Tygr ussurijský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Rozmnožování: napřímení velmi klikatého odkazu
Řádek 26: Řádek 26:
* výška v [[Hřbetní hrbol|kohoutku]]: 1,10–1,25 [[metr|m]]
* výška v [[Hřbetní hrbol|kohoutku]]: 1,10–1,25 [[metr|m]]


Tygr ussurijský je (spolu s tygrem indickým) největší a nejmohutnější [[Kočkovití|kočkovitá šelma]], samci mohou vážit přes 300&nbsp;kg.<ref>http://zoomagazin.cz/po-stopach-tygru-sibirsti-kralove/</ref> Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá mezi 100 až 180&nbsp;kg, kdežto hmotnost samců dosahuje 170 až 306&nbsp;kg. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7&nbsp;m a vážil přes 423&nbsp;kg. Průměrná historická hmotnost samců získaná porovnáním všech dostupných dat je 215 kg, samic 137 kg. Současná divoce žijící populace je menšího vzrůstu (189 kg, 128 kg). Tento úbytek na váze je patrně zapříčiněn zejména poklesem stavů zvěře, která je kořistí tygrů. V souvislosti se zlepšující se ochranou životního prostředí v dané oblasti lze v posledních letech pozorovat narůst hmotnosti tygrů - tedy postupný návrat k velikostem, kterých dosahovali v minulosti. Samci ussurijských tygrů chovaní v zajetí dosahují průměrné váhy kolem 220 kg.
Tygr ussurijský je (spolu s tygrem indickým) největší a nejmohutnější [[Kočkovití|kočkovitá šelma]], samci mohou vážit přes 300&nbsp;kg.<ref name=":0">http://zoomagazin.cz/po-stopach-tygru-sibirsti-kralove/</ref> Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá mezi 100 až 180&nbsp;kg, kdežto hmotnost samců dosahuje 170 až 306&nbsp;kg. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7&nbsp;m a vážil přes 423&nbsp;kg. Průměrná historická hmotnost samců získaná porovnáním všech dostupných dat je 215 kg, samic 137 kg. Současná divoce žijící populace je menšího vzrůstu (189 kg, 128 kg). Tento úbytek na váze je patrně zapříčiněn zejména poklesem stavů zvěře, která je kořistí tygrů. V souvislosti se zlepšující se ochranou životního prostředí v dané oblasti lze v posledních letech pozorovat narůst hmotnosti tygrů - tedy postupný návrat k velikostem, kterých dosahovali v minulosti. Samci ussurijských tygrů chovaní v zajetí dosahují průměrné váhy kolem 220 kg.
V porovnání s ostatními [[poddruh]]y tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě [[hnědá]] než [[černá]]. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.
V porovnání s ostatními [[poddruh]]y tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě [[hnědá]] než [[černá]]. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.
Řádek 53: Řádek 53:
Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot [[Letní olympijské hry 1988|Olympijských her]] v [[Soul]]u v roce [[1988]] v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]].
Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot [[Letní olympijské hry 1988|Olympijských her]] v [[Soul]]u v roce [[1988]] v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]].


== Tygr ussurijský v českých zoo ==
== Chov v zoo ==
V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]] na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.
V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]] na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.


Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.<ref name=":1">{{Citace periodika
V Česku chovají tygry ussurijské tyto zoologické zahrady:
| titul = V pražské zoo uhynul tygr ussurijský {{!}} Radio Praha
⚫
* [[Zoologická zahrada Tábor|ZOO Tábor]]
| jazyk = cs
⚫
* [[Zoologická zahrada Hodonín|ZOO Hodonín]]
| url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/v-prazske-zoo-uhynul-tygr-ussurijsky
⚫
* [[Zoologická zahrada Zlín|ZOO Lešná]]
| datum přístupu = 2018-05-25
⚫
* [[Zoologická zahrada Ostrava|ZOO Ostrava]]
}}</ref>
⚫
* [[Zoologická zahrada Olomouc|ZOO Olomouc]]

⚫
* [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|ZOO Plzeň]]
V Česku chovají tygry ussurijské nejen tradiční zoologické zahrady sdružené v [[Unie českých a slovenských zoologických zahrad|UCSZOO]], ale také menší zařízení<ref>{{Citace elektronického periodika
* [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]]
| titul = www.Zootierliste.de
⚫
* [[ZOO Dvorec]]
| periodikum = zootierliste.de
⚫
* [[Zoo Hluboká|ZOO Hluboká]]
| url = http://zootierliste.de/?klasse=1&ordnung=115&familie=11508&art=1120921
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref>:

