Plyn: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 5. 2018, 11:22

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou. V chemických rovnicích se označuje písmenem g (gas).

Kinetická energie částic je mnohem větší než potenciální energie, která odpovídá přitažlivým silám. V důsledku toho se částice po vzájemné srážce rychle vymaní z dosahu přitažlivých sil a v objemu látky se pohybují téměř volně. Vzájemné vazby mezi částicemi lze tedy téměř zanedbat. U řídkých plynů je možné jednotlivé částice považovat za volné.

Vlastnosti plynů

plynná tělesa nemají svůj tvar, ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby
plynná tělesa nemají vlastní objem, ale vyplňují vždy celý objem nádoby
plynná tělesa nemají volný povrch (hladinu)
plyny jsou stlačitelné
plyny vedou elektrický proud jen za určitých speciálních podmínek
teplo se v plynech může šířit prouděním
celkový tlak plynu ve směsi vzájemně chemicky neinteragujících plynů je dán Daltonovým zákonem

Výše zmíněná pravidla platí, pokud zanedbáme gravitaci (což pro pokusy v malém měřítku lze).

Plyn může být také držen pohromadě gravitací, a tvořit tak atmosféru planety nebo planetu samou.

Objem plynu

Objem jednoho molu plynu za normálních podmínek (0 °C, 101 325 Pa) je 0,022414 m³, tedy 22,414 litru. V tomto objemu je obsaženo 6,022×10²³ částic (atomů nebo molekul) látky – tzv. Avogadrova konstanta. Za podmínek podle IUPAC (0 °C, 100 000 Pa) je objem 1 molu přibližně 22,71 litru.

Ideální plyn

Pro zjednodušené zkoumání vlastností plynů se zavádí pojem ideální (dokonalý) plyn, což je dokonale stlačitelný plyn bez vnitřního tření.

Skutečný plyn

Skutečný (reálný) plyn má na rozdíl od ideálního plynu také viskozitu (neboli vnitřní tření) a nedá se dokonale stlačit.

Při zkoumání plynu jakožto souboru velkého množství částic se využívá kinetická teorie látek. Její aplikací získáme kinetickou teorii plynů.

Mez výbušnosti

Spodní mez výbušnosti je nejnižší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, při které lze směs zapálit.

Horní mez výbušnosti je nejvyšší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, při které směs ještě vybuchuje.

Například u zemního plynu je spodní mez výbušnosti 4,3% a horní 15%. Nejlepší koncentrace pro výbuch je tedy mezi těmito hodnotami.

Odkazy

Související

Externí odkazy

Slovníkové heslo plyn ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plyn v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu plyn na Wikimedia Commons

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 == Vlastnosti plynů ==
-* [[Plynné těleso|plynná tělesa]] mají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby
+* [[Plynné těleso|plynná tělesa]] nemají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby
-* plynná tělesa mají vlastní [[objem]], ale vyplňují vždy celý objem nádoby
+* plynná tělesa nemají vlastní [[objem]], ale vyplňují vždy celý objem nádoby
-* plynná tělesa mají volný povrch ([[hladina|hladinu]])
+* plynná tělesa nemají volný povrch ([[hladina|hladinu]])
-* plyny nejsou [[stlačitelnost|stlačitelné]]
+* plyny jsou [[stlačitelnost|stlačitelné]]
-* plyny nevedou [[elektrický proud]] jen za určitých speciálních podmínek
+* plyny vedou [[elektrický proud]] jen za určitých speciálních podmínek
 * [[teplo]] se v plynech může šířit [[proudění tepla|prouděním]]
 * celkový [[tlak]] plynu ve směsi vzájemně [[chemie|chemicky]] neinteragujících plynů je dán [[Daltonův zákon|Daltonovým zákonem]]