Bill of Rights (1689): Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m přidání textu do článku na Wikipedii |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
| ⚫ | |||
{{Infobox - úmluva |
|||
'''Bill of Rights''' („''Listina práv''“) bylo písemné potvrzení práv anglického parlamentu, vydané roku [[1689]] [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] a jeho manželkou [[Marie II. Stuartovna|Marií II.]] při jejich korunovaci na anglického panovníka. |
|||
| název = Bill of Rights |
|||
| obrázek = Coat of Arms of England (1558-1603).svg |
|||
| popisek = '''Královský erb Anglie''' |
|||
| ⚫ | |||
| popisek2 = Bill of Rights |
|||
| typ = Listina práv |
|||
| obsah smlouvy = Prosazovat práva Parlamentu a občanů a zajistit protestantskou politickou nadřazenost |
|||
| datum pracovní verze = |
|||
| datum podepsání = 16.prosince 1689 |
|||
| lokace podpisu = |
|||
| datum uzavření = |
|||
| datum účinnosti = |
|||
| podmínky účinnosti = |
|||
| datum vypršení = |
|||
| prozatímní uplatnění = |
|||
| signatáři = Vilém III. Oranžský a Marie II. Stuartovna |
|||
| účastníci = Anglický parlament |
|||
| depozitář = Parlamentní archivy Spojeného království |
|||
| jazyky = |
|||
| citace = |
|||
| poznámky = |
|||
| web = |
|||
}} |
|||
'''Bill of Rights 1689''' (Listina práv) je anglický právní dokument vydaný parlamentem, zabývající se ústavními záležitostmi a stanovuje některé základní občanská práva. |
|||
V této listině bylo mimo jiné potvrzeno, že král nesmí bez souhlasu [[parlament]]u zvýšit [[Daň|daně]] nebo že se poslanec parlamentu zodpovídá výlučně a jen před parlamentem a ne před králem či královskými soudy ([[poslanecká imunita]]). Dále že král smí mít v dobách míru vojsko jen se souhlasem parlamentu. |
|||
== Historie == |
|||
{{Pahýl}} |
|||
Vydání tohoto dokumentu bylo reakcí na pokus Jakuba II. Stuarta, který nastoupil na anglický trůn 16.2.1685, omezit v zemi protestantismus a posílit katolickou víru. Jakub dokonce tajně konvertoval ke katolické víře, což v protestantské Anglii vedlo až k politické krizi. V březnu roku 1679 požádal Karel II. ( korunován 23.4.1661) Jakuba II. aby opustil zemi. O měsíc později byl parlamentní opozicí schválen zákon o zbavení nástupnických práv Jakuba II. tzv. ''Exclusion Bill''. Tato ''vylučovací krize'', trvala do roku 1681 a byla ukončena rozpuštěním parlamentu. Tím zůstala nástupnická práva Jakuba neporušena a zdálo se, že krize skončila Jakubovým vítězstvím. V květnu 1688 vydal Jakub II. ''Deklaraci o náboženské shovívavosti'', kterou anglikánská církev prohlásila za nezákonnou. Obrátila se na nizozemského místodržícího Viléma III. Oranžského, Jakubova synovce, s žádostí o intervenci. Vilém se vylodil v zátoce Torbay a táhl na Londýn. 18. prosince 1688 opustil Jakub Londýn a o týden později přistál ve Francii. V lednu 1669 parlamen vydal deklaraci, podle níž vyhodnotil Jakubův útěk jako abdikaci. Definitivní konec snah o opětovné získán anglického trůnu učinila porážka jeho porážka v bitvě na řece Boyne v červenci 1690. |
|||
<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Jůzlová |
|||
| jméno1 = Jana |
|||
| příjmení2 = Diestler |
|||
| jméno2 = Radek |
|||
| titul = Velcí panovníci Evropy |
|||
| vydavatel = Euromedia Group, k.s. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2008 |
|||
| počet_stran = 256 |
|||
| isbn = 978-80-242-2308-7 |
|||
| redaktoři = Jana Jůzlová |
|||
| edice = Universum}}</ref> |
|||
== Bill of Rights == |
|||
Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II. Stuartovnou, královnou Anglie, Skotska a Irska. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy ''Deklarace práv'' předložené parlamentem Vilému III. a Marií II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument, který podrobněji popisuje nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda i když to nebylo podmínkou přijet, ačkoli to nebylo podmínkou jejich přijetí. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami Whig, kteří podporovali konstituční monarchii a Tory, kteří obhajovali ústavní monarchismus a absolutismus. |
|||
Ve Spojeném království je Listina práv podepřena dokumantem Magna Charta, zákonem Habeas Corpus 1679 a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949 jako některé ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro zákady amerického právního řádu. |
|||
Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je ''Bill of Rights 1689'' stále platný ve všech státech Commonwealthu. |
|||
== |
== Reference == |
||
<references /> |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Překlad|en|Bill of Rights 1689|826417443|en|Declaration of Right, 1689|815046160}} |
|||
| ⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
== Externí odkazy == |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Anglické zákony]] |
[[Kategorie:Anglické zákony]] |
||
[[Kategorie:Dějiny Anglie]] |
|||
[[Kategorie:Právní dějiny]] |
[[Kategorie:Právní dějiny]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:1689]] |
[[Kategorie:1689]] |
||
Verze z 28. 3. 2018, 13:23
| Bill of Rights | |
|---|---|
.svg) Královský erb Anglie | |
| Typ | Listina práv |
| Data | |
| Podepsáno | 16.prosince 1689 |
| Strany | |
| Signatáři | Vilém III. Oranžský a Marie II. Stuartovna |
| Obsah | |
| Depozitář | Parlamentní archivy Spojeného království |
Bill of Rights 1689 (Listina práv) je anglický právní dokument vydaný parlamentem, zabývající se ústavními záležitostmi a stanovuje některé základní občanská práva.
Historie
Vydání tohoto dokumentu bylo reakcí na pokus Jakuba II. Stuarta, který nastoupil na anglický trůn 16.2.1685, omezit v zemi protestantismus a posílit katolickou víru. Jakub dokonce tajně konvertoval ke katolické víře, což v protestantské Anglii vedlo až k politické krizi. V březnu roku 1679 požádal Karel II. ( korunován 23.4.1661) Jakuba II. aby opustil zemi. O měsíc později byl parlamentní opozicí schválen zákon o zbavení nástupnických práv Jakuba II. tzv. Exclusion Bill. Tato vylučovací krize, trvala do roku 1681 a byla ukončena rozpuštěním parlamentu. Tím zůstala nástupnická práva Jakuba neporušena a zdálo se, že krize skončila Jakubovým vítězstvím. V květnu 1688 vydal Jakub II. Deklaraci o náboženské shovívavosti, kterou anglikánská církev prohlásila za nezákonnou. Obrátila se na nizozemského místodržícího Viléma III. Oranžského, Jakubova synovce, s žádostí o intervenci. Vilém se vylodil v zátoce Torbay a táhl na Londýn. 18. prosince 1688 opustil Jakub Londýn a o týden později přistál ve Francii. V lednu 1669 parlamen vydal deklaraci, podle níž vyhodnotil Jakubův útěk jako abdikaci. Definitivní konec snah o opětovné získán anglického trůnu učinila porážka jeho porážka v bitvě na řece Boyne v červenci 1690. [1]
Bill of Rights
Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II. Stuartovnou, královnou Anglie, Skotska a Irska. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy Deklarace práv předložené parlamentem Vilému III. a Marií II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument, který podrobněji popisuje nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda i když to nebylo podmínkou přijet, ačkoli to nebylo podmínkou jejich přijetí. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami Whig, kteří podporovali konstituční monarchii a Tory, kteří obhajovali ústavní monarchismus a absolutismus. Ve Spojeném království je Listina práv podepřena dokumantem Magna Charta, zákonem Habeas Corpus 1679 a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949 jako některé ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro zákady amerického právního řádu. Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je Bill of Rights 1689 stále platný ve všech státech Commonwealthu.
Reference
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; DIESTLER, Radek. Velcí panovníci Evropy. Redakce Jana Jůzlová. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. 256 s. (Universum). ISBN 978-80-242-2308-7.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bill of Rights 1689 na anglické Wikipedii a Declaration of Right, 1689 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Originální text Listiny práv (anglicky)