11. a b c ŘEHÁČEK, Marek. Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách. 1. vyd. Liberec: Kalendář Liberecka, 2009. 280 s. ISBN 978-80-87213-03-2. Kapitola Vody Frýdlantska, s. 37. 
  12. a b c KARPAŠ, Roman. Stalo se na severu Čech 1900/2000. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 207 s. ISBN 80-86424-17-0. S. 109. 
  13. a b c d e f g h Osudové okamžiky [online]. Ostrava: Česká televize, 2003 [cit. 2018-06-30]. Kapitola Frýdlant v Čechách 1958. Dostupné online. 
  14. a b c d e f g h Frýdlant v Čechách [online]. Plzeň: Plzeňští strojvůdci [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  15. MIKULIČKA, Jan. Do Frýdlantu se vrátí křížová cesta, železniční neštěstí připomene deska. iDNES.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  16. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Nová naučná stezka připomene i železniční neštěstí. Deník [online]. 2017-01-08 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy