Říp: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Awewewe (diskuse | příspěvky)
7 098 editací
Verze 15548618 uživatele 93.99.0.182 (diskuse) zrušena
→‎top: hora, NKP
Řádek 36: Řádek 36:
}}
}}


'''Říp''' (německy ''Sankt Georgsberg'') je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch 4&nbsp;km jižně od [[Roudnice nad Labem]]; jeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou sv. Jiří]] vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp (pahorek).
'''Hora Říp''' (německy ''Sankt Georgsberg'') je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch 4&nbsp;km jižně od [[Roudnice nad Labem]]; jeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou sv. Jiří]] vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp (pahorek). Kopec Říp s rotundou je chráněn jako [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=hora Říp s rotundou sv. Jiří|ID=143812|datum=20178-04-13}}</ref>


== Přírodní poměry ==
== Přírodní poměry ==

Verze z 13. 4. 2018, 14:20

Říp
Hora Říp od jihu
Hora Říp od jihu
Vrchol455,2 m n. m.
Prominence234 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČesko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice50°23′11″ s. š., 14°17′21″ v. d.
Říp
Říp
Typultrakopec
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepel → Ohře → Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem; jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp (pahorek). Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka.[4]

Přírodní poměry

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie[6] – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[7]

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[8]

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.

  • Říp od východu
    Říp od východu
  • Říp od severozápadu
    Říp od severozápadu
  • Kostelík sv. Jiří na Řípu
    Kostelík sv. Jiří na Řípu

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[9] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[10]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[9]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“

Zajímavosti

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[11].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[12]
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. ↑ a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  6. ↑ Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, dostupné on-line
  7. ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  8. ↑ AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72–73
  10. ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens
  11. ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  12. ↑ hora-rip.eu

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Říp&oldid=16007443“