⚫
* [[Zoo Hluboká]]
⚫
* [[Zoologická zahrada Hodonín|Zoo Hodonín]]
⚫
* [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]]
⚫
* [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]]
⚫
* [[Zoologická zahrada Praha|Zoo Praha]]
⚫
* [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Zlín]]
⚫
* [[ZOO Dvorec|Zoo Dvorec]]
⚫
* [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]]
* [[Ringelland]]<ref>http://www.ringelland.cz/otygrech.html</ref>
* [[Ringelland]]<ref>http://www.ringelland.cz/otygrech.html</ref>
* [[Faunapark|Faunapark Horní Lipová]], od r. 2016<ref>http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/video-tygr-v-jesenikach-roztomile-mlade-se-zabydluje-v-horske-vsi-20160408.html</ref>
* [[Faunapark|Faunapark Horní Lipová]], od r. 2016<ref>http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/video-tygr-v-jesenikach-roztomile-mlade-se-zabydluje-v-horske-vsi-20160408.html</ref>

=== Chov v Zoo Praha ===
Chov tygra ussurijského v [[Zoologická zahrada Praha|Zoo Praha]] započal již ve 40. letech 20. století.<ref name=":2">{{Citace periodika
| titul = 2005 - Expozice tygrů ussurijských
| periodikum = Zoo Praha
| jazyk = cs-cz
| url = https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/110-stavby-a-expozice/1469-2005-expozice-tygru-ussurijskych
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref> Pravděpodobně prvním jedincem (není zcela zřejmé poddruhové určení) byl samec Franz. První jasně potvrzený tygr ussurijský byl ale až v roce 1953 (samice Máša). Chovný pár Amur a Ťapka přišel z volné přírody o dva roky později. První odchov se podařil v roce 1961.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tygr ussurijský - lexikon zvířat
| periodikum = www.zoopraha.cz
| url = https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=643-tygr-ussurijsky&start=643
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref> Na sklonku roku 1989 přišel do zoo ve věku půl roku samec Ligar, který uhynul v roce 2004.<ref name=":1" /> Dlouholetým symbolem tygrů v Zoo Praha byl samec Priam, kterému se však říkalo Assuri, respektive po domácku Asík.<ref name=":3">{{Citace periodika
| titul = Asík - 19 let
| periodikum = Zoo Praha
| jazyk = cs-cz
| url = https://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/press/tiskove-zpravy/8021-asik-19-let
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref> Narodil se 14. 7. 1987. Kvůli komplikacím v jeho odchovu musel jít na umělý odchov u chovatelky. Přes určité zdravotní problémy v dětství dospěl a stal se otcem několika mláďat. Krátkodobý pobyt v Olomouci mu po pokousání samicí přivodil kulhání, které nešlo operativně odstranit<ref name=":3" />, a tak jej všichni návštěvníci mohli bezpečně rozpoznat právě podle chůze. Asík uhynul v úctyhodném věku devatenácti let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Návštěvní kniha
| periodikum = www.zoopraha.cz
| url = https://www.zoopraha.cz/navstevni-kniha/151-zvirata-a-expozice/kam-v-zoo/pavilony?start=1870
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref> V roce 2016 pak uhynul samec Xeron, taktéž několiknásobný otec napříč evropskými zoo.<ref name=":0" />

V současnosti jsou chovány dvě samice. Od roku 2004 je to samice Marylei z [[Kanada|Kanady]]. V říjnu 2016 byla ze [[Zoologická zahrada Ostrava|Zoo Ostrava]] dovezena poslední tamní samice tygra ussurijského Mája.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zoo Praha
| periodikum = www.facebook.com
| url = https://www.facebook.com/zoopraha/photos/pb.154816702580.-2207520000.1476552598./10153730917627581/?type=3&theater
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-25
}}</ref>

Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.<ref name=":0" />

Tygry ussurijské je možné pozorovat v horní části zoo, v rámci expozičního celku Severský les; konkrétně ve zrekonstruované expozici, která svou současnou podobu získala letech 2004–2005. Nechybí v něm vodní kaskáda či jezírko.<ref name=":2" />


