Bubny: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 4. 2018, 16:44

Bubny (německy Bubna) jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Jádro zástavby se rozkládalo na severním břehu Vltavy v úrovni ostrova Štvanice v místech dnešního Nábřeží Kapitána Jaroše. Katastrální území zahrnovalo také Letnou a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží Praha-Bubny, Bubny tedy tvořily západní část dnešních Holešovic. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce 1960 byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.

Historie

Bubny bývala ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy, proti rozlehlému ostrovu Štvanice (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z Poříčí přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k Pražskému hradu. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku 1088. Brod u Bubnů je zmiňován k roku 1105, kdy jej použil kníže Svatopluk při svém tažení proti svému bratranci Bořivojovi II., usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku 1172 jako ves jistého Gumpolda.

Zasvěcení bubenského kostela sv. Klimenta je písemně zmíněno k roku 1298, avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku 1334. Bubny jsou zmiňovány také k r. 1261, kdy král Přemysl Otakar II. vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny“.

K letům 1620–30 spadajícím do období třicetileté války je uvedeno, že statek Bubny je v držení Albrechta z Valdštejna. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války 1648 byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek barokně přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech 1659–77 se dočkal (dík hraběti Maxmiliánovi Martinicovi) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.

Po roce 1750 se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, Strossmayerovým náměstím (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra Vltavská) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce 1850 byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce Holešovice-Bubny, a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – Prahou VII.

Při dalším rozvoji Prahy a jejích správních reformách vytratilo se jméno Bubny z názvu katastrálního území Holešovice-Bubny a od reformy v roce 1960 se pro stejné katastrální území užívá už jen název Holešovice. Většinu někdejšího katastrálního území Bubny znají dnešní Pražané spíše jako Letnou. Jméno Buben dnes připomíná Bubenská ulice a Bubenské nábřeží.

Literatura

RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bubny, s. 94-95.

Související články

Nádraží Praha-Bubny

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Praha-Bubny-nadrazi.jpg|thumb|[[Nádraží Praha-Bubny]]]]
 {{různé významy|stránka=Buben (rozcestník)}}
-'''Bubny''' ({{Vjazyce2|de|Bubna}}) jsou bývalá vesnice severně od centra [[Praha|Prahy]]. Její katastrální území zahrnovalo především [[Letná|Letnou]] a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží [[Praha-Bubny]], tedy dnešní západní část [[Holešovice|Holešovic]]. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce [[1850]] byly sloučeny s [[Holešovice]]mi do obce [[Holešovice-Bubny]]. V roce 1884 byly [[Holešovice-Bubny]] připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce [[1960]] byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.
+'''Bubny''' ({{Vjazyce2|de|Bubna}}) jsou bývalá vesnice severně od centra [[Praha|Prahy]]. Jádro zástavby se rozkládalo na severním břehu Vltavy v úrovni [[Ostrov Štvanice|ostrova Štvanice]] v místech dnešního [[Nábřeží Kapitána Jaroše]]. Katastrální území zahrnovalo také [[Letná|Letnou]] a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží [[Praha-Bubny]], Bubny tedy tvořily západní část dnešních [[Holešovice|Holešovic]]. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce [[1850]] byly sloučeny s [[Holešovice]]mi do obce [[Holešovice-Bubny]]. V roce 1884 byly [[Holešovice-Bubny]] připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce [[1960]] byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.
 == Historie ==