Dva tisíce slov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 79.110.37.6 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 78.136.155.45
značka: rychlé vrácení zpět
pridal jsem doplnujci informaci o tom kde byla petice sepsana
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
'''Dva tisíce slov''' (úplný název '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968|pražského jara]]. Zatímco ''[[Akční program KSČ]]'' byl výzvou k reformě komunistické strany, ''Dva tisíce slov'' obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace|politické normalizace]], dokument ''Dva tisíce slov'' označilo za [[kontrarevoluce|kontrarevoluční]].
'''Dva tisíce slov''' (úplný název '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968|pražského jara]]. Zatímco ''[[Akční program KSČ]]'' byl výzvou k reformě komunistické strany, ''Dva tisíce slov'' obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace|politické normalizace]], dokument ''Dva tisíce slov'' označilo za [[kontrarevoluce|kontrarevoluční]].


Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] – [[Otto Wichterle|Otty Wichterleho]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen|27.&nbsp;června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla 26.&nbsp;června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] („Cenzura je nepřípustná“).<ref>Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1513 Dostupné online.]</ref> Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.
Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] – [[Otto Wichterle|Otty Wichterleho]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]] v hotelu Union v Praze na Ostrčilově náměstí. Text vyšel [[27. červen|27.&nbsp;června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla 26.&nbsp;června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] („Cenzura je nepřípustná“).<ref>Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1513 Dostupné online.]</ref> Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.


Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]] [[Samuel Kodaj]] za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Srpnem 1968]] prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.<ref>{{Citace elektronické monografie
Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]] [[Samuel Kodaj]] za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Srpnem 1968]] prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.<ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 2. 7. 2018, 17:05

Dva tisíce slov (úplný název Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení KSČ je odmítlo a později, v době tzv. politické normalizace, dokument Dva tisíce slov označilo za kontrarevoluční.

Dokument vznikl na podnět pracovníků Československé akademie vědOtty Wichterleho, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel Ludvík Vaculík v hotelu Union v Praze na Ostrčilově náměstí. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura („Cenzura je nepřípustná“).[1] Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.

Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník Československé lidové armády Samuel Kodaj za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před Srpnem 1968 prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.[2]

V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni.

Odkazy

Reference

  1. Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. Dostupné online.
  2. Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy