Člun: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 85.163.1.14 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značka: rychlé vrácení zpět
rozšíření, -protimluv a Pahýl, + obr. a lit.
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:Yacht and Sails.JPG|náhled|vpravo|Lodě v [[Portovenere]], [[Itálie]]]]
[[Soubor:Yacht and Sails.JPG|náhled|vpravo|Lodě v [[Portovenere]], [[Itálie]]]]


'''Člun''' je [[plavidlo]] ([[loď]]) menší než většina lodí, obvykle se speciálním určením. Některé čluny jsou tak malé, že se běžně přepravují loděmi, na souši pak pomocí přívěsů. Člunem se však nazývají i například malá nafukovací plavidla k plážové rekreaci. Je to obtížně definovatelná podtřída lodí, většina odborníků se shoduje{{Doplňte zdroj}} na zásadním rozdílu - člun nemá podpalubí, jen jedinou palubu.
'''Člun''' je [[plavidlo]] obvykle menší než [[loď]] a často bez vlastního mechanického pohonu. Některé čluny jsou tak malé, že se běžně přepravují loděmi a na souši v přívěsech za motorovými vozidly. Člunem se nazývají i například malá nafukovací plavidla k plážové rekreaci.


V širším slova smyslu je člun malá loď, obdobně jako v [[angličtina|angličtině]] pojem ''boat'' na rozdíl od ''ship'' či v [[němčina|němčině]] ''das Boot'' na rozdíl od ''Schiff''. Čluny pro delší plavby i po otevřeném moři mívají podpalubí - v civilním sektoru typicky [[rybářský člun]]. Mezi [[válečná loď|válečná plavidla]] pak řadíme čluny [[dělový člun|dělové]], [[torpédový člun|torpédové]], [[raketový člun|raketové]], [[hlídkový člun|hlídkové]]/strážní, [[vyloďovací člun|vyloďovací]] (které zpravidla podpalubí nemají). Ve starší literatuře se můžeme setkat s pojmem ''podmořský'' nebo ''ponorný člun'' jako označením pro [[ponorka|ponorku]].
Člun se skládá z jedné, nebo více vztlakových struktur zvaných [[trup (loď)|trupy]] a systému pohonu, jakým může být [[lodní šroub]], [[veslo|vesla]], [[pádlo|pádla]], [[bidlo]], [[plachta]], [[Kolesový parník|parní kolesa]] nebo [[tryskový pohon|trysky]].


Ve vnitrozemské plavbě se označení člun oficielně používá pro lodě bez vlastního strojního pohonu (vlečný člun, tlačený člun), případně pro malá plavidla s vlastním strojním pohonem (otevřený člun, kajutový člun, závodní člun).
Nejstarší čluny, tzv. [[monoxyl]]y byly vydlabané z jediného kmene [[strom]]u.


== Popis ==
V širším slova smyslu je člun malá loď, obdobně jako v [[angličtina|angličtině]] pojem ''boat'' či v [[němčina|němčině]] ''das Boot''. podpalubí a může být schopná plavby po otevřeném moři. V civilním sektoru například [[rybářský člun]]. Mezi [[válečná loď|válečná plavidla]] pak řadíme čluny [[dělový člun|dělové]], [[torpédový člun|torpédové]], [[raketový člun|raketové]], [[hlídkový člun|hlídkové]]/strážní, [[vyloďovací člun|vyloďovací]] (tento zpravidla podpalubí nemá).
Člun je skořápkovitá [[vztlak]]ová struktura podle Archimédova zákona, která se nazývá [[trup (loď)|trup]], někdy doplněná kvůli stabilitě pomocnými trupy či plováky ([[katamarán]]). Pohon může být lidskou silou, například [[veslo|vesly]] ([[pramice]]), [[pádlo|pádlem]] ([[kajak]], [[kánoe]]), [[bidlo|bidlem]] ([[přívoz]]), pro delší a sportovní plavby systémem [[plachta|plachet]]. Větší a vojenské čluny pohání nejčastěji [[lodní šroub]], na mělkých tocích [[Kolesový parník|parní kolesa]] a pro rychlé čluny [[tryskový pohon|trysky]].


== Historie ==
Ve starší literatuře se můžeme setkat s pojmem ''podmořský'' nebo ''ponorný člun'' jako označením pro [[ponorka|ponorku]].
[[Soubor:Celtic_monoxylon_from_Mohelnice_01.jpg|náhled|upright=0.6|Keltský monoxyl z [[Mohelnice]], (5.-1. stol.př. n. l.)]]
[[Soubor:Jiajing Emperor on his state barge.jpg|náhled|upright=1.0|Čínský císař na inspekční cestě (1538)]]
Nejstarší čluny, tzv. [[monoxyl]]y, byly vydlabány z jediného kmene [[strom]]u. Ale už ve starověku stavěli lidé dřevěné čluny s kostrou ([[kýl]]em a žebry), na niž se vázala obšívka z úzkých prkének. Mezery mezi nimi se ucpávaly [[koudel]]í a tmelily pryskyřicí. Zpočátku se užívaly k rybolovu, k dopravě po řekách a jezerech, později vozily lidi i zboží podél pobřež. Podle některých zpráv už egyptští mořeplavci obepluli [[Mys Dobré naděje]] a Středozemním mořem se vrátili domů. Větší čluny dostaly palubu a začaly se vyvíjet v lodě. Důležitou novinkou bylo otočné [[kormidlo]], vetknuté mezi kýl a palubu, které nahradilo dřívější kormidelní veslo, zdokonalení plachet a motorový pohon.


