Kozáci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 2 lety
Verze 15997310 uživatele 2A02:8308:C0:5000:95ED:C5B0:44B8:ADE1 (diskuse) zrušena, dnes se maloruštině říká ukrajinština
(→‎Historie: Ukrajinština nebyla až do konce 19. století - byla to maloruština.)
(Verze 15997310 uživatele 2A02:8308:C0:5000:95ED:C5B0:44B8:ADE1 (diskuse) zrušena, dnes se maloruštině říká ukrajinština)
značka: vrácení zpět
Ve 14.–15. století se začaly ve [[step]]ích oblasti [[Divoká pole|Divokých polí]] usazovat v rámci vládnoucí [[Zlatá Horda|Zlaté Hordy]] kočovné [[Turkické národy|turkické kmeny]] a zakládaly zde osady. Jejich živobytí do značné míry bylo založeno na loupeživých výpravách do Rusi. V [[15. století]] se velká část Divokých polí stala součástí litevského státu a tamní kozáci se tak ocitli na pohraničí [[Litva|Litvy]] a [[Krymský chanát|Krymského chanátu]], který přes jejich území často podnikal loupežné výpady. Od 15. století až do jeho porážky a obsazení Ruskem roku 1783 bylo Tatary z Krymského chanátu odvlečeno a prodáno do otroctví v&nbsp;[[Osmanská říše|Osmanské říši]] okolo 3&nbsp;milionů obyvatel východní Evropy,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Obávané Tatary vyhnal z Krymu Stalin, na spravedlnost čekají dodnes | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2010-12-01 | url = http://zpravy.idnes.cz/obavane-tatary-vyhnal-z-krymu-stalin-na-spravedlnost-cekaji-dodnes-1fw-/zahranicni.aspx?c=A101130_204354_zahranicni_vel}}</ref> především Malorusů a Rusů, ale také Bělorusů a Poláků, a rozsáhlé oblasti jihoruských a ukrajinských stepí zůstaly vylidněny. Proto na obranu proti nim ruská knížata zakládala pevnosti (rusky ''stanicy''), kde usazovala a platila část z turkického vojska, která nepodléhala, vzpírala se nadvládě chánů, byli svobodní (turkicky ''kazak''). Kozáci se formovali do válečnických skupin na obranu před nájezdy Tatarů, [[Nogajci|Nogajců]], [[Kalmykové|Kalmyků]] a dalších kočovných etnik.
 
Sami kozáci však prováděli nájezdy proti krymským Tatarům, Osmanské říši a [[Persie|Persii]], na nichž získávali kořist a otroky. Záporožští kozáci na svých čajkách na počátku 17. století vyplenili turecký [[Trabzon]] a dokonce i předměstí [[Istanbul]]u, zatímco donští kozáci pod velením [[Stěnka Razin|Stěnky Razina]] vyplenili perská města na pobřeží Kaspického moře a osvobodili řadu křesťanských otroků. Jako svobodní ale přijímali pod svou ochranu i uprchlé rolníky [[Slované|slovanského]] původu, kteří se chtěli vymanit z postavení [[Nevolnictví|nevolníků]] a přijímali je do svých řad. Tak se postupně poruštili (jde o starou ruštinu, běloruštinu, maloruštinuukrajinštinu, společnou oblasti dnešních východoslovanských zemí). Až do pol. 17. stol. měli na Rusi nevolníci právo svobodného stěhování ve dvou podzimních týdnech (konec září, počátek října) a využívali tohoto práva často právě odchodem mezi kozáky. O tuto výsadu rolníky připravil car [[Alexej Michajlovič]] roku 1649, ilegální útěky ale pokračovaly nadále.
 
=== Záporožské vojsko ===

Navigační menu