Vladimír Škutina: Porovnání verzí
m →Beletrie: typo |
m →Životopis: čárka |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
Jednalo se o jednoho z nejznámějších [[Politický vězeň|politických vězňů]] souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že československý prezident [[Antonín Novotný]] je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl nicméně dostal podmínku. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásil, že je Novotný vůl. Za to byl [[Věznice|vězněn]] od května [[1962]] do února [[1963]]. V letech [[1969]]–[[1974]] byl vězněn znovu, mimo jiné za televizní vysílání v roce [[1968]]. Po podpisu [[Charta 77|Charty 77]] byl v roce [[1978]] nucen [[Emigrace|emigrovat]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]]<ref name="Adamovič">{{Citace monografie |
Jednalo se o jednoho z nejznámějších [[Politický vězeň|politických vězňů]] souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že československý prezident [[Antonín Novotný]] je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl, nicméně dostal podmínku. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásil, že je Novotný vůl. Za to byl [[Věznice|vězněn]] od května [[1962]] do února [[1963]]. V letech [[1969]]–[[1974]] byl vězněn znovu, mimo jiné za televizní vysílání v roce [[1968]]. Po podpisu [[Charta 77|Charty 77]] byl v roce [[1978]] nucen [[Emigrace|emigrovat]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]]<ref name="Adamovič">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Adamovič |
| příjmení = Adamovič |
||
| příjmení2 = Neff |
| příjmení2 = Neff |
||
Verze z 14. 6. 2018, 11:58
| Vladimír Škutina | |
|---|---|
| Narození | 16. ledna 1931 Praha |
| Úmrtí | 19. srpna 1995 (ve věku 64 let), 19. července 1995 (ve věku 64 let) nebo 20. srpna 1995 (ve věku 64 let) Praha |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | spisovatel, publicista, dramaturg a scenárista |
| Zaměstnavatel | Československá televize |
| Politická strana | Česká strana národně sociální |
| Choť | Eva Křížová-Dobiášová (od 1955) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Škutina (16. ledna 1931 – 19. srpna 1995) byl český humorista, publicista, spisovatel a autor televizních seriálů. Po válce byl také členem organizace Junáka – 22. středisko "Šipka", Praha.
Životopis
Jednalo se o jednoho z nejznámějších politických vězňů souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že československý prezident Antonín Novotný je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl, nicméně dostal podmínku. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásil, že je Novotný vůl. Za to byl vězněn od května 1962 do února 1963. V letech 1969–1974 byl vězněn znovu, mimo jiné za televizní vysílání v roce 1968. Po podpisu Charty 77 byl v roce 1978 nucen emigrovat do Švýcarska[1]. Po Sametové revoluci se vrátil do Prahy, kde se stal členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí.
V 50. letech působil jako filmový scenárista. Podílel se například na filmu Hvězda jede na jih z roku 1958. V letech 1967 až 1969 působil jako redaktor Československé televize a byl spoluautorem revue a seriálů jako: Půjčovna talentů, Ztracená revue, Jezdec a smrt, Kriminalistická laboratoř. Největší popularity dosáhl cyklem rozhovorů: Co tomu říkáte, pane Werichu? vysílaných v Československé televizi průběhu roku 1968, část zvukového záznamu z tohoto pořadu byla na počátku 90. let vydána i na gramofonové desce a CD disku.
V 90. letech se jeho jméno objevilo v Cibulkových seznamech agentů StB.
Dílo
Beletrie
- Bez vavřínů. Povídky o českých vynálezcích (1953)
- Pět kotoulů nazad. Humoresky z pravěku sportu (1955)
- Kriminalistická laboratoř (1966) - s J. Šiklem
- Kriminalistický archiv (1967) - s J. Šiklem
- Jezdec a smrt (1968)
- Kriminalistické případy (1969) - s J. Šiklem
- Kriminalistický případ s opicí (1969)
- Prezidentův vězeň (1969)
- Variace na zločin (1970) - s J. Šiklem
- Rodič v síti (1978)
- Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů (1979)
- Škutiniády (1979)
- Zehn Millionen Schwejks (1979)
- Svět jako skleněná duhová kulička (1979)
- Máš na hlavě zahrádku, řekli moji rozkošní spolužáci (1980)
- Kriminalistický případ s autoporodem (1981)
- Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu! (1981)
- ...a na hrušce sedí diktátor, Vagon strachu (1981) - s J. Gillarem
- Josef Švejk a Josef K., dva osamělí chodci na Karlově mostě (1982) - s J. Gillarem
- Mrtvá babička na střeše automobilu a její záhadné zmizení (1983)
- Zurück ins Paradies, Adam! (1983) - s J. Gillarem
- Die blaue Lachmöwe (1985)
- Kde bydlí čas (1985)
- Lenin v Curychu. Padělaná vražda (1985) - s J. Gillarem a J. Hochmanem
- Přesilovka (1986) - s V. Valentou
- Ukradený Ježíšek (1988)
- Padělané vraždy 1, 2 (1991) - s J. Gillarem
- Vražda pro Madonu (1992)
Publicistika
- Hrdinové filmové veselohry (1958);
- Friss die Hälfte (1982)
- Martina (1984)
- Humor als Waffe (1987)
- Český šlechtic František Schwarzenberg (1989)
- Masarykové v Ženevě (1989)
- Rusové přicházejí... a odcházejí (1990)
- Was ist Film? (1990)
- Was ist Komik? (1990)
- Was ist Oper? (1990)
- Hana (1991)
- Stress po česku (1992) - s J. Hovorkou a E. Křížovou
- Sága rodu Koželuhů (1992)[2]
Odkazy
Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Škutina, Vladimír, s. 215.
- ↑ http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=438
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Škutina
- Mrzí mě pár věcí... pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný Vladimíru Škutinovi, obsahuje řadu unikátních nahrávek s hlasem Vladimíra Škutiny z vysílání Rádia Svobodná Evropa, podrobně se také zabývá jeho spoluprací se Státní bezpečností.