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Siberian Tiger sf.jpg|Ussurijský tygr
Soubor:Siberian Tiger sf.jpg|Ussurijský tygr
Soubor:Tiger berlin-3.jpg|Ussurijský tygr v Berlínské ZOO
Soubor:Tiger berlin-3.jpg|Tygr ussurijský v berlínské zoo
Soubor:Siberischer tiger de.jpg|Hlava tygra
Soubor:Siberischer tiger de.jpg|Hlava tygra
Soubor:Zoo Landau Sibirischer Tiger.JPG|Ležící tygři v Zoo Landau
Soubor:Zoo Landau Sibirischer Tiger.JPG|Ležící tygři v Zoo Landau

Verze z 25. 5. 2018, 09:11

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Jak číst taxoboxTygr ussurijský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďvelké kočky (Pantherinae)
RodPanthera
Druhtygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris altaica
Temminck, 1844
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), též známý jako tygr sibiřský, amurský, altajský, korejský, mandžuský nebo severočínský je největší známou kočkovitou šelmou a po medvědu kodiakovi a ledním medvědovi třetí největší suchozemskou šelmou vůbec. Jedná se o poddruh tygra. Nejpoužívanější český název ussurijský není v ostatních jazycích tak častý. Pochází od názvu řeky Ussuri v ruském Přímořském kraji, která protéká oblastí, v níž se tygr ussurijský dnes převážně vyskytuje.

Popis

  • hmotnost: 100–306 kg (v zajetí až okolo 400 kg)
  • délka těla: 160–250 cm
  • délka ocasu: 90-100 cm
  • výška v kohoutku: 1,10–1,25 m

Tygr ussurijský je (spolu s tygrem indickým) největší a nejmohutnější kočkovitá šelma, samci mohou vážit přes 300 kg.[2] Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá mezi 100 až 180 kg, kdežto hmotnost samců dosahuje 170 až 306 kg. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7 m a vážil přes 423 kg. Průměrná historická hmotnost samců získaná porovnáním všech dostupných dat je 215 kg, samic 137 kg. Současná divoce žijící populace je menšího vzrůstu (189 kg, 128 kg). Tento úbytek na váze je patrně zapříčiněn zejména poklesem stavů zvěře, která je kořistí tygrů. V souvislosti se zlepšující se ochranou životního prostředí v dané oblasti lze v posledních letech pozorovat narůst hmotnosti tygrů - tedy postupný návrat k velikostem, kterých dosahovali v minulosti. Samci ussurijských tygrů chovaní v zajetí dosahují průměrné váhy kolem 220 kg.

V porovnání s ostatními poddruhy tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě hnědá než černá. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.

Srst je dlouhá a hustá, typickým znakem ussurijského tygra jsou dlouhé světlé licousy. V oblasti, kde žijí, po většinu roku leží sníh, tygři jsou proto přizpůsobeni chladnému podnebí – i jejich tlapy jsou větší než u ostatních tygrů a slouží jim jako sněžnice při pohybu ve sněhu.

Rozšíření

Vyskytuje se v oblastech tajgy, v husté porostech okolo řek a jezer, listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny.

Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Ochotského moře, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti řeky Ussuri, přítoku Amuru v Přímořském a Chabarovském kraji. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským (Panthera pardus orientalis) a oba tyto druhy jsou přísně chráněny. Asi 10 % tygrů ussurijských žije v Číně.

Populace těchto tygrů čítala v roce 1992 v horách Sichote-Aliň 250 kusů a do roku 2004 vzrostla na 350 kusů. Odhaduje se, že v pohoří Čching-paj (Pektu) na pomezí Mandžuska a Koreje jich ještě žije asi 20 kusů.[3]

Lov

Tygr ussurijský v zoo v Colchesteru

Tygr ussurijský je vrcholovým predátorem, kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Ve svém teritoriu pronásleduje vlky a levharty a má-li příležitost, zabíjí je.

Tygr ussurijský žije v doupěti v jeskyni či pod vývratem stromu, odkud podniká za dne i za soumraku po pravidelných stezkách výpravy za kořistí. Rádi plavou a přeplavou široké řeky nebo mořské úžiny. K vyhlédnuté kořisti se nejprve připlíží a pak jí srazí rychlým skokem. Asi z 85 % se živí jelení zvěří a divokými prasaty, loví také goraly, v případě nutnosti i menší savce, jako jsou zajícovci, nepohrdne ani rybami. Příležitostně loví i medvědy, a to i plně dospělé samce. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací. Je to samotář, tygři se setkávají jen při páření, jinak si své teritorium před ostatními jedincí hájí.

