Josef Smítka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 7 bajtů ,  před 2 lety
(formulační chyba, movitý nemůže být jedinec, ale pouze majetek)
[[Soubor:Josef a Marie Smítkovi.png|náhled|Rodiče českého horolezce Josefa Smítky]]Josef (mezi přáteli známý jako Joska) Smítka se narodil [[21. prosinec|21. prosince]] [[1919]] v [[Turnov]]ě Josefovi a Marii Smítkovým jako jejich první a jediné dítě. Rodina vlastnila polovinu vily - dvojdomu (druhou část vlastnil bratr Marie Smítkové). Dům dodnes stojí v ulici Komenského v turnovské místní části Hruštice.
 
Otec zastával vedoucí funkci na [[Československá pošta|Československé Poštěpoště]] v [[Turnov|Turnově]]. Měl na starosti péči o [[Telegrafie|telegrafní vedení]]. Rodina patřila k turnovské honoraci. Josef Smítka starší vlastnil první [[Aero (automobil)|Aerovku]] ve městě. Ve třicátých letech měli automobily dva.
 
Josef Smítka starší plánoval, že syn nastoupí na telekomunikační oddělení na poště jako jeho nástupce. Po ukončení turnovské měšťanky proto šel Joska do učení na telegrafního mechanika do [[Pardubice|Pardubic]] a později na průmyslovou školu.
[[Vlasta Štáflová]] byla spisovatelka (pohádky a dívčí romány) a horolezkyně. Její manžel, o 23 let starší malíř a grafik [[Otakar Štáfl]] měl několik let pronajatou turistickou chatu ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] u [[Popradské pleso|Popradského plesa]]. Štáfl byl též ideový otec „[[Symbolický hřbitov obětí Tater|Cintorínu]]“ pod [[Ostrva|Ostrvou]]. V roce [[1939]] byli oba nuceni z Tater odejít.
 
Smítku si Štáflová oblíbila. Byl v příkrém rozporu protis lázeňskélázeňskou smetáncesmetánkou z [[Praha|Prahy]] – většinou vzdělanýchvzdělanými a zámožnýchzámožnými lidílidmi, kteří se drželi zpátky. Vévodil partě špinavých a roztrhaných kluků těsně po pubertě z dělnických rodin, často nezaměstnaných a s levicovým smýšlením. Sám Smítka utíkal ze zaměstnání, aby měl víc času na lezení. A navíc byl nejlepší lezec. Imponoval jí také svou povahou. Byl živelný, buřič a výtržník. Nevadilo jí ani, že býval hrubý a vulgární.
 
Smítka ji bral do skal, zdolali společně ''Dračí stěnu''. Zkušenosti z tohoto zážitku zúročila Štáflová v knize pro děti [[Kavče z Dračích skal]], která vyšla po její smrti v roce [[1945]]. Absolvovala i jiné těžké výstupy, například ''Barthovu spáru''.
[[Soubor:Smítkova jeskyně 1.jpg|náhled|Smítkova jeskyně, nebo také bivak na Slunečné, kde se Smítka za Druhé světové války ukrýval]]Po krátkém ukrývání v [[Praha|Praze]] se přesunul do ''Skaláku'' (z Prahy jel do [[Sedmihorky|Sedmihorek]] na kole), který dobře znal a věděl, kde se ukrýt. Nejčastěji pobýval v jeskyni na ''Slunečné věži''. I přes nebezpečí zatčení chodil Smítka do [[Turnov|Turnova]] a do [[Železný Brod|Železného Brodu]] do kina. Za tmy pak chodil i domů i přesto, že byl jejich dům kvůli vypsané odměně na Smítkovu hlavu hlídán českými četníky přestrojenými v civilu.
 
Během [[Druhá světová válka|Druhédruhé světové války]] zemřela jeho matka Marie (podle vzpomínek pamětníků spáchala sebevraždu). Jeho otec ještě za jejího života chodil s v té době padesátiletou bezdětnou učitelkou hry na klavír Marií Lamplovou, kterou si po smrti manželky vzal. Marie Lamplová - Smítková se pak o Josefa Smítku mladšího starala, kdykoliv přišel ze skal domů.
 
Na podzim [[1944]] byl Smítkův úkryt v jeskyni pod ''Janovou vyhlídkou'' v blízkosti hradu [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]] vyzrazen. Horolezci si nedávali pozor, mysleli si, že je ve skalách nikdo nenajde. [[Karel Chlum|Karla Chluma]] a [[Bohumil Habr|Bohumila Habra]], kteří se též vyhýbali totálnímu nasazení, zatkli. Smítka se zachránil skokem ze skalního okna do šestimetrové hloubky a doprovázený střelbou z pušek četníkům unikl.
Josef Smítka, po popravě jediného syna bezdětný, si po válce vzal na výchovu syna svého bratra (tedy bratrance Josefa Smítky mladšího) Aloise Smítku. Nechal ho vyučit na elektrikáře, zaplatil mu svatbu a začátkem padesátých let ho nechal i s jeho rodinou bydlet ve svém domě.
 
Po smrti jeho druhé manželky, Marie Lamplové - Smítkové, se Josef Smítka starší oženil po třetí. Bylo mu tehdy již 65 let. Jeho třetí žena byla o desítky let mladší a bydlela u něho původně v podnájmu. Chodil s ní ještě za života jeho druhé manželky. Chtěla dům pro svou dceru a na rodinu Aloise Smítky proto volala pod různými záminkami policii. Alois Smítka pak pod tlakem i s rodinou (manželka Marie a dvě dcery) z domu začátkem šedesátých let 20. století odešel.
 
=== Politické názory a povahové rysy ===
 
=== Knižní a filmové zpracování ===
Prvním literárním zpracováním (stylem četba pro mládež), které se skutečnému příběhu přibližuje nejvíce, je útlá kniha ''Kamarád ze skal'' od [[Josef Štyrsa|Josefa Štyrsy]], z roku 1959, zejména poslední strana textu je však politicky zabarvená. Námitky k popisu Joskova vztahu s pražskými horolezci, které v knize očerňuje Štyrsa, zmínil Antonín Schier, v materiálu ''Svým synům o počátcích českého horolezectví''.<ref>[http://www.skalnioblasti.cz/4_history/5_history_index.asp?history_cmd=11view&id=1221 Antonín Schier: ''Svým synům o počátcích českého horolezectví'', str. 22] (archiv bibliografie na webu Skalnioblasti.cz)</ref>. Oproti knize, stejnojmenný černobílý dokument Československé televize z roku 1974 (Mojmír Hošt) byl již silně politicky zneužitý. Jako neutrální lze v porovnání se starším dokumentem a novějším filmem označit grotesku Davida Svárovského: ''Tenkrát v ráji, aneb damals im paradies'' z roku 2011.
 
[[Josef Urban (spisovatel)|Josef Urban]] podle jeho osudů napsal knihu s názvem ''Tenkrát v ráji'', kterou vydalo nakladatelství [[Nakladatelství Fragment|Fragment]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Benediktová|jméno=Jana|titul=Tenkrát v ráji bylo průměrně|periodikum=Česká televize|vydavatel=|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1560602-tenkrat-v-raji-bylo-prumerne|datum vydání=2015-07-16|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Kniha se ale setkala u pamětníků s kritikou ohledně nedostatečné věrohodnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Flanderka|jméno=Tomáš|titul=Tenkrát v ráji|periodikum=Hruboskalsko|vydavatel=|url=http://www.hruboskalsko.cz/3index.asp?cmd=45&rok=2015&uin=%7BCCFB6534-CC80-4FA3-B402-9A20CF36530D%7D|datum vydání=[květen 2015]|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Urban začal připravovat také [[Tenkrát v ráji|stejnojmenný film]], který zrežírovali [[Daniel Krzywoň]], [[Peter Pálka]] a [[Lordan Zafranović]]. Smítku v něm hraje vodní slalomář [[Vavřinec Hradilek]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Uhlář|jméno=Břetislav|titul=Tenkrát v ráji anebo O horolezci Josefu Smitkovi|periodikum=Moravskoslezský deník|url=http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/tenkrat-v-raji-aneb-o-horolezci-josefu-smitkovi-20131018.html|datum vydání=2013-10-18}}</ref> Písně ''Skalák ''a titulní ''Tenkrát v ráji'' nazpívala pro film zpěvačka [[Radůza]], vyšly na jejím albu ''Gaia''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Radůza na albu Gaia zpívá, že z každého lovce se stane kořist|periodikum=Blesk.cz|url=http://www.blesk.cz/clanek/live-zajimavosti/237370/raduza-na-albu-gaia-zpiva-ze-z-kazdeho-lovce-se-stane-korist.html|datum vydání=2014-03-03}}</ref> Premiéra filmu proběhla [[27. říjen|27. října]] [[2016]]. Film se setkal s negativním ohlasem u filmové kritiky.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=RECENZE: A dost! To už není jen smutek českého filmu, ale čiré zlo|periodikum=iDNES.cz|url=http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenze-tenkrat-v-raji-06h-/filmvideo.aspx?c=A161027_125326_filmvideo_spm|datum vydání=2016-10-28|datum přístupu=2016-10-31}}</ref>
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu