Rozpouštědlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: školní IP editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 77.242.93.170 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Rozpouštědlo''' (''solvent'') je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce [[disociace|disociovat]] částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - [[roztok]]y. |
'''Rozpouštědlo''' (''solvent'') je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce [[disociace|disociovat]] částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - [[roztok]]y. |
||
Honza je Yuuri?! |
|||
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda. |
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda. |
Verze z 21. 5. 2018, 10:13
Rozpouštědlo (solvent) je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce disociovat částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - roztoky.
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda.
Rozpouštědlo se podle charakteru se dělí na:
- pravé (aktivní) rozpouštědlo – přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;
- nepravé (latentní) rozpouštědlo – samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;
- ředidlo – je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.
Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.
Dělení dle polarity
- nepolární (např. benzen, hexen, dichlormethan) – sloučenina je symetrická (výsledný dipólový moment molekuly je nulový), dobře rozpouští nepolární látky
- polární (např. voda, ethanol) – sloučenina není symetrická (výsledný dipólový moment molekuly není nulový), dobře rozpouští např. soli nebo jiné polární látky
- protické – mají v sobě odštěpitelný proton (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají protolytické reakce, např. alkoholy, kapalný amoniak, bezvodá kyselina sírová
- aprotické – protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. aceton, dioxan nebo chlorid uhličitý.
Literatura
- Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989