Rozmnožování

Tygřice Sungari s jedním ze svých koťat v zoo v americkém městě Buffalo

Doba rozmnožování není vázána na určité roční období. Na většině areálu rozšíření tohoto tygra dochází k hledání partnerů a k páření nejčastěji během zimy a na jaře, asi od konce listopadu do dubna. Samice se častokrát vydává sama na cesty a hledá partnera. Tygři se páří opakovaně a zůstávají po celou dobu říje pohromadě.[4] Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Gravidita ve většině případů netrvá méně než 96 dní a déle než 111 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Výjimečně může být jen jedno mládě nebo ještě výjimečněji pět nebo dokonce i šest mláďat. V přírodě však nikdy tygřice neodchovají více než tři nebo maximálně čtyři mláďata. Tygřice bere svá mláďata na lov kolem pěti až šesti měsíců.

Zajímavost

Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot Olympijských her v Soulu v roce 1988 v Jižní Koreji.

Chov v zoo

V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.

Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.[5]

V Česku chovají tygry ussurijské nejen tradiční zoologické zahrady sdružené v UCSZOO, ale také menší zařízení[6]:

Chov v Zoo Praha

Chov tygra ussurijského v Zoo Praha započal již ve 40. letech 20. století.[9] Pravděpodobně prvním jedincem (není zcela zřejmé poddruhové určení) byl samec Franz. První jasně potvrzený tygr ussurijský byl ale až v roce 1953 (samice Máša). Chovný pár Amur a Ťapka přišel z volné přírody o dva roky později. První odchov se podařil v roce 1961.[10] Na sklonku roku 1989 přišel do zoo ve věku půl roku samec Ligar, který uhynul v roce 2004.[5] Dlouholetým symbolem tygrů v Zoo Praha byl samec Priam, kterému se však říkalo Assuri, respektive po domácku Asík.[11] Narodil se 14. 7. 1987. Kvůli komplikacím v jeho odchovu musel jít na umělý odchov u chovatelky. Přes určité zdravotní problémy v dětství dospěl a stal se otcem několika mláďat. Krátkodobý pobyt v Olomouci mu po pokousání samicí přivodil kulhání, které nešlo operativně odstranit[11], a tak jej všichni návštěvníci mohli bezpečně rozpoznat právě podle chůze. Asík uhynul v úctyhodném věku devatenácti let.[12] V roce 2016 pak uhynul samec Xeron, taktéž několiknásobný otec napříč evropskými zoo.[2]

V současnosti jsou chovány dvě samice. Od roku 2004 je to samice Marylei z Kanady. V říjnu 2016 byla ze Zoo Ostrava dovezena poslední tamní samice tygra ussurijského Mája.[13]

Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.[2]

Tygry ussurijské je možné pozorovat v horní části zoo, v rámci expozičního celku Severský les; konkrétně ve zrekonstruované expozici, která svou současnou podobu získala letech 2004–2005. Nechybí v něm vodní kaskáda či jezírko.[9]

Galerie

  • Ussurijský tygr
    Ussurijský tygr
  • Tygr ussurijský v berlínské zoo
    Tygr ussurijský v berlínské zoo
  • Hlava tygra
    Hlava tygra
  • Ležící tygři v Zoo Landau
    Ležící tygři v Zoo Landau
  • Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo)
    Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo)
  • Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)
    Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. ↑ a b c http://zoomagazin.cz/po-stopach-tygru-sibirsti-kralove/
  3. ↑ http://www.rent1212.estranky.cz/clanky/tygr.html
  4. ↑ http://www.zoodvorec.cz/lexikon-zvirat/tygr-ussurijsky_11.html
  5. ↑ a b V pražské zoo uhynul tygr ussurijský | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  6. ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.ringelland.cz/otygrech.html
  8. ↑ http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/video-tygr-v-jesenikach-roztomile-mlade-se-zabydluje-v-horske-vsi-20160408.html
  9. ↑ a b 2005 - Expozice tygrů ussurijských. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  10. ↑ Tygr ussurijský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Asík - 19 let. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25]. 
  12. ↑ Návštěvní kniha. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Tygr
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tygr_ussurijský&oldid=16111308“