== Současnost ==
Ve vnitrozemské plavbě se označení člun oficielně používá pro lodě bez vlastního strojního pohonu (vlečný člun, tlačný člun) a obecně pro malá plavidla s vlastním strojním pohonem (otevřený člun, kajutový člun, závodní člun).
Nejmenší současné čluny se vyrábějí z umělých hmot, z [[laminát]]ů a z [[Guma|gumy]]. Pozvolna nahrazují ploché říční [[pramice]] z prken a slouží k rekreaci, drobnému rybolovu a sportu. Větší rybářské čluny se modernizují, staví z kovu a umělých hmot a opatřují nejen motory, ale i [[radar]]y. Sportovní čluny se technicky velmi zdokonalily, zároveň se však prudce zvýšila jejich cena a vybavením se často blíží [[Jachta|jachtám]]. Ve válečném námořnictvu není hranice mezi člunem a lodí přesně stanovena a spíš s ohledem na tradici se hovoří o dělových, hlídkových či raketových člunech.

== Odkazy ==
{{Překlad|en|Boat|123456}}

=== Reference ===
{{Commonscat|Boats}}

=== Literatura ===
* Jan Štěpán, Miroslav Hubert, ''Motorové čluny''. Praha: SNTL 1973
* Peter White, ''Motorové čluny: plavba, ovládání, údržba a užitečné rady''. Praha: Yacht 2005

=== Související články ===
* [[Loď]]


* {{Commons|Boat}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}



Verze z 26. 4. 2018, 17:46

Malý člun plující u pobřeží
Lodě v Portovenere, Itálie

Člun je plavidlo obvykle menší než loď a často bez vlastního mechanického pohonu. Některé čluny jsou tak malé, že se běžně přepravují loděmi a na souši v přívěsech za motorovými vozidly. Člunem se nazývají i například malá nafukovací plavidla k plážové rekreaci.

V širším slova smyslu je člun malá loď, obdobně jako v angličtině pojem boat na rozdíl od ship či v němčině das Boot na rozdíl od Schiff. Čluny pro delší plavby i po otevřeném moři mívají podpalubí - v civilním sektoru typicky rybářský člun. Mezi válečná plavidla pak řadíme čluny dělové, torpédové, raketové, hlídkové/strážní, vyloďovací (které zpravidla podpalubí nemají). Ve starší literatuře se můžeme setkat s pojmem podmořský nebo ponorný člun jako označením pro ponorku.

Ve vnitrozemské plavbě se označení člun oficielně používá pro lodě bez vlastního strojního pohonu (vlečný člun, tlačený člun), případně pro malá plavidla s vlastním strojním pohonem (otevřený člun, kajutový člun, závodní člun).

Popis

Člun je skořápkovitá vztlaková struktura podle Archimédova zákona, která se nazývá trup, někdy doplněná kvůli stabilitě pomocnými trupy či plováky (katamarán). Pohon může být lidskou silou, například vesly (pramice), pádlem (kajak, kánoe), bidlem (přívoz), pro delší a sportovní plavby systémem plachet. Větší a vojenské čluny pohání nejčastěji lodní šroub, na mělkých tocích parní kolesa a pro rychlé čluny trysky.

Historie

Keltský monoxyl z Mohelnice, (5.-1. stol.př. n. l.)
Čínský císař na inspekční cestě (1538)

Nejstarší čluny, tzv. monoxyly, byly vydlabány z jediného kmene stromu. Ale už ve starověku stavěli lidé dřevěné čluny s kostrou (kýlem a žebry), na niž se vázala obšívka z úzkých prkének. Mezery mezi nimi se ucpávaly koudelí a tmelily pryskyřicí. Zpočátku se užívaly k rybolovu, k dopravě po řekách a jezerech, později vozily lidi i zboží podél pobřež. Podle některých zpráv už egyptští mořeplavci obepluli Mys Dobré naděje a Středozemním mořem se vrátili domů. Větší čluny dostaly palubu a začaly se vyvíjet v lodě. Důležitou novinkou bylo otočné kormidlo, vetknuté mezi kýl a palubu, které nahradilo dřívější kormidelní veslo, zdokonalení plachet a motorový pohon.

Současnost

Nejmenší současné čluny se vyrábějí z umělých hmot, z laminátů a z gumy. Pozvolna nahrazují ploché říční pramice z prken a slouží k rekreaci, drobnému rybolovu a sportu. Větší rybářské čluny se modernizují, staví z kovu a umělých hmot a opatřují nejen motory, ale i radary. Sportovní čluny se technicky velmi zdokonalily, zároveň se však prudce zvýšila jejich cena a vybavením se často blíží jachtám. Ve válečném námořnictvu není hranice mezi člunem a lodí přesně stanovena a spíš s ohledem na tradici se hovoří o dělových, hlídkových či raketových člunech.

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boat na anglické Wikipedii.

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu člun na Wikimedia Commons

Literatura

  • Jan Štěpán, Miroslav Hubert, Motorové čluny. Praha: SNTL 1973
  • Peter White, Motorové čluny: plavba, ovládání, údržba a užitečné rady. Praha: Yacht 2005

